Samoplození hmyzu a související témata: biologie, biblické interpretace a mýty

Panenské početí znají biologové jako partenogenetický způsob rozmnožování. Tedy bez přítomnosti samce (otce). Panenské početí se nejčastěji skloňuje s narozením miminka v Betlémě, které se následně stalo světovou celebritou. Mýtus panenského početí u lidí ještě nikdo nevyvrátil a nezopakoval - pomineme-li početí mimo tělo matky, tedy „děti ze zkumavky“.

Před časem se v pražské ZOO vylíhla mláďata varanů, přičemž vedení ZOO chtělo vědět, kdo byl otcem. Testy DNA ukázaly, že otec je neznámý, respektive, že žádný není. Partenogeneze známá mimo jiné jako samobřezost, či dokonce pannobřezost znamená způsob rozmnožování bez oplodnění vajíčka spermií. V přírodě nejde o nijak velké překvapení, stačí připomenout včelí trubce, kteří vznikají z neoplozených včelích vajíček. A pokud vám růže zaplaví nadměrné množství mšic, opět je na vině partenogeneze.

Tuto metodu využívají někteří žraloci, u obratlovců ji zvládají někteří hadi (maličký slepák květinový či velký hroznýš královský) či někteří mloci či axolotli. Právě na ně se zaměřil výzkumný tým z Ohio State University, kteří se pustili po stopách 3,4 milionu let staré historie rozmnožování axolotlů. Ukázalo se, že samotní axolotlové partenogenezi zvládají, ale genetický potenciál si tu a tam vylepší drobnou krádeží. Některé druhy se totiž rozmnožují tak, že samci odloží dávku spermatu (spermatéku) na větvičku či kamínek a samička ho nasaje dovnitř. Jenže něco podobného udělá i samice jiného, blízce příbuzného druhu, čímž se dopustí činu, který biologové nazývají kleptogenezí. Podle biologů právě obohacování pomocí krádeží udrželo axolotly v plné síle do dnešních dnů.

Jakkoliv není oplození bez přítomnosti otce, respektive samčí DNA, v přírodě neznámé, u lidí k vidění není. Odpověď na otázku, zdali mohl Ježíš vzniknout partenogenezí (otázka je samozřejmě hypotetická) je jednoduchá a jednoznačná. Nemohl - početí savců bez přítomnosti otce příroda nepřipouští. Na to jsme evolučně už příliš složití. „U savců je rozmnožování partenogenezí neproveditelné. Může za to fakt, že savčí spermie předává potomkovi jinak „upravené“ geny než savčí vajíčko. Pokud se v potomkovi nesejdou geny upravené otcem s geny upravenými matkou, je zle. Jedinec se buď vůbec nenarodí, nebo je těžce postižen.

Some people have claimed that the Bible condemns hybridization, presumably thinking of Leviticus 19:19: “You shall keep my statutes. You shall not let your cattle breed with a different kind. You shall not sow your field with two kinds of seed, nor shall you wear a garment of cloth made of two kinds of material.” However, note that the Hebrew word here for “kinds” (kil’ayîm) is not the same as that used in Genesis 1 for a created “kind” (mîn). Thus it is implied by those holding this position (that the Bible prohibits hybridization), that this passage is not stating that the Israelites were not meant to try to produce breeds by mixing baramins (created kinds) because they could not produce offspring even if they tried. The claim is that God was forbidding hybridization within a baramin, but of different species (or even genera or family).

Many hybrids occur in nature (nebo v zajetí, bez úmyslného křížení) like the zorse, zonkey, liger, tigon, pizzly bear, a wholphin, as well as moose-deer, moose-elk and elk-deer hybrids. Others have occurred in the wild but are more common as deliberately bred animals, like beefalo (cattle and bison) a geep (goat-sheep). Since God created animals according to their kinds (Genesis 1), it makes sense that they may hybridize within their kinds. Why wouldn’t they? They share the same ancestors created 6,000 years ago. While Leviticus 19:19 could be prohibiting the Israelites from deliberately hybridizing animals within a kind, we must keep in mind the context of rest of the verse. It’s likely God gave these commands to Israel to keep them distinct (and obviously visually distinct) from the surrounding peoples. This would naturally cause non-Israelites to ask them why they farmed, ate, dressed and practiced husbandry differently than they did. Even the hair and beards of Israelite men were regulated (Leviticus 19:27). This could then lead to discussions of the laws given to Israel by the one true God.

