Svatá Hora je nejvýznamnějším mariánským poutním místem v Čechách a jedním z nejvýznamnějších barokních areálů v Evropě. Hlavní architektonické jádro tvoří raně barokní kostel Nanebevzetí Panny Marie (1658-1675) a kolem něj ambity s kaplemi, které vytvořily uzavřený obdélníkový rám poutního komplexu. Na severní straně ambitu je zbudována impozantní krytá Svatohorská schodiště, spojující Svatou Horu s Příbramí, navazující na krytou chodbu a do města sloužící jako důstojná cesta poutníků.
Historie a vznik poutního místa
Hlavním záměrem projektu byla stavební a restaurátorská obnova a revitalizace národní kulturní památky a její nové využití prostřednictvím rozšířených a nově vzniklých kulturních a vzdělávacích služeb. Základem byl raně barokní kostel Nanebevzetí Panny Marie, postavený v letech 1658-1675, kolem něhož postupně vznikl ambit s kaplemi a dalšími budovami na jižní a severní straně. Projekt byl zadán italskému architektovi Carlovi Luragovi, který čerpal z ideového plánu P. Benjamina Schleyera.
Jedním z nejvýznamnějších momentů byla stavba Svatohorských schodů v letech 1727-1728 podle návrhů Kiliána Ignáce Dientzenhofera, spojujících Svatou Horu s Příbramí. Kryté, výrazně rytmizované schodiště s kaplemi navazuje na ambity a vytváří tělesný a duchovní most mezi městem a svatyní. Podoba schodiště, která dnes bývá kladena do let kolem 1727-1731, odráží barokní architektonický výraz typický pro svatohorský areál a slouží poutníkům za každého počasí.
Architektura a ambity
Ambity tvoří obdélník, jehož severní, jižní, východní a západní křídlo je členěno po devíti, respektive po sedmi klenebních polích v jednotlivých stranách. Na každém rohu stojí osmiboká kaple s bohatou výzdobou. Hlavní chrám je zasazen do terasy s balustrádou a je obklopen bohatou malířskou a štukatérskou výzdobou v dolní části areálu. Nejdéle a nejvíce oceňovaným dílem je hlavní oltář baziliky a milostná soška Panny Marie Svatohorské, která patří k nejcennějším prvkům areálu.
Chodba ambitu, která propojuje Svatou Horu s městem, začíná v historickém jádru Příbrami a vede ke kruhovým i lichoběžníkovým výklenkům a kapličkám. Interiér je dnes kryt plochým stropem s širokým fabionem a podlahou z novodobých žulových kostek; původní kamenné schody bývají silně prošlapané. Exteriér schodiště je rytmizován pravoúhlými výklenky a oválnými okny, s plastickými lizénovými rámy a profilovanou římsou.
Součástí areálu jsou i bohatě zdobené kaple: kaple sv. Ignáce, sv. Františka Xaverského a další, které dotvářejí monumentalitu celku a důstojný rámec pro poutní bohoslužby a expozice. V horní části schodiště se nachází výklenková kaplička s menzou a soklem pro sochu, z níž schodiště pokračuje dál ke vstupu do severního ramene ambitu a k Plzeňské kapli.
Redemptoristé, působení a revitalizeace
V roce 1861 převzali Svatou Horu redemptoristé a zůstali zde až do roku 1950. Po Pražském jaru se redemptoristé vrátili na Svatou Horu a v roce 1990 byla duchovní správa znovu svěřena redemptoristům, kteří současně vedou řád v České republice. V roce 1993 se podařilo obnovit Svatohorské schody, nákladem 13,7 milionu korun, financovaným z darů během jednoho roku. V roce 1998 oslavy 650. výročí milostné sošky Panny Marie doprovázely poutě a kulturní a vzdělávací akce. Osvědčený model obnovy byl oceněn a výsledek získal Stavbu roku Středočeského kraje 2016 a Cenu Ministerstva kultury ČR v soutěži Stavba roku 2017.
Nové prostory byly upraveny pro expozice o dějinách místa, Badatelské centrum svatohorského hudebního archivu a další využití pro kulturní a vzdělávací účely. Architektonické řešení respektuje památkové hodnoty význačné stavby Carla Luraga. V roce 2015 prošel areál náročnou rekonstrukcí a vzniklo nové muzeum pod severním ambitem, které zahrnuje exponáty nalezené při rekonstrukci a časovou osu dějin Svaté Hory. Poutní areál nabízí prohlídky kostela, ambitu, zvonice a sklepení a uvádí turistům bohaté poznání historie a architektury místa.
Jezuité, původ a význam místních příběhů
Historie Svaté Hory je propojena s jezuitou, kteří zde spravovali areál a přispěli k rozvoji kultu a umělecké výzdoby. Příběhy a legendy poutního místa zahrnují Svatováclavský dub a zázraky spojené s Pannou Marií: rytíř Malovec podle legendy ukryl se na stromě; slepý žebrák Jan Procházka byl uzdraven po modlitbě, a na kopci vznikla kaple s vyobrazením dubu. Původ dubu a datace kapličky bývají spojené s historiky různých názorů, avšak Svatá Hora se postupně stala symbolem mariánského kultu a duchovního centra regionu.
V současnosti je areál Svaté Hory jak kulturní, tak duchovní památkou, která kromě bohoslužeb a poutí nabízí i expozice, studijní programy a prohlídky pro širokou veřejnost. Díky své poloze nad Příbramí a krytému schodišti je malebným a významným místem, kam se turisté i věřící rádi vracejí.
Praktické informace pro návštěvníky
- Areál se nachází nad městem Příbramí a je přístupný krytým schodištěm z centra města (Svatohorské schody).
- Parkoviště je na úpatí Svaté Hory, alternativně lze využít dopravu městskou hromadnou dopravou (MHD, autobusové linky).
- Do areálu lze vystoupit z Balbínovy ulice, odkud je to k baroknímu areálu jen kousek; odtud vede i Svatováclavský dub, symbol místa.
- Prohlídky zahrnují baziliku Nanebevzetí Panny Marie, ambity se čtyřmi uzavřenými kaplemi, rezidenci redemptoristů a případně i zvonici a sklepení.
- Součástí návštěvy bývá také Svato Horský betlém a další expozice v muzeu pod severním ambit.
V blízkosti Svaté Hory se nachází historické centrum Příbrami a další pamětihodnosti spojené s hornictvím a regionální historií, což činí návštěvu komplexní zážitkovou událostí s kulturou, historií a architekturou na jednom místě.