V rámci pokračující spolupráce se specialisty na starší hudební repertoár a na doporučení Simona Rattlea přijíždí britský dirigent a cembalista Nicholas Kraemer. Zákaznický servis je pro vás k dispozici v pracovní dny od 9.00 do 18.00 hod. Česká filharmonie zve všechny držitele vstupenek na setkání před koncertem. Preludia vás připraví a navnadí na program - dirigenti, sólisté nebo hudebníci z orchestru, ale i muzikologové a hudební publicisté hovoří o skladatelích a skladbách, o souvislostech a zajímavostech.
Počínající slávu jí zajistilo vítězství v londýnské Handel Singing Competition v roce 2018, slibně se vyvíjející kariéru pak mj. Helen Charlston, která prošla programem „Vycházející hvězda“ pořádaným známým Orchestra of the Age of Enlightenment a akademií Le Jardin des Voix od Les Arts Florissants, nyní zastává post BBC „Umělec nové generace“. Specializuje se především na starou hudbu od Monteverdiho po Mozarta (přestože v létě zazářila na BBC Proms v Mendelssohnově Eliáši - spolu s Carolyn Sampson a Andrewem Staplesem), o čemž se můžeme přesvědčit mj. na jejím posledním CD s áriemi ze 17. Londýnský rodák Andrew Staples je považován za jednoho z nejvšestrannějších tenoristů své generace.
V Královské opeře debutoval jako Jaquino v Beethovenově Fideliovi a dále zde ztvárnil role Tichona (Káťa Kabanová) a Narrabotha (Salome). Anglický basbarytonista Matthew Brook, známý svou schopností věrně zpodobnit postavy dramatu, ať už na divadelním či koncertním pódiu, se do posluchačského povědomí dostal díky nahrávce Händelova Mesiáše s Dunedin Consort, která v roce 2007 získala prestižní Gramophone Award. Nyní je celosvětově žádaný nejen u souborů staré hudby a nejen pro interpretaci sólových partů J. S. Bacha a G. F. Händela, ale také pozdější hudby, včetně soudobé.
Také jej můžeme slyšet například ve Stuttgartské státní opeře, Opéra national de Paris, na Mezinárodním Händelově festivalu v Göttingenu či Mezinárodním festivalu v Edinburghu. V této sezoně vystoupí kromě České filharmonie i s Rotterdamskou filharmonií, Philharmonia Baroque, bostonskou Handel and Haydn Society nebo orchestrem English Concert. Pražský filharmonický sbor (PFS), založený v roce 1935 sbormistrem Janem Kühnem, je nejstarším profesionálním smíšeným pěveckým sborem v Česku. Nejvyšší ocenění sbírá PFS za interpretaci oratorního a kantátového repertoáru, který uvádí spolu s nejslavnějšími světovými orchestry. Na domácí půdě pravidelně spolupracuje s Českou filharmonií a s Prague Philharmonia. Pravidelně pořádá vlastní sborové koncerty, jejichž dramaturgie je zaměřena především na náročná a méně známá díla sborového repertoáru, a věnuje se vzdělávacím projektům.
Nyní se Kraemerova dirigentská a interpretační činnost zaměřuje na hudbu G. F. Händela. Na jaře 2025 uvedl k příležitosti svých 80. narozenin společně s orchestrem a sborem Music of the Baroque Händelovo oratorium Theodora. Blízký vztah má například také k jeho oratoriu Mesiáš, které poprvé slyšel v devíti letech na zkoušce orchestru v Edinburghu, ve kterém hrála jeho matka. Dílo ho uchvátilo a za svou dirigentskou kariéru je provedl již více než stokrát a v roce 2022 také úspěšně nahrál a vydal na CD.
Mesiáše provedl i při svém debutu s Českou filharmonií, společně s Pražským filharmonickým sborem a předními britskými sólisty v roce 2024 - vystoupení bylo vyzdviženo kritikou a označeno za jeden z vrcholů sezony. Rozsáhlá je i Kraemerova diskografie - jmenujme například Vivaldiho koncerty s komorním orchestrem City of London Sinfonia, Concerti grossi P. Locatelliho, Houslové koncerty G. Tartiniho či koncerty F. Duranteho, G. B. Pergolesiho a L. Na Youtube je ke zhlédnutí třídílná série, kde Nicholas Kraemer v rámci doprovodného programu ke koncertům orchestru Music of the Baroque hovoří se sirem Simonem Rattlem - tato neformální a přátelsky laděná diskuse obou dirigentů přináší posluchačům zajímavý vhled do jejich vzpomínek a osobních zkušeností nejen s barokní hudbou.
