Mirej Ryšková, známá jako Mireille, připomíná významné životní jubileum a s ní i mnoho jejích studentek a studentů, kolegyň a kolegů, přátel a vůbec velký zástup lidí, kteří se s ní dosud potkali. Mirej - jak ji mnozí oslovují - přináší především všude, kam vstoupí, přátelskou a rodinnou atmosféru. K tomu ovšem je třeba vypočítat celou řadu studijních, pedagogických i badatelských výsledků, ze kterých se dosavadní léta jejího života skládají, a které jsou tříbeny bohatou životní zkušeností a smyslem pro využití dosaženého vzdělání pro praktický užitek.
Podmínky 70. a 80. let minulého století ji vedly ke studiu francouzštiny a dějin umění a současně k neoficiálnímu studiu teologie v prostředí kongregace salesiánů, včetně výjezdů na univerzitu do Erfurtu. Po otevření hranic v 90. letech mohla své vzdělání „legalizovat“ a doplnit studiem v Pasově. Tehdy také nemalým dílem přispěla k založení vyšší odborné pedagogické školy Jabok. Následně působila pedagogicky na Katolické teologické fakultě a Evangelické teologické fakultě UK a na Teologické fakultě Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích. Na KTF vykonávala několik období funkci proděkanky pro studium, byla členkou Vědecké rady UK a dalších obdobných odborných grémií na jiných univerzitách.
Mezi jejími počiny byla také angažovaná podpora studia vězňů v Ruzyni, kam dosud ráda dochází vyučovat, a svoji službu nyní rozšířila o biblistické a duchovní programy také v jiných věznicích ČR. Odborně se zaměřuje na pavlovskou teologii, otázky postavení ženy v Bibli, v teologii a církvi, historické otázky novozákonní doby a tvůrčí propojení biblistiky, pedagogiky a pastorace, zejména metodou bibliodramatu.
Z její bohaté domácí i zahraniční publikační produkce je třeba zmínit především monografie „Doba Ježíše Nazaretského“ (Praha: Karolinum, 2008) a „Pavel z Tarsu a jeho svět“ (Praha: Karolinum, 2014). Dále je autorkou tří dílů Českého ekumenického komentáře k Novému zákonu (1. a 2. Tesalonickým, Koloským; Praha: Česká biblická společnost). Za zmínku také stojí její poslední publikace „Bibliodrama a jeho potenciál pro spirituální růst člověka“ (Praha: Karolinum, 2025). Paměť M. Ryškové je také významným pramenem pro studium teologické diskuse v době komunistické totality. V této souvislosti je třeba zmínit její korespondenci s teologem Josefem Zvěřinou s názvem „Ke kněžství ženy“ (ve spolupráci s L. Šmídovou, Praha: Karolinum, 2022).
V neposlední řadě k trvalému portrétu naší Mirej patří její osobní zájem o studenty, velmi individuální podpora a vedení jejich prací, podněcování neformálních aktivit studentského života, nevšední zájem o lidské stránky kolegyň, kolegů, studentů a pracovníků fakulty, vnímavost pro sociálně slabé, uplatňování odborných vědomostí na pastoračním a katechetickém poli - a v neposlední řadě její skvělá pohostinnost. Všichni vědí, že Mirej nepracuje kvůli poctám, ale z principu chce sloužit.
Přesto nelze závěrem neuvést, jak se její bohatá činnost zrcadlí v oceněních. V roce 2015 byla za svou monografii oceněna cenou Bedřicha Hrozného za tvůrčí počin. V roce 2016 obdržela Stříbrnou medaili Univerzity Karlovy za zásluhy o rozvoj biblických věd a dlouholetou vědeckou a pedagogickou činnost. V roce 2021 následovala Zlatá medaile Univerzity Karlovy za významné celoživotní dílo v oboru biblických věd a starých jazyků a dlouholetou vědeckou a pedagogickou činnost na UK. A konečně v roce 2023 ji její Alma mater vyznamenala Historickou medailí UK za významné celoživotní dílo v oboru biblických věd, pedagogickou činnost a práci v Etické komisi UK. V letošním jubileu nacházíme kolegyni Mirej Ryškovou stále plnou elánu, energie a zájmu o vše, co patří k akademickému i každodennímu lidskému životu. Přejeme Ti tedy, milá Mirej, abys ještě dlouho obdarovávala ze svých bohatých duchovních pokladů mnoho lidí, které miluješ, aby Ti to přinášelo stále radost a aby Ti dobrý Bůh žehnal.
