Vědci vytvořili vizualizaci asi nejslavnější české sochy - svatého Václava. Má 20 milionů bodů a poslouží k její záchraně před riziky, která sochu ohrožují. Nový průzkum sochy sv. Václava na Václavském náměstí v Praze probíhá s pomocí moderních technologií. Galerie hlavního města Prahy teď dokumentuje aktuální stav uměleckého díla s pomocí vědců z ČVUT. Ti vytvářejí prostorové vizualizace, které na památce odhalí jemné porušení i změny, jež vznikají působením času nebo znečištěného ovzduší. Výsledky tohoto průzkumu budou sloužit jako podklady pro případnou rekonstrukci - pokud se ukáže, že socha je příliš poničená.
A právě pomník svatého Václava v horní části Václavského náměstí v Praze je symbolem české státnosti a zároveň jedním z nejznámějších sochařských děl u nás. Byla dokončena roku 1925, její poslední velká restaurace skončila v říjnu 2005. Nyní je zapotřebí popsat co nejdetailněji, jaký je technický stav 5,5 tuny těžké a 7,2 metrů vysoké bronzové sochy.
3D model světce
Památkáři a restaurátoři k tomu potřebují velmi detailní dokumentaci sochy, a proto teď vznikl 3D model. Zcela věrně kopíruje originál a díky tomuto modelu je možné bez problémů prohlížet i těžko přístupné části sochy. Model vznikal pomocí stovek fotografií i laserového skenování. Pro dokumentaci museli vědci využít vysokozdvižnou plošinu. „Už od šedesátých let restaurátoři poukazují na to, že žulový podstavec vykazuje jisté změny, že se tam objevují defekty,“ varuje Marie Foltýnová, kurátorka sbírky veřejné plastiky z Galerie hlavního města Prahy. Bez informací to ale nejde - a čím přesnější je model, tím lepší výsledky expertům dává. A tento model opravdu detailní je - nová vizualizace se skládá z dvaceti milionů bodů.
Smysl takového modelu se ukáže především v delším časovém intervalu - když budou vědci porovnávat více snímků. „Když budeme ty modely snímat v pravidelných intervalech, to znamená třeba za rok, za pět let, za deset let, můžete zjistit odchylky,“ vysvětluje Karel Pavelka z Fakulty stavební ČVUT.
Co ničí sochu?
Na sochu působí mnoho vlivů. Například z ovzduší, ale především se jedná o vibrace z metra, které vede pod ní, i z magistrály. Měření se ovšem bude hodit taky v souvislosti s plánovanou rekonstrukcí Václavského náměstí. „My bychom tímto způsobem byli schopni vyhodnotit, jestli se na pomníku změny projevují a zdali tam dochází k nějakým pohybům,“ popisuje Marie Foltýnová. Na základě toho se pak restaurátoři rozhodnou pro případný zásah. Sledují taky stav bronzové sochy uvnitř - naposledy se tam podívali v září pomocí endoskopické kamery.
Historie a autor
Autorem sochy je Josef Václav Myslbek, který ji tvořil více než 30 let. Přitom vlastně soutěž o vytvoření sochy svatého Václava nevyhrál, skončil až na druhém místě, první cena totiž vůbec nebyla udělena. Třicet let odříkání, říkají o něm historikové, a socha zůstává symbolem české kultury i mezinárodní významnosti.
Projekt záchrany a jeho dopad
Projekt záchrany pražské rotundy sv. Václava na Malostranském náměstí v Praze je výsledkem mezinárodně financovaného programu EHP a Norských fondů. Celkové náklady záchrany a rekonstrukce byly vyčísleny na zhruba 10 milionů Kč, z toho 2 miliony Kč se podařilo získat z grantů. Do realizace se zapojili odborníci z Univerzity Karlovy a dalších institucí; projekt byl oceňován Europa Nostra a českou veřejností. Objevem v roce 2004 se otevřel nový úsek historie a započala komplexní rekonstrukce, která zahrnovala archeologický průzkum, dokumentaci a zpřístupnění rotundy.
V roce 2016 byla rotunda sv. Václava znovu otevřena pro veřejnost po rozsáhlé renovaci. Slavnostní otevření doprovodili dárci, novináři a diplomaté, a to s mezinárodní medializací. Nyní slouží expozice i jako místo pro pochopení technologických postupů restaurátorství, archeologického výzkumu a moderní vizualizace historických památek. Vznikla počítačová simulace výstavby objektu, použité stavební technologie a podoby rotundy, součástí expozice jsou dále holografická projekce či interaktivní prezentace.
Rotunda sv. Václava se tak stala vzorovým projektem mezinárodní spolupráce při záchraně památek a ukazuje, jak moderní věda a kulturní dědictví mohou jít ruku v ruce. Záchrana památky zahrnovala nejen restaurátorské a stavební práce, ale vyžádala si také mimořádně širokou spolupráci s odborníky z dalších profesí.
Pro návštěvníky je připravena nová multimediální expozice, která ukazuje nejen torzo rotundy, ale i moderní postupy a metody provedených prací. Archeologický a strukturně historický výzkum vyústil v bohatou dokumentaci nálezů. Výsledky archeologického výzkumu a exaktní fyzikální analýzy umožnily vystavit uměle vytvořený řez historickými terény mezi svatováclavským obdobím a dobou vzniku rotundy na konci 11. století. Vznikla počítačová simulace výstavby objektu, použité stavební technologie a podoby rotundy, součástí expozice jsou dále holografická projekce či interaktivní prezentace.
Dobrou součástí záchranného projektu byla i postupná digitalizace a dokumentace, která umožňuje porovnávat změny v čase a připravit zásah s ohledem na historickou hodnotu díla. Rotunda sv. Václava je tak nejen kulturním symbolem, ale i případovou studií, jak moderní věda může chránit a zpřístupnit dědictví pro budoucí generace.