Georg Friedrich Händel: Mesiáš - Česká filharmonie, Nikolas Kraemer, Andrew Staples. Námět oratoria čerpajícího z biblických textů je rozvržen do tří částí: Izaiášovo proroctví spásy, Kristovo utrpení a Příslib věčného života. Pro současné potřeby koncertního provozu jej však interpreti rozdělili na části dvě, jsou odděleny přestávkou. V první polovině večera zaznělo Izaiášovo proroctví spásy, po pauze pak následovaly zhudebněné texty druhé a třetí části. Skladatel v tomto svém díle osobitým způsobem a diferencovaně používá formy árie a recitativ, v ensemblových vokálních vstupech suverénně střídá homofonii s polyfiníí. Nejznámější z Händelova Mesiáše je nepochybně sbor uzavírající druhou část, slavné Aleluja. To nelze při žádném uvedení přejít jen tak.
- Návrat Mesiáše do Londýna a londýnské premiéry.
- Vliv textů Jennens a biblických citátů na Kompozici.
- Charakteristika orchestrálního a sborového zvuku Händela.
Oratorium vzniklo v Anglii v první polovině 18. století, má tam tedy již mnohaletou interpretační tradici. Libreto napsal Charles Jennens na základě biblických textů. Londýnská premiéra se uskutečnila o necelý rok později a Mesiáš zazníval pak často, třeba i při benefičních charitativních příležitostech. Händel zůstal starým mládencem. Ve stáří, stejně jako Johann Sebastian Bach, oslepl. Byl cestovatel a kosmopolita, už za života slavný. Oba udivovali svou hrou na varhany a na cembalo. Oba měli široký záběr, podobají se navzájem vlastně i ve svých největších duchovní dílech, ve zbožnosti upřímných, kompozičně dokonalých a nadčasových. Ale ve skutečnosti zůstávají odlišnými tvůrčími uměleckými typy. A tak slavíme Bachovy narozeniny v Evropě každý rok jako Den staré hudby, jeho hudba budí úctu. Händelovy narozeniny nijak zvlášť neslavíme a celkově ho vnímáme jinak. Nicméně nás dílo tohoto hudebníka také fascinuje.
Oratorium Mesiáš je jedním z nejznámějších a nejoblíbenějších duchovních děl západní hudební tvorby. Záznamy a streamy dnes umožňují posluchačům po celém světě vychutnávat si dílo mimo tradiční koncertní prostředí. Závěr díla „Worthy Is the Lamb“ a slavné „Hallelujah“ zůstávají symbolem spolupůsobení sboru a orchestra napříč epochami. Pro současné potřeby koncertního provozu se Mesiáš často uvádí v dílčích částech, s důrazem na historicky poučené provedení, ale s otevřeností k modernímu publiku.
Handel’s Messiah and Baroque Oratio | HarvardX on edX | Course About Video
V souvislosti s dublinským uvedením a londýnskou tradicí vzniká obraz o Mesiáši jako o arcidílu evropské hudební kultury. Dirigenti jako Kraemer a sólisté, kteří se věnují staré hudbě, vytvářejí performativní přesahy mezi přesnou intonací, bez vibrat a s pečlivým modelováním sborového průběhu. Z hlediska instrumentáře zůstává standardní instrumentář Česká filharmonie, včetně používání ventilových trubek a zachování původních tympanů, čímž se snaží naplnit požadavky autentického provedení.
Pro čtenáře a posluchače, kteří touží po hlubším vhledu, je užitečné mít k dispozici například partituru v PDF formátu, kterou lze zdarma stáhnout. Internetové stránky sboru poskytnou řadu materiálů a zdrojů s mnoha informacemi o Händelovi a skládání Mesiáše. Všechny uvedené skutečnosti ukazují, že Mesiáš je dílem, které překračuje dobu svého vzniku a zůstává živé i pro dnešní publikum.