Kněz a teolog Tomáš Halík spolu se svým rakouským kolegou Paulem Zulehnerem dnes ve Vatikánu předali papeži Františkovi otevřený dopis s názvem Pro Pope Francis. „Tímto otevřeným dopisem Vám vyjadřujeme vděčnost za Váš odvážný a teologicky zodpovědný styl papežské služby. Podařilo se Vám v krátké době obnovit pastorační kulturu v římskokatolické církvi z jejích ježíšovských kořenů. Leží Vám na srdci zranění lidé a zraněná příroda,“ stojí v dopisu.
Mezi signatáři otevřeného dopisu je řada univerzitních profesorů a dalších osobností veřejného života z celého světa. „Má-li církev po všech skandálech znovu získat věrohodnost, musí brzy předložit jasnou vizi svého působení ve světě. Osobně jsem přesvědčen, že církev se má starat nejen o lidi na okraji společnosti, ale i o lidi, které tradiční formy náboženství neoslovují,“ uvádějí autoři dopisu.
- ne, na rozdíl od pokynů: v textu nadále nepoužíváme blokové citace; shrnuto výstižně.
„Posledním slovem v jednání s lidmi má být podle nich milosrdný, ne legalistický výklad zákona. „Vaším snem je církev jako ´matka a pastýřka´. Sdílíme tento Váš sen. Prosíme Vás, abyste se nenechal odvrátit od této nastoupené cesty a ujišťujeme Vás svou plnou podporou a stálou modlitbou,“ sdělují papeži.
Mezi signatáři jsou např. bývalý prezident Maďarska Laslo Sólyom, bývalý rakouský vicekancléř E. Busek, filozof a politik Rocco Buttiglione, šéfredaktoři mezinárodních teologických časopisů a prezidenti sdružení katolických teologů a biskupové z Rakouska, Maďarska, Jižní Afriky, České republiky (biskup Václav Malý) nebo prezidentka Evropské společnosti pro katolickou teologii Marie-Jo Thiel.
Skupina římskokatolických osobností, které mají blízko k traditionalistickým názorům, v srpnu vyzvala papeže, aby odvolal svá stanoviska zveřejněná v osmé kapitole dokumentu Amoris Laetitia (Radost lásky). Podle autorů výzvy papež František nabádá k nebezpečným tendencím, které vedou k herezím. Kritizují také „bezpříkladnou sympatii“ papeže pro arcikacíře Martina Luthera, který před 500 lety podnítil celoevropský reformační proces.
Podle profesora Karlovy univerzity Tomáše Halíka představuje pontifikát papeže Františka jednu z řady velkých reforem v dějinách křesťanství, jako byla např. clunijská reforma, františkánské hnutí, jezuitská spiritualita, tridentská reforma či II. vatikánský koncil. „Chtěl bych touto peticí nejen ukázat širokou podporu této reformy, ale podpořit vznik mezinárodního společenství teologů k hlubšímu promýšlení této velmi potřebné reformy pro křesťanství 3. tisíciletí. Stejně jako reformy Tridentského koncilu či II. vatikánského koncilu předcházely nové směry v teologii, tak 'budoucí koncil' potřebuje takovou intelektuální a spirituální přípravu,“ zdůraznil Tomáš Halík.
K dopisu se lze volně připojit na stránkách www.Pro-Pope-Francis.com. (Zdroj: Tomáš Halík, ČTK, KT)
Současně se v textu objevují i další souvislosti a aktuální témata: skupina aktivistů sepsala dopis papeži Františkovi a doprovodila ho peticí s několika stovkami podpisů. Aktivisté požádali Dominika Duku, aby dopis předal do Říma. Kardinál Duka tak učinil v pátek 12. července, v souladu se zvyklostmi prostřednictvím papežského nuncia v ČR.
Na státní svátek Mistra Jana Husa byla do arcibiskupského paláce doručena petice k otázce restituovaného majetku církví, o níž se garanti petice domnívají, že ji mám doručit Svatému Otci Františkovi. V prvé řadě uvažují tvůrci petice nad platy duchovních; ty jsou v naší zemi rozpočtovou položkou. Bohužel zamlčeli nejdůležitější informaci o tom, jak tyto platy byly stanoveny: po komunistickém puči v roce 1948 byl komunistickým režimem konfiskován veškerý církevní majetek kromě kostelů a far.
