Velikostní kat. Peníze.cz zobrazuje pouze údaje, které byly zveřejněny na základě zákona v různých rejstřících. Seznam odkazů na zdrojové informace naleznete na této stránce. Vydavatel tímto způsobem zpracovává osobní údaje v souladu s čl. 6 odst. 1 odst. Pokud jste na našich stránkách objevili, že uváděná data neodpovídají realitě, zkontrolujte prosím nejdříve, zda chyba není přímo v příslušném zdrojovém rejstříku. této stránce.
Duchovní správce (farář) : Dr. První zmínka o existenci katolické farnosti v Hošťálkovicích je z roku 1588. První dochovaná zmínka o duchovním správci farnosti je ve fondu Archivu Římskokatolické farnosti Hošťálkovice z roku 1621. V roce 1630 požár zcela zničil kostel i přilehlou faru. Byl tak zničující, že tehdejšímu faráři shořel i doklad o svěcení a musel jít k arcibiskupovi do Vratislavi prosit o vystavení nového. Protože nebyly prostředky na obnovu kostela a fary, byla samostatná farnost zrušena a Hošťálkovice spolu se Lhotkou přifařeny k farnosti hlučínské. Toto přifaření se datuje do roku 1672, kdy byl hlučínským farářem děkan pater Jan Polavský. Bohoslužby obstarávali kněží z Hlučína vždy třetí neděli. Kromě toho byly bohoslužby v Hošťálkovicích na sv. Štěpána, pondělí Velikonoční a Svatodušní a ve svátek Všech svatých, jimž byl kostel od počátku zasvěcen.
Po vybudování fary v roce 1907 získaly Hošťálkovice opět samostatnou duchovní správu. Několik málo měsíců správu vedl hlučínský kaplan Karel Muschalek, pozdější farář v Babicích, který ji na podzim téhož roku předal pateru Janu Kalužovi, rodáku z Koutů u Kravař, který v té době v Hošťálkovicích působil již 24.rok. V roce 1919 byly Hošťálkovice povýšeny na samostatnou farnost. Až do roku 1793 byl na místě dnešního kostela malý dřevěný kostelík, který v roce 1630 zcela zničil požár spolu i s přilehlou farou. Kostelík byl zasvěcen Všem svatým. V roce 1793 byl postaven nový, který vysvětil pater Schallmayer, farář a děkan z Hlučína. Jelikož pro vzrůstající počet věřících byl kostel malý, rozhodl se farní výbor za souhlasu a podpory děkana a faráře v Hlučíně patera Stankeho na schůzi 22. března 1902 kostel přestavět a rozšířit.Dne 9. dubna 1903 se jednomyslně usnesl kostelní výbor rozšíření kostela provést. Stavitel Josef Holuscha předložil rozpočet na 29 382 marek. Dle rozhodnutí královské vlády v Opolí měl přispět patron kostela, svobodný pán Nathanael Rothschild, na stavbu dvěma třetinami rozpočtu. Ten to však odmítl.
13. dubna 1903 se začalo se stavbou. 10. Theodor Kohn. Jelikož byla věž k novostavbě kostela nepřiměřeně nízká, usnesli se sejmout báň věže a věž zvýšit o 5 m a zakončit ji osmibokým jehlancem asi do výšky 37 m, což provedl stavitel Holuscha za 3 250 marek. Místo kolem kostela se zplanýrovalo, oplotilo a do kostela se pořídily nové lavice. Nad lodí je malá věžička „sanktusová“ se zvonkem o váze 50 kg. V hlavní věži je jediný, velmi starý a vzácný zvon, který byl ulit r. 1668 v Opavě (viz Osudy kostelních zvonů). Půdorys kostela má podobu kříže. Kostel je vystavěn ve slohu románském. Přestavba kostela byla dokončena 31. října 1903. 1. listopadu téhož roku ho slavnostně vysvětil ndp.
Po druhé světové válce byl kostel velmi poškozen. Byla provedena řada oprav, zejména střechy vč. oprav vnitřních maleb, které však byly provedeny dost nešťastně. V roce 1956 by pořízen hornický prapor s obrazy sv. Barborky a sv. rodiny. Majetek horníků farnosti. O rok později byl postaven v „Hošťálkovické“ kapli, tj. u sakristie, hornický oltář sv. Barborky, převezený ze šachty „Lidice“, s vyřezávanou sochou sv. V druhé polovině 60. let, za působení faráře dr. Františka Hrnčiříka, byla provedena rozsáhlá rekonstrukce interiéru kostela a to v souladu se závěry II. Svatostánek byl posunut dozadu, odstraněna mřížka k sv. přijímání a vpředu kněžiště postaven nový obětní stůl. Kazatelna byla nahrazena ambonem, který se nachází na místě, kde stávala křtitelnice. Do boční lodi byly pořízeny vyřezávané sochy Panny Marie a Božského Srdce Páně. Křtitelnice byla přemístěna na druhou stranu vedle sakristieNa zdi za svatostánkem, která vznikla zazděním oken (dnes jsou viditelná pouze zvenku), namaloval ostravský akademický malíř Obšil obraz Všech svatých. Kostel byl nově vymalován. Na zdech v bočních lodích byly namalovány texty modliteb, které byly při pozdější obnově malby zalíčeny. Do kostela bylo zavedeno naftové topení, dnes je nahrazeno elektrickými akumulačními kamny. Další významné opravy se kostel dočkal v 80. letech. Za pomoci farníků byl v roce 1986 kostel zbaven staré fasády a omítnut nově. V roce 1987 byl postaven nový plot.
