Před Krajským soudem v Ústí nad Labem stanula 21letá matka Marečka z Loun, Simoně T., která čelí obžalobě z ohrožování výchovy dítěte a neposkytnutí pomoci. Chlapci, jenž měl necelé tři roky, byl otčím Josef Kuča v minulosti fyzicky týrán a utrpěl utrpení, kvůli němuž v únoru 2019 zemřel. Obžalovaná původně souhlasila s dohodou o vině a trestu a rozsudek jí byl nakonec uložen na 8,5 roku vězení, nepodmíněně. Soudní jednání proběhlo bez intenzivnějšího dokazování, jelikož dohoda byla uzavřena ještě před samotným líčením. Rozsudek je pravomocný a obžalovaní i státní zástupce se na místě vzdali možnosti odvolání.
V původním procesu okresní soud v Lounech uložil ženě nejvýše pět let za přečin ohrožování výchovy dítěte. Vrchní soud však kvalifikaci změnil a loni poslal na 22 let tehdejšího Kuču do vězení, kde následně spáchal sebevraždu. Senát upozorňoval, že se obžalovaná dopustila spíše zvlášť závažného zločinu týrání svěřené osoby, případně zvlášť závažného zločinu závažného ublížení na zdraví. Simona T. se po přestěhování zpět do Prahy nakonec dohodla se státním zástupcem o vině a nepodmíněném trestu 8,5 roku. Před senátem mlčela a rozsudek nekomentovala, nicméně v lednu vyjádřila souhlas se skutkovým dějem a litovala. „Všechno si vyčítám, Marečka jsem milovala. Strašně mi chybí a chybět bude do konce život,“ popsala.
Mezitím se obvinění rozšířilo i na další spolubydlící. 25letý Michal H. dostal souhrnný trest dvou let podmíněně odložených na tři roky za to, že byl přítomen bití chlapce a nezabránil mu ani nic neoznámil. Před soudním řízením žil s dívčí rodinou v Lounech a dříve měl problémy s krádežemi pytlů omítky a potravin v supermarketu.
Samotný případ je tvrdošíjným připomínáním hrůz, které chlapec Mareček musel snášet. Kuča ho bil, kousal, pálil cigaretami a žehličkou, sprchoval ledovou vodou a mlátil dlaní i vařečkou po celém těle včetně hlavy a obličeje. Dítě bylo několik měsíců týrané a v lednu 2019 podlehlo zraněním. Simona T. o týrání věděla a nijak nezasáhla, naopak se snažila případ ututlat. Mlčela i tehdy, když Mareček trpěl a matka podle státního zástupce umožňovala, aby chlapec byl druhově fyzicky trestán i za její přítomnosti.
Podle svědectví a znaleckého posudku byl otčím odsouzen na 22 let, později ve věznici spáchal sebevraždu. Simona T. byla na začátku roku 2021 odsouzena na osm a půl roku, a to za přihlížení k týrání a nepomoc dítěti. Propuštění proběhlo pod podmínkou a soud ji nařídil dohled probačního úředníka. Podmíněné propuštění vyměřil okresní soud v Havlíčkově Brodě, s ohledem na pozitivní chování odsouzené ve výkonu trestu a doporučení znalce, že je schopná začlenění do společnosti. Významný vliv na rozhodnutí mělo i to, že znalec označil, že by bylo vhodné ženu propuštět, neboť prokázala snahu o polepšení.
V samotném příběhu je Mareček, který v únoru 2019 zemřel v důsledku dlouhodobého týrání, popisován jako chlapec, jenž byl vystavován kontaktu s horkou vodou a byl poškozován řadou útočných činností. „Opakovaně ho bil nepřiměřenou intenzitou, údery nejméně otevřenou dlaní a dřevěnou vařečkou po celém těle včetně hlavy a obličeje,“ uvedl státní zástupce a v popisu skutků zdůraznil rozsah zranění. Simona T. podle obžaloby nechala dítě bez péče, nezajišťovala mu kontakt s blízkými a ponechávala ho zavřeného v bytě. Kromě samotného týrání docházelo i k útokům na vzájemnou ochranu a potřebu podpory rodiny.
V souvislosti s veřejností a médii zůstávají výjevy tragédie v Lounách i nadále předmětem silných emocí. Pohřbu Josefa Kuči a reakce veřejnosti taky dodnes vyvolávají rozjitřené reakce na sociálních sítích a v médiích. Okresní soud v Havlíčkově Brodě dále shrnul, že Simona T. byla při všech skutečnostech popsaných v obžalobě vinná a uznala vinu v rámci dohody. Dle vyjádření mluvčí soudu šlo o citlivou kauzu, která vyžadovala speciální uzavření komunikace a omezení přístupu médií.
HOW TO SUMMARISE CASES USING THE FIRAC METHOD
Publikováno: 15. 2. Před soudem byla konfrontována s tím, že Mareček měl v únoru 2019 zemřít, a že otčím měl k útoku použít různé prostředky včetně žehličky či pálení cigaretami. „Mareček byl z Lounech, já osobně jsem znala babičku Veroniku, nikdy se o vnoučkovi nezmínila,“ uvedla v souvislosti s pohřbem a veřejnými reakcemi. Pohřeb Josefa Kuči byl proveden s bílou rakví, kapelou a průvodem městem. Rodina Kučových vyjádřila, že se necítí jako viníci a i přesto si připravila slavnostní obřad, který vyvolal širokou diskuzi na sociálních sítích. Někteří lidé vyhrožovali lynčováním a vyhrožovali novinářům, další pak vyzdvihovali vítězství spravedlnosti a spravedlivé potrestání. Věčnost Marečka a jeho odkaz zůstávají zároveň symbolem potřeby většího povědomí o ochraně dětí a bolesti rodinných příslušníků.
V kontextu celého příběhu je tedy zřejmé, že soudy postupovaly v rámci dosavadních správních procesů a dohoda mezi stranami znamenala zmírnění přísnějších kvalifikací. Z hlediska sociální odpovědnosti zůstává důležité, že rodinné prostředí a společenská odpovědnost vyžadují větší bdělost vůči problémům týkajícím se týrání dětí a včasnou intervenci. Mareček je bohužel symbolem znepokojení nad tím, jak snadno se může stát, že zdravý a ochotný chlapec se stane obětí zbytečného a zlomyslného zacházení, a že praxe v trestním právu může vést k uzavření sporů bez vynesení plnohodnotného rozsudku nad skutečným viníkem.
Podle oficiálních informací bylo rozhodnuto o dalších aspektech případu a veřejné prezentaci kauzy. „V soudní síni bude jediný novinář, je to z důvodu citlivosti kauzy,“ uvedla mluvčí soudu. Dnes Mareček nadále zůstává symbolem a jeho příběh vyzývá k větší odpovědnosti v oblasti ochrany dětí a k aktivní detekci případů týrání v rodinách. Případ zůstává v našich vzpomínkách jako svědectví o tom, že dětská práva vyžadují neustálou pozornost a solidaritu společnosti.