V roce 2006 uplynulo 500 let od vzniku Růžencové slavnosti - mistrovského obrazu Albrechta Dürera, který je dnes uložen ve sbírkách Národní galerie v Praze.
Vzhledem k tomu, že šlo o jedno z nejdůležitějších děl evropského malířství přelomu gotiky a renesance, jež se dochovalo na území českého státu, věnovala Národní galerie v Praze tomuto výročí rozsáhlou výstavu.
Galerie zde představila obrazy, kresby, grafiky a předměty užitého umění, jež vznikly v souvislosti s Růžencovou slavností.
Expozice zároveň připomněla pohnuté osudy této slavné malby: Norimberský umělec Albrech Dürer ji roku 1506 vytvořil v Benátkách, sto let poté obraz pro sbírku Pražského hradu získal císař Rudolf II.
V Praze tento skvost zůstal až do dnešních dnů, ačkoli v průběhu staletí se několikrát ocitl na hranici úplné zkázy.
Tenká, vizuálně vděčná publikace o Albrechtu Dürerovi, která potěší oko, ale nenaplní přísnější očekávání čtenáře hledajícího hlubší kunsthistorickou analýzu.
Kniha se čte svižně a obrázky jsou krásné - reprodukce jsou jednoznačně hlavním tahákem.
Jako čtenáře se zájmem o umění však vnímám určitý deficit v odborné rovině. Chybí detailnější rozbor malířské techniky, vrstvení barev, použití pigmentů, práce s perspektivou či grafickými postupy, které dělají z Dürera výjimečného mistra.
V textu nenacházím mnoho o jeho experimentování s mědirytinou, o matematickém přístupu k proporcím ani o jeho teoretických spisech, které zásadně ovlivnily evropské umění.
Na druhou stranu - je fér říct, že jde zjevně o publikaci z edice zaměřené na širší publikum. Cílem je nabídnout „ochutnávku“ Dürera, ne jeho komplexní portrét pro historiky umění.
Pokud někdo hledá knihu na listování, krátké kapitoly k večerní kávě a pěknou sbírku reprodukcí, účel je splněn.
Kniha německého autora (1458-1521), která vyšla prvně roku 1494 v Basileji a v latinském překladu se rozšířila po Evropě, je alegorickou satirou na nepravosti tehdejší společnosti.
Životopisný román východoněmeckého spisovatele a malíře (nar. 1924) sleduje na pozadí atmosféry Německa konce 15. a začátku 16. Edice Světové umění je zasvěcena nejvýznamnějším osobnostem v dějinách umění a jejich dílu.
Studie je věnována životu a dílu velkého renesančního umělce.
Prvé monografické spracovanie ikonickej Dürerovej Apokalypsy v slovenskom jazyku debutovo otvára dvere do nekonečného sveta štúdií rozsiahleho "dürerovského" odkazu.
Štúdia prof. Dürerova Apokalypsa, obsahující patnáct grafických listů (tzv. figur) a biblické Zjevení sv., chce byť iba úvodom do modernej aktuálnosti Dürerovej Apokalypsy. Historický doslov naznačuje historickú situáciu.
V roce 2006 uplyne 500 let od vzniku Růžencové slavnosti - mistrovského obrazu Alberchta Dürera, který je dnes uložen ve sbírkách Národní galerie v Praze.
Jak se to má u Goetha s ďábelskostí? Zdá se nasnadě smést ďábla ze stolu stejně snadno jako peklo, vždyť ani on vlastně nevěří ve vlastní existenci - každopádně ne na tu s kopytem a rohy.
V roce 2006 uplyne 500 let od vzniku Růžencové slavnosti - mistrovského obrazu Alberchta Dürera, který je dnes uložen ve sbírkách Národní galerie v Praze...
V roce 2006 uplyne 500 let od vzniku Růžencové slavnosti - mistrovského obrazu Alberchta Dürera, který je dnes uložen ve sbírkách Národní galerie v Praze...
V roce 2006 uplyne 500 let od vzniku Růžencové slavnosti - mistrovského obrazu Alberchta Dürera, který je dnes uložen ve sbírkách Národní galerie v Praze.
Vzhledem k tomu, že jde o jedno z nejdůležitějších děl evropského malířství přelomu gotiky a renesance, jež se dochovalo na území českého státu, věnuje Národní galerie v Praze tomuto výročí rozsáhlou výstavu.
Galerie zde představí obrazy, kresby, grafiky a předměty užitého umění, jež vznikly v souvislosti s Růžencovou slavností.
Expozice zároveň připomene pohnuté osudy této slavné malby: Norimberský umělec Albrech Dürer ji roku 1506 vytvořil v Benátkách, sto let poté obraz pro sbírku Pražského hradu získal císař Rudolf II.
V Praze tento skvost zůstal až do dnešních dnů, ačkoli v průběhu staletí se několikrát ocitl na hranici úplné zkázy.