Největší zvon vznikl ještě v době, než byly Hošťálkovice samostatnou farností, konkrétně v roce 1668. Byl ulit v Opavě, váží kolem 260 kg, má průměr 0,75 m a jeho výška ke koruně činní 0,55 m. Nese jméno Petr. Má následující nápis: Verbum Domini manet in sternum. O středním zvonu bližší údaje nemáme. Nejmenší třetí zvon byl pořízen v roce 1900. Při zvonění o vánocích jubilejního roku 1899 utrpěl starý, ulitý v roce 1810 Františkem Stankem z Opavice, na němž se nacházel obraz „Kristus na Olivové hoře“, pořádnou trhlinu, takže se stal nepoužitelným. Kostelní výbor obstaral u zvonaře A.Geitnera ve Vratislavi nový zvon za 120 marek. Již 1. března 1917 byly v důsledku války zvony zkonfiskovány. Vyžádáno bylo osvobození pro velký zvon z roku 1668, jehož si obec pro jeho věk velmi cenila. 4. Za tyto dva za 1. světové války odevzdané zvony byly v roce 1923 pořízeny nové. Největší zvon jménem Petr zůstal nadále největším. Prostřední o hmotnosti 127 kg fundovali Petr a Vilém Tiší ze Lhotky. Malý zvon, vážící 34 kg, uhradili Josef Hruška z Hošťálkovic a Osvald Černík z Koblova. Zvony byly ulity u Oktava Wintra v Broumově 4. září. Svěceny byly za velké účasti farníků i přespolních v neděli 30. září 1923 o půl čtvrté odpoledne. Svěcení konal Mons. pan děkan Schneider. Zvony byly vezeny čtyřmi koňmi v průvodu z fary. Na každé straně vozu šlo 10 mládenců a velký počet družiček. Kostel byl zcela plný. Kázání měl dp. Bohužel i tyto zvony opět padly za oběť válce. Do 5. května 1941 musely být na Generálním vikariátu nahlášeny zvony za účelem válečné pomoci. Zvony byly převzaty v březnu. Byly odebrány všechny tři zvony a zůstal jen malý zvonek ve střešní věžičce o hmotnosti kolem 20 kg.18. března odešly na sběrné místo do Hlučína. Když byly zvony odváženy, lidé, kteří se nacházeli u kostela, plakali.
První zmínka o farní budově je z roku 1630, a to v souvislosti s požárem, při kterém neshořel jen kostel, ale i fara. Po přestavbě a vysvěcení farního kostela Všech svatých v Hošťálkovicích dne 1. listopadu 1903 ndp. děkan z Hlučína páter Hugo Stanke přiměl kostelní výbor v Hošťálkovicích k postavení samostatné farní budovy pro duchovní správce. Dne 31. srpna 1904 na zasedání kostelního výboru požádali stavitele Holuschu z Benešova o postavení fary v ceně 16 500 marek. Farní budova je postavena uprostřed velké zahrady na vyvýšeném místě s překrásným výhledem na jižní část obce Hošťálkovice a na průmyslovou Ostravu. Budova je jednoposchoďová, bez omítky, z červených krásně a hladce pálených cihel z cihelny Holuscha Hlučín. Všechny místnosti jsou podsklepeny.
Při nástupu duchovního správce pátera Františka Zigala, kaplana z Ludgeřovic, v srpnu 1955, byla farní budova ve velmi špatném stavu. Nemocný předchůdce páter Josef Šostek pro nemoc obýval jen jednu místnost v přízemí, ostatní místnosti chátraly a první poschodí bylo neobyvatelné. Ve dvou světnicích byly stropy propadlé a rovněž i schodiště do poschodí. Za pomoci věřících a díky porozumění tehdejšího předsedy MNV v Hošťálkovicích byla farní budova před zničením zachráněna a moderně opravená. Po odchodu pátera Vladimíra Poláčka v r. 1984 byl i byt v prvním patře pronajat. Skutečnost, že farnost byla spravována exkurendo, se ale podepsala na údržbě farní budovy. Když farnost převzal 1.7.1996 Dr. Libor Botek, TH.D., ještě jako exkurendo administrátor z Ostravy - Mariánských Hor, žádala si fara značných rekonstrukcí. V prvé řadě bylo nutné vyměnit okna. Po projednání s farní radou pak byla v roce 1996 nahrazena v celé budově dřevěná okna za plastová.
Okolnosti vzniku památníku padlým v 1. Popisuje a přibližuje konání lidové slavnosti, kterou dne 4. září 1921 uspořádal mužský pěvecký spolek Liedertafel z Hošťálkovic. Výtěžek z této slavnosti byl určen na stavbu památníku jejich druhů padlých v 1. světové válce. Akce se zúčastnilo mnoho pěveckých, hudebních i divadelních spolků z celého okolí např. z Moravské Ostravy, Vítkovic, Zábřehu, Hulvák, Bohumína, Kravař aj., i tělovýchovné spolky z Vítkovic a Petřkovic. Celá slavnost byla pojata přímo velkolepě. Autorem památníku je sochař Staujura z Malých Hoštic, který jej zhotovil za 6 000 Kč. Památník byl odhalen v roce 1924. Po druhé světové válce byl nápis na desce upraven a věnován všem padlým v 1. i 2. světové válce.
tags: #rimsokkatolicka #farnost #hostalkovice