Česká republika je jednou z mála zemí, kde je povinné nošení roušek na veřejnosti. Podobná nařízení sice zavedli v Izraeli, Turecku, Polsku nebo třeba v Lucembursku, většinou ale jen v uzavřených prostorech. Mnozí lékaři přitom před českým způsobem varují a vyzývají k odrouškování země.
Diskuze kolem účinnosti a zdravotních dopadů rúšek
Podle profesora Jana Žaloudíka, lékaře a senátora za ČSSD, se roušky hodí na operační sály nebo pro ošetřovatele v domovech důchodců. „Ale v plenéru? Vím, všichni chtějí být chráněni. Ovšem viry jsou nanometrové částice, a my tu vedeme diskuse, jestli jsou roušky a mezery kolem nich pro viry propustné.“ Roušky a další ochrana tváře podle něj ani nejsou nijak hygienické, po pár hodinách nošení jsou znečištěné. „Tady nejde jen o viry, ale i o bakterie, které si zase vdechujete sám zpátky. Plíce mají také očistnou funkci. Zbavují nás nejen kysličníku uhličitého, ale i řady metabolitů.“
Proti rouškám ostře vystupuje i zakladatelka mamografického screeningu v tuzemsku Miroslava Skovajsová. I podle ní plní plíce lidskou imunitní funkci tím, že vydechováním zbavují tělo škodlivin. „Plátěný hadřík, jakkoli líbivý, je imunitě klackem pod nohy. Vdechujeme zpět většinu toho, co plíce usoudily vyloučit jako nezdravé. Čím rychleji se pohybujeme, tím je zpětná zátěž škodlivinami větší, neprodyšnost hadříku vše umocní.“
Záměrně nepoužívám slovo rouška. Roušky jsou určeny k ochraně lidí pracující s infekčním materiálem. Nepředpokládá se u nich fyzický výkon, tedy ani chůze. „Její pacientky se jí stěžují i na další problémy. „V ordinaci mi popisují těžkosti života s hadříkem na ústech. Kromě obtížného dýchání, častějšího záchvatovitého kašle, trpí mnohé ekzémy na obličeji, kde ani kůže nemůže plnit roli, kterou jí matka příroda přidělila,“ doplnila Skovajsová.
Vyzývání k odložení roušek a názory na rozumné použití
K odložení roušek vyzývá už delší dobu také rektor Univerzity Karlovy a lékař Tomáš Zima. Měly by se podle něj nosit jen tam, kde to dává smysl. „Epidemiologická čísla jsou velmi dobrá, takže nevidím důvod pro paušální nošení roušek kdykoli a kdekoli.“
Komparace opatření v regionu a přístupy WHO
Povinné nošení roušek mimo domov mezi prvními zeměmi zavedla Česká republika s účinností od 19. března, sousední Slovensko zavedlo toto opatření od 25. března. Zatímco Češi mohou venku odložit roušky 25. května, na Slovensku od 20. dubna. WHO nadále doporučuje, aby roušky a respirátory jako ochranu před koronavirem nosili především zdravotníci a nakažení. Na počátku dubna se WHO postavila proti tomu, aby veřejnost používala profesionální ochranné pomůcky včetně profesionálních roušek a respirátorů. Šéf organizace Tedros Adhanom Ghebreyesus to zdůvodnil tím, že lékařské roušky a respirátory by měly být přednostně vyhrazeny zdravotníkům v první linii boje s koronavirovou pandemií. WHO následně vydala podrobné pokyny k používání roušek. Zároveň tehdy zdůraznila, že nejsou důkazy, že nošení roušek jakéhokoli typu zdravými lidmi v širší komunitě je prevencí nákazy.
Podle uvedených názorů a doporučení lze postavit obraz o současné debatě: ochrana proti infekcím versus potenciální negativní dopady na dýchací systém a imunitu. Důraz na individuální zhodnocení rizik a kontext situace je klíčový pro rozumné rozhodování.
| Období | Opatření | Země |
|---|---|---|
| 19.3. | Povinné nošení roušek mimo domov | ČR |
| 25.3. | Povinné nošení roušek mimo domov | Slovensko |
| 25. května | Možnost odložit roušky mimo domov | ČR |
| 20. 4. | Uvolňování opatření | Slovensko |
Klíčové myšlenky a doporučení pro veřejnost
WHO zdůrazňuje, že nejsou důkazy o univerzální efektivitě nošení roušek u zdravé populace. Lze proto uvážit nošení tam, kde to dává smysl z hlediska epidemiologické situace a rizik pro jednotlivce, ale ne jako plošné pravidlo.
V kontextu české diskuse je třeba vyvažovat ochranu veřejného zdraví s individuálním zdravím dýchacího systému. Různé názory odborníků ukazují, že rovnováha mezi prevencí a potenciálními vedlejšími účinky je citlivou otázkou pro tvorbu politik v oblasti zdravotní péče.