Arcibiskupství pražské, Hradčanské nám., v rámci různých historických es, připomíná významné kapitoly české církevní a kulturní historie. Arcibiskup pražský a primas český Josef kardinál Beran se stal symbolem odporu domácí katolické církve proti úsilí komunistů pošlapat náboženskou svobodu, vytlačit duchovní a věřící z veřejného prostoru a uzavřít je za zdmi kostelů. V tomto roce si připomínáme 135. výročí jeho narození, jako muže, který se „nedal komunisty koupit“. Traduje se totiž výrok jednoho vysokého komunistického funkcionáře, že slavnostní bohoslužbou Te Deum při instalaci Klementa Gottwalda československým prezidentem si komunisté chtěli arcibiskupa Berana „koupit“ a podřídit. To se jim nepodařilo. Arcadepská osobnost za pevnost svých postojů zaplatila mnohaletou internací.
Svět o něm znovu uslyšel až po jeho uvolnění z internace, kdy mu bylo povoleno odletět bez návratu do Říma na II. vatikánský koncil. V rámci konference bude zhodnocen význam vystoupení Josefa Berana na koncilu. Zároveň se přítomní seznámí s pohledem domácích i zahraničních historiků na koncil, na jeho důsledky a dobu pokoncilní až do 80.
Ostatky kardinála Josefa Berana opustily vatikánskou baziliku sv. Petra 19. dubna 2018 a naposledy spočinuly v místě kardinálova římského domova, v Papežské koleji Nepomucenum. Dnešního procesí se účastnily stovky poutníků, rakev s ostatky kardinála Berana vezlo šestispřeží kladrubských vraníků. V zástupu šli biskupové a další duchovní, maltézští rytíři, orlové, sokolové, rodina kardinála Berana, poutníci a zástupci akademické obce.
Proč toto místo?
Honosné sídlo pražských arcibiskupů vybudoval v 60. letech 16. století první pohusitský pražský arcibiskup Antonín Brus z Mohelnice přestavbou renesančního Gryspekovského paláce. V letech 1599-1600 byl palác rozšířen a 1676 zbarokizován podle návrhu J. B. Matheye, současná podoba s rokokovou fasádou J. J. Wircha je z let 1764-65. Sochařská výzdoba je dílem I. F. Platzera (dnes kopie T. Seidana a Č. Vosmíka). Rozlehlý třípatrový palác, jedna z nejvýznamnějších pozdně barokních staveb Prahy, uzavírá čtyři dvory. Z bohaté vnitřní výzdoby vyniká soubor devíti francouzských gobelínů s námětem Nové Indie z let 1753-56, obrazy M. V. Halbaxe a P. J. Brandla či fresky od D. Alexia z Květné v Kapli sv. Jana Křtitele.
Odkaz Beranovy epochy a význam jejího koncilního období lze sledovat v kontextu české a evropské církevní historie. Vystoupení na koncilu otevřelo otázky pokoncilní doby a položilo základy pro další vývoj českého katolického prostředí až do 80. let 20. století.
- Historický kontext činnosti Josefa Berana před a během II. vatikánského koncilu.
- Role Berana v české církevní tradici a odkaz kardinála ve veřejném prostoru po koncilu.
- Symbol odporu proti totalitnímu zásahu a vliv na následné období české společnosti.
V dlouhodobé perspektivě zůstává sál kardinála Berana příkladem pevnosti duchovní vůle proti zasahování do náboženské svobody. Ostatky Berana se staly centrem pietní a historické paměti, která propojuje chrámy, akademickou obec i širokou veřejnost v českých zemích.
Stál proti nacismu i komunismu. Bude kardinál Beran blahoslavený?
Termín a místo konání činností spojených s připomínkou a debatou o Beranově odkazu se různě aktualizují v průběhu let. Důležitý je význam koncilu, jehož události a důsledky se dotkly nejen teologie, ale i politických a společenských změn v Československu a v Evropě.
| Událost | Rok | Málo známé ouce |
|---|---|---|
| Instalace Berana jako arcibiskupa | 30. léta 20. století | odpor vůči komunistickému zásahu |
| Internace Berana | po roce 1948 | dlouhodobé zdržení veřejného života |
| II. vatikánský koncil | 1962-1965 | přínos české církevní tradice |
V kontextu současného historického bádání jde o to, zvýraznit, jak Beranův postoj a jeho koncilní vystoupení formovaly české a mezinárodní vnímání náboženské svobody a odpovědnosti církevních představitelů v éře po druhé světové válce.