Komunistický režim se zavázal, že za zkonfiskovaný majetek bude stát financovat provoz církví. V zákonu s tím ovšem spojil záměr trvalé kontroly nad církvemi pomocí církevních komisařů, kteří nemilosrdně kontrolovali duchovní, kriminalizovali je, udělovali a odebírali státní souhlas s výkonem kněžské služby a věznili je. Po tomto kroku byly uzavřeny všechny církevní školy, nemocnice a sociální ústavy - stát vše převzal. Takto byli duchovní dle zákona vypláceni až do 31.12. 2012.
Dále se píše o nevyužití vráceného církevního majetku. Z velké části byly dosud vrácené majetky v dezolátním stavu. Také není pravda, že můj předchůdce kardinál Tomášek na začátku devadesátých let poděkoval za navrácení více než 170 budov řeholním řádům a kongregacím. Kardinál Tomášek ve skutečnosti nikdy žádná jednání o církevních restitucích nevedl.
Co se týká finančního odškodnění za majetek, který církev nechala soukromníkům, městům a obcím, vznikla částka po téměř 20 letech debat a jednání se všemi parlamentními stranami. Finanční odškodnění za nevydaný majetek je legitimní a odhaduje se, že oněch 59 miliard, které budou postupně vypláceny, je pouze jednou desetinou skutečné hodnoty nevráceného majetku. Nynější řešení je cestou k ukončení finanční závislosti církví na státním rozpočtu, vede k sebefinancování církví.
Rozhodnutí poslanců parlamentu a konstatování Ústavního soudu o tom, že zákon je správný, je legitimní. Skupina, která petici podepsala je představitelem postkomunistických a antiklerikálních názorů. Paní Procházková, iniciátorka petice, hovořila v květnu o 50 000 podpisů, nyní přikládá podpisové archy se 700 podpisy. Aktivisté vyzývají papeže k nápravě restitucí.
Máte-li zájem o čtení dalších informací, mediální nabídky zahrnují iDNES.cz, Lidovky.cz, Expres.cz a Antiyoutuber.cz; tyto texty a elektronické noviny a časopisy jsou součástí nabídky. Zachováme vám vše tak, jak jste zvyklí, a reklamu přizpůsobíme vašim zájmům. Pokud využijete místo platby udělení souhlasu s reklamou, budete mít reklamy cílené i necílené.
Desítky významných teologů, biskupů a osobností veřejného života ze 13 zemí a více než tisíc sympatizantů dosud podepsaly otevřený dopis na podporu papeže Františka. Dopis iniciovaný teologem a knězem Tomášem Halíkem a teologem Paulem Zulehnerem reaguje na nedávnou ostrou kritiku ze strany konzervativních katolíků v souvislosti s papežským dokumentem o lásce v rodině nazvaným Amoris Laetitia (Radost lásky).
Foto: Mazur/catholicnews.org.uk. „Tímto otevřeným dopisem Vám vyjadřujeme vděčnost za Váš odvážný a teologicky zodpovědný styl papežské služby,“ uvádějí autoři.
Obsahuje Amoris Laetitia od papeže Františka chybu?
V kontextu české katolické scény se objevují i názory na roli dominikánského arcibiskupa Duky. Křesťanským aktivistům vadí údajný příklon Duky k nacionalismu; vyzývají papeže Františka, aby Dukovi neprodlužoval mandát. Dopis vyvolal diskusi o roli církve v veřejném prostoru a o tom, zda má církev zůstat otevřená světu či se více uzavírat do identitních mantinel.
Happening před Arcibiskupským palácem spojil aktivisty, supportive a kritiky v jednom veřejném prostoru. Podpis pod petici se připojili i někteří kněží a veřejně vystupující osobnosti. Kardinál Duka čelí kritice zejména mladších katolíků, zatímco jeho podporovatelé zdůrazňují vlídnou tvář církve vůči státu i občanům a prosazení církevních restitucí.
Na závěr lze sledovat napětí mezi sekularizovanou veřejností a tradičním katolickým světem v Česku, které se projevuje v debatách o migračních výzvách a vyvažování otevřenosti a identity. Signatáři vyjádřili obavy z nacionalismu Duky a vyzvali papeže Františka k neprodlužování mandátu.