Robin Kaloč je malíř a grafik narozený v roce 1982 v Rychnově nad Kněžnou. Mezi lety 2003 a 2009 studoval na Akademii výtvarných umění v Praze v ateliéru grafiky u Doc. Jiřího Lindovského. Má za sebou několik samostatných výstav, mezi nimi v Praze Vysočanech, ve Vrbicích, v divadle Bez zábradlí a v galerii U prstenu. Jeho práce se zaměřují převážně na krajinomalbu, přičemž některé výstavy měly tematické zaměření jako «Podoby krajiny» či «Emoce krajiny». Byl také oceněn v rámci udělování cen Grafika roku.
Již v raném věku se Kaloč setkával s hlubokým vztahem k přírodě; trávil mnoho času o samotě v lesích okolo venkovského sídla ve Vrbici, což intenzivně ovlivnilo jeho vnímání duchovního světa a utvářelo vývoj jeho osobnosti i tvorby. Pro dráhu malíře se rozhodl již v útlém dětství; nejprve se po vzoru staršího bratra učil kreslit kopie děl starých mistrů a brzy se inspiroval tvorbou svého otce. Již v deseti letech maloval poměrně vyzrálé osobité krajiny vlastní fantazie, později reálné krajiny z plenéru.
Vystudoval Střední výtvarnou školu Václava Hollara v Praze a poté AVU v Praze, atelier grafiky u prof. J. Lindovského. Absolvoval několik studijních pobytů ve Francii. V rámci studií na pražské AVU a zahraničních stáží vznikla celá řada grafických souborů, např. Krajiny z Provence, Chrámy lesa, Architektury lesa, Meditace v krajině atd., později i malířských cyklů. V dnešní době se ve své tvorbě stále zabývá tématem krajiny, krajiny duše, a pohrává si s různými formami a technikami. V dílech malířských i grafických pracuje se světlem; to pro něj hraje klíčovou roli.
Jeho díla jsou popsána jako elegantní, ale ne okázalá; zdrženlivá, ale nejsou při zdi; hluboká, ale nikoli přemoudřelá. „Zdá se, že takřka největším luxusem je ticho. Ticho, v němž je slyšet hlas probuzeného ptáka, dopad spadlého listu, tah štětce na plátně, skřípot jehly v kovu grafické desky i zadržený dech. Výtvarné umění je velmi tiché dobrodružství a člověk je velmi sám na zdolání všech jeho nástrah.“
Dar práce Robina Kaloče spočívá v tom, že dokáže vyvážit tradiční krajinnou tematiku s duchovní dimenzí a osobními emocemi. Cesty „tam a zase zpátky“ vedou „Velkým hvozdem“ a do „hlubokého tichem pod klenbou chrámu lesa“. Taktéž „Cesta krajinou duše a vlastních emocí“ je vykreslena s vědomím, že pomoc nepřijde. Kdo sleduje jeho tvorbu, pozná, že obraz a grafika se vyznačují jemným zápalem pro světlo a pro strukturu porézního povrchu grafických desek a pláten.
Rozšířená řada grafických souborů a malířských cyklů zahrnuje také období, kdy byl kladen důraz na „Podoby krajiny“, „Emoce krajiny“ a další tematické soubory. Dílo je charakterizováno intenzivním kontaktem s přírodou, jejíž duchovnost a klid se promítají do formy a atmosféry obrazu. Kaloč tak vytváří řemeslně precizní, esteticky vyvážené a zároveň čitelně emocionálně působivé krajiny, jejichž tóny a světelné posuny vyvolávají pocit tiché meditace nad prostorem kolem člověka.
Tabulka s vybranými fakty: 1982 narozeniny, Rychnov nad Kněžnou; studium AVU, ateliér grafiky u Jiřího Lindovského; samostatné výstavy v Praze Vysočany, Vrbice, Bez zábradlí, U prstenu; tematické cykly - Krajiny z Provence, Chrámy lesa, Architektury lesa, Meditace v krajině; ocenění Grafika roku.
V současnosti zůstává Kaloč aktivním tvůrcem, jehož práce kombinují lyrickou čistotu krajiny a hlubokou vnitřní perspektivu, která vychází z dlouhodobého vztahu k lesu a tichu, jež tento svět vyzařuje. Jeho malby i grafika tedy reprezentují specifický dialog mezi přírodou a duší, který překonává pouhou vizuální reprezentaci a vyjadřuje pocit posvátného ticha v kresbě a malbě.