Téměř polovina interiérů hlavního objektu kláštera a prelatury prošla šetrnou obnovou všech dochovaných autentických konstrukcí. Byl odstraněn havarijní stav dřevěných konstrukcí napadených dřevomorkou a havarijní stav klenby v knihovně s poškozenou nástropní malbou od Jana Karla Kováře (1709-1749), zároveň byly provedeny funkční rozvody jako předpoklad pro další etapy. Náročnou obnovou prošla i zchátralá zahrada se všemi svými stavebními součástmi (domek zahradníka, dům kuchaře, skleník, vodárna, kuželník, pomník opata Jakuba II. Chmela, kašna, socha.
Obnovené části klášterní budovy slouží vzdělávacímu a kulturnímu provozu. Najít přiměřené nové využití pro velké areály klášterů, které své původní využití ztratily, je velký problém. Řešení zvolené v Broumově, založené na postupných dosažitelných krocích, je proto dobrým příkladem. Na počátku 13. století daroval Přemysl Otakar I. území dnešního Broumovska břevnovským benediktinům. Záhy byl na místě původní tvrze vybudován klášter s gotickým kostelem sv. Vojtěcha. Význam broumovského kláštera vzrostl v době husitských válek, kdy byl břevnovský klášter husity vypálen a opat Mikuláš II. přesídlil do bezpečí opevněného Broumova. Koncem 16. století řeholní život v důsledku sílícího reformního hnutí na Broumovsku upadal. Po roce 1620 se stali opaty významné osobnosti, zejména opat Tomáš Sartorius (1663-1700) a Otmar Daniel Zinke (1700-1738), za jejichž působení byla započata velkolepá stavební činnost. Původně gotický kostel sv. Vojtěcha byl přestavěn v barokním slohu pod vedením italského stavebního mistra Martina Allia z Löwenthalu v letech 1685-1688. Dnešní podoba kláštera je výsledkem vrcholně barokní přestavby v letech 1726-1748 podle projektu Kiliána Ignáce Dientzenhofera. Dientzenhofer je také autorem návrhů výzdoby vnitřních prostor kláštera, které provedli významní umělci - štukatér Bernard Spinetti, freskař Jan Karel Kovář či malíř Felix Antonín Scheffler. Benediktini v Broumově se vyhnuli mohutnému rušení klášterů za vlády Josefa II. Broumovské klášterní gymnázium bylo totiž velmi významným školským zařízením. V roce 1939 bylo však gymnázium nacisty uzavřeno. Po druhé světové válce byli řeholníci spolu s ostatním německým obyvatelstvem odsunuti. Do kláštera sice brzy přišli čechoameričtí benediktini z Chicaga, ale už v roce 1948 byli komunisty ze země vypovězeni. Od roku 1950 sloužil klášter jako internační tábor nejen pro řeholníky, ale i řeholnice z různých řád. O kompletní rekonstrukci kláštera se uvažovalo v 80. letech 20. století, protože část prostor využíval Státní ústřední archiv pro uložení přísně střežených fondů.
Současná podoba Broumovského kláštera vznikla díky intenzívní obnově, která zachovala klášterní architekturu a umožnila využít areály pro vzdělávání a kulturu. Obnovené části klášterní budovy slouží vzdělávacímu a kulturnímu provozu. Zmíněná obnova zahrnuje i zahradu s domky, skleníky a dalšími prvky, které byly vykonány s ohledem na historickou hodnotu i praktické využití prostoru. Tímto způsobem se podařilo zachovat významnou část dědictví a zároveň vytvořit funkční prostory pro moderní aktivity.
Podstatné je, že Broumovský klášter a prelatura představují příklad postupu, jak postupně a realisticky obnovovat rozsáhlé historické komplexy a naleznout jim nové využití. Broumov tak ukazuje, že možné je spojit historickou hodnotu s aktuálním společenským a kulturním životem. Dientzenhofer a jeho spolupracovníci ovlivnili nejen vnější vzhled, ale i vnitřní prostorové řešení, které nyní slouží veřejnosti. Významná je také kontinuita obnovy, která vychází z pečlivého hodnocení stavu konstrukcí a z nutnosti zajistit jejich dlouhodobou stabilitu a funkčnost. Předkládané kroky ukazují, jak lze postupně rekonstruovat, aniž by se ztratila autenticita a historická hodnota místa.
- Historický vývoj kláštera od 13. století, včetně gotické a barokní přestavby a vlivu významných opatů.
- Obnova dřevěných konstrukcí a klenby v knihovně, včetně zajištění elektrických a rozvodů pro další etapy.
- Renovace zahrady a stavebních částí, které tvoří součást klášterního areálu (domek zahradníka, dům kuchaře, skleník, vodárna, kuželník, pomník opata, kašna, socha).
- Historicko-kulturní význam kláštera pro region a jeho vzdělávací a kulturní roli v moderní době.
Historické milníky a architektonické dědictví
Původně gotický kostel sv. Vojtěcha byl přestavěn v barokním slohu pod vedením italského mistra Martina Allia z Löwenthalu v letech 1685-1688. Dnešní podoba kláštera je výsledkem vrcholně barokní přestavby v letech 1726-1748 podle projektu Kiliána Ignáce Dientzenhofera. Dientzenhofer je také autorem návrhů výzdoby vnitřních prostor kláštera, které provedli štukatér Bernard Spinetti, freskař Jan Karel Kovář a malíř Felix Antonín Scheffler.
Benediktini v Broumově se vyhnuli mohutnému rušení klášterů za vlády Josefa II. Broumovské klášterní gymnázium bylo významným školským zařízením, avšak v roce 1939 bylo nacisty uzavřeno a po druhé světové válce následoval odsun řeholníků a následně i čechoamerických benediktinů. Od roku 1950 sloužil klášter jako internační tábor pro řeholníky i řeholnice. V 80. letech 20. století byla zvažována kompletní rekonstrukce kvůli využití částí prostor pro archiv pro uložení přísně střežených fondů.
Současná provozní a kulturní hodnota
Současné části kláštera slouží vzdělávacímu a kulturnímu provozu. Najít vhodné nové využití pro velké areály klášterů, které své původní využití ztratily, je velký problém. Řešení z Brounova, založené na postupných dosažitelných krocích, je proto dobrým příkladem. Na počátku 13. století daroval Přemysl Otakar I. území dnešního Broumovska břevnovským benediktinům. Záhy byl na místě původní tvrze vybudován klášter s gotickým kostelem sv. Vojtěcha. Význam broumovského kláštera vzrostl v době husitských válek, kdy byl břevnovský klášter husity vypálen a opat Mikuláš II. přesídlil do Broumova. Koncem 16. století řeholní život upadal a po roce 1620 následovala nová etapa vedení opatských osobností, která zahájila stavební činnost.
Životopisy vedení opatských osobností, zejména Tomáše Sartoria a Otmaru Zinkeho, ukazují na klíčovou roli, kterou hrála stavební aktivita v utváření dnešního vzhledu kláštera. Dnešní podoba a funkce areálu vychází z tradice, která kombinuje historickou hodnotu s moderní potřebou veřejného využití, a proto slouží široké veřejnosti.
Význam kláštera pro region je spojen s jeho dlouhou historií, architektonickým bohatstvím a snahou o udržitelné využití pro současnost.