Přesah života Mirej Ryškové do církevního a akademického prostoru
docent PhDr. Narozena 13. dubna 1951 v Praze Helena a Karlovi Ryškovým. Už v porodnici jí rodiče dali pokřtít a vybrali jí francouzské jméno Mireille. Otec Karel Ryška studoval střední školu ve francouzském Provensálsku a Mireille je hrdinkou tamního eposu z 19. století. Když úřady odmítly zapsat dceru jménem Mireille, trval na jménu Mireia a argumentoval proti byrokracii. Rodina se postupně rozrůstala o další dcery a žila na různých místech Prahy.
V období normalizace Mireia studovala teologii tajně, vedla společenství mládeže a spolupracovala se salesiány. Tato období jí formovala k touze po spravedlnosti a rovnosti v církvi, k čemuž patřila i odvaha vystupovat proti represím. Po pádu totality studovala biblistiku v Bavorsku a stala se významnou teoložkou a pedagožkou Katolické fakulty UK. Dále poté působila externě na Teologické fakultě JU v Českých Budějovicích a podílela se na Jaboku, což byl krok k širší dostupnosti teologické a pedagogické přípravy.
Po návratu z Pasova vyučovala a psala knihy a překlady. Její práce zahrnují kurzy biblistiky, pastorační praxi a ekumenické průvodcovství. Mirej Ryšková spolupracuje na různých projektech, včetně univerzitní a vězeňské spolupráce, která umožňuje studium teologie i v kontextu výkonu trestu. Studijní programy Katolické teologické fakulty UK, Dějiny křesťanského umění a Dějiny evropské kultury, odrážejí její zájem o propojení kultury a víry.
Její osobní příběh a práce vnímá akademická obec i širší veřejnost jako příklad odvahy, odhodlání a služby druhým. Těšte se na pokračování jejích projektů a na další rozšíření pedagogických a pastoračních iniciativ, které Mirej Ryšková přináší do české teologie a ekumenického myšlení.
Klíčové momenty a vliv na teologii a společnost
- Texty: Doba Ježíše Nazaretského; Pavel z Tarsu a jeho svět; Český ekumenický komentář k Novému zákonu.
- Vzdělávání: tajné studium teologie; studium v Erfurtu a Pasově; učitelky na KTF UK a JU.
- Vězeňský program: spolupráce Katolické teologické fakulty UK s Vězeňskou službou ČR; možnost studia pro vězně a význam pro jejich rehabilitaci.
- Ekumenismus a pastorační práce: propojení biblistiky, pedagogiky a pastorace; zapojení do různých komunit a projektů.
- Vzdělávání a badatelská činnost Mirej Ryškové napomáhají rozvoji biblistiky a teologie na české scéně.
- Její úsilí v oblasti ekumenie a spolupráce s věznicemi ukazuje praktický dopad teologie na sociální integraci.
- Ocenění UK odráží dlouhodobý vliv a význam její práce pro celé akademické společenství.
Katolická teologická fakulta UK je nejstarší fakultou Univerzity Karlovy. Její název odkazuje k původnímu zaměření, dnes ale fakulta kromě teologických oborů nabízí i studium dějin umění, obecné či literární historie a aplikované etiky. Naše fakulta si zakládá především na individuálním přístupu ke studentům a široké nabídce praktických seminářů, exkurzí, zahraničních pobytů a pracovních stáží, které studenty připravují na dobré budoucí uplatnění v praxi. Láká vás práce v kultuře? Chcete se stát redaktorem, kritikem, kurátorem nebo pracovat v muzeu, galerii, archivu či knihovně? Prohlédněte si naše studijní programy Dějiny křesťanského umění a Dějiny evropské kultury.
Přes spolupráci KTF UK a Vězeňské služby ČR fakulta umožňuje studium těm, kteří se ocitli v náročných situacích. Kdo o obor projeví zájem, musí získat souhlas Vězeňské služby a projít fakultním přijímacím řízením, které probíhá v Ruzyni. Studovat ve vězení je náročné a vyžaduje velké odhodlání; vyučující docházejí na konzultace, ale studenti většinu studia zvládají samostudiem. První absolvent státnic pro studijní program ve vězení byl přítomen na fakultě. Náklady na studium pokrývá fakulta a odpovídající poplatek je stanoven pro vězně.
Kdo se do programu zapojí, hledá často duchovní a intelektuální stimulaci, která mu umožní znovu nastartovat život mimo věznici a navázat kontakt s širší společností. Teologie tak ve vězení slouží jako prostředek k duševní i sociální rehabilitaci a návratu do normálního života.