Note that there is not a command in Scripture to eradicate naturally occurring hybrids, which one might expect to be the case if God prohibited their existence. Neither does God ever give such a command to pre-Israelite people like Noah or Shem. Finally, the ceremonial and civic OT laws no longer apply today. They were given to a specific people and nation (Israel) governed by a theocracy, not to people of different ethnicities which comprise the local and universal church today and which are governed by national laws. Through his death, burial, and resurrection, Jesus Christ fulfilled the Old Covenant, and the ceremonial and civic laws are now non-binding. Therefore, the hybridization of animals within a created kind is no longer forbidden. In fact, animal hybrids support a biblical worldview! Genesis tells us animals were created according to their kinds and were frontloaded with great genetic diversity so that they could reproduce and thrive (even in a post-fall and post-flood world). So why wouldn’t we expect animals to reproduce within their kinds?

1. “Darwinova teorie ... teorií, ale skutečností. sto let po vydání Darwinova díla o evoluci. že člověk a opice jsou si vývojově blízcí. Římanech. se člověk postupně vyvíjí bez jakéhokoliv Stvořitele. pohledy jsou založeny na “faktu” evoluce. faktem? Jak se stalo evoluční učení tak populární? myšlenka evoluce nezačala s Darwinem. filosofové jí věřili již před Darwinem. Empedocles tvrdil, že zvířata jsou z rostlin. všichni tomu uvěřili. samoplození (spontánní plození). povstat náhle z bahna a slizu. Aristoteles (a jiní) 400 let před Kristem. také ostatní zvířata? jako teorie evoluční. věřit ve Stvořitele. 200 let před Pasteurem ji oponoval William Harwey. samoplození. mohou vytvořit ze zahnívajícího masa. myšlení po stovky let? které jsou s ní v rozporu? tytéž důvody, proč se i dnes věří v evoluci. shrnout do názoru vědce Haeckela. Stvořitele. věřit Bohu Bible. vytvořená filosofie ze starých pověr. se živá hmota nějak “objevila” z neživé? tak jako je tomu dnes. byly poprvé rozpoznány starověkými Řeky. organizmů. vědecky. biblickou zprávu o světaširé potopě. Vykopal např. štítu. živočichů při budování kanálu v severní Itálii. nevnukalo myšlenku evoluce. Až v 17.stol. historie, nejstarší vrstva nejspodněji. populární. Příčinou toho byl muž, který koncem 17. oponoval Stenovi a držel evoluci v šachu. ceněno a popsáno jako velmi pečlivá badatelská práce. k závěrům, které byly zcela odlišné od Stenových. světaširé biblické potopě. jsou zbytky živočichů zahynulých v potopě. vzrostl. neuznávali teorii evoluce. jednoduše nešlo dojít k evoluci. Ke konci 18. mluvit o evoluci. Charlese, který Charlese velmi ovlivnil. který se později stal známým evolucionistou. svých přednášek ke konci 18. nepodařilo učinit evoluci populární. muž, který jí oponoval. s Lamarckem. Cuvier proti evoluci, a to se vší silou. evoluční učení v šachu po několik desetiletí. ani na chvíli jej nevedly k evolučním názorům. pozdější úspěch. podobných katastrof. mnozí jej v těchto názorech následovali. Darwinovým náhledům. v oblasti paleontologie, začala se šířit v geologii. geologie je nazýván James Hutton, který r. svoji teorii “uniformitarianismu”. větší katastrofy (jako např. neudály. vyzdvihl Huttonovy myšlenky a rozvedl. značně ovlivněn. potopa. např. k vysvětlení současného stavu Země. jméno s myšlenkou evoluce nejvíce spojeno. skutečnosti neřekl nic nového. Co vlastně Darwinova teorie říkala? předávány dalším generacím. ostatní budou směřovat k zániku. Silnější přežije, ale slabší zahyne. procesem, řekl Darwin, mohou případně povstat nové druhy. Galapágy u pobřeží Jižní Ameriky. pobřeží Jižní Ameriky, ale nebyly zcela totožné. želvy. vzešly z jednoho společného předka. zajímaly na ostrovech pěnkavy. z jednoho původního páru. formy, kde jeden druh se mění v jiný. názory byly téměř hotovy, ale váhal je publikovat. následovat po vytištění takové teorie. původu druhů přírodním výběrem”.

Z vybraného textu vyplývá, že téma partenogeneze má široké zastoupení v různých skupinách organismů a že debaty kolem evoluce a biblických výkladů byly a jsou stále živé. Také historické experimenty ukazují, jak vědecké poznání postupně koriguje tehdejší mýty a domněnky.

bylinné a biochemické vzorce pro partenogenezi

tags: #samoplozeni #hmyzu #bible