Raně barokní sloup se sochou Panny Marie byl postaven v roce 1685 v severozápadní části Starého náměstí v centru historické části města Ostrov (Schlackenwerth). Mariánský morový sloup nechali vztyčit ostrovští měšťané jako poděkování za ochranu před morovou epidemií.
Památková ochrana: od 3. Č. rejst. Raně barokní sloup se sochou Panny Marie s Ježíškem od neznámého autora byl postaven v roce 1685 v severozápadní části Starého náměstí v centru historické části města Ostrov (Schlackenwerth). Mariánský morový sloup nechali vztyčit ostrovští měšťané jako poděkování za ochranu před morovou epidemií a ke cti císaře Leopolda I. a vévody Julia Františka Sasko-Lauenburského.
Dne 3. května 1958 byl sloup se sochou Panny Marie zapsán na státní seznam kulturních památek pod rejst. č. 40648/4-987. V roce 2009 přistoupilo město Ostrov k celkové rekonstrukci mariánského sloupu nákladem 281 tisíc Kč. Během oprav bylo provedeno statické zajištění sloupu, plastické doplnění kamenných artefaktů, očištění a barevná retuš kamene, kovářské opravy lucerny a oplocení sloupu a přespárování původní dlažby. Na vrcholu sloupu je dnes umístěna pouze kopie původní sochy Panny Marie s Ježíškem z umělého kamene.
Popis vrcholové plastiky a její symbolika
Vrcholová plastika představuje světici s dlouhými rozpuštěnými vlasy a pozlacenou korunou na hlavě, oděnou v dlouhých šatech. V levém náručí má světice posazeného malého Ježíška s pozlacenou korunkou na hlavě a královským jablkem s pozlaceným křížkem v pravé ruce. Pravou rukou podává Marie dítěti hrozen vinné révy, který představuje vykupitelské dílo, jež Ježíš Kristus vykonává a na němž se Panna Marie spolupodílí. Původní barokní pískovcová plastika, vážící 400 kg, je dnes nahrazena věrnou kopií, vytvořenou z výdusku - umělého kamene.
Vrcholová plastika je umístěna na vrcholu štíhlého hladkého žulového sloupu se zdobenou pískovcovou korintskou hlavicí a profilovanou patkou. Na čelní straně ve spodní části sloupu je na konzole umístěna kovová lucernička. Sloup je postaven na žulovém hranolovém podstavci s horní vynesenou profilovanou krycí deskou a profilovanou patkou. Stěny podstavce jsou zdobeny jednoduchými mělkými obdélnými vpadlými rámci, ve kterých jsou vyvedeny latinské věnovací nápisy kapitálkami, v hloubkách písmen se stopami černé barvy.
Podstavec, nápisy a ikonografie
Na přední straně podstavce je vysekán nápis: „VT PRO PRAESENTISSIMA PRAESERVATIONE ET LIBERATIONE AB VNDIQVE GRASSANTE MALO PESTIS ET CVNCTIS MALIS PRAETERITIS ITA ET PRO FVTVRA SALVTE AVGVSTISSI(MI) IMPERAT(O)R(IS) LEOPOLDI“ (Jak pro nejpřítomnější uchránění a osvobození, když ze všech stran obchází zlo moru, a veškerých útap minulých, tak i pro budoucí zdraví nejvznešenějšího císaře Leopolda). Na pravé boční straně podstavce pokračuje: „AC SERENISSI(MI) PRINCIPIS ET DOMINI HAEREDITARII N(OST)RI D(OMI)NI JVLII FRANCISI DVCIS SAXONIAE ANGRIAE ET WESTPH(ALIAE) III. NEC NON VNIVERSALI TOTI VS POPVLI“ (a nejjasnějšího knížete a pána dědičného našeho pana Julia Františka, vévody saského, Angrie a Vestfálsko držícího, a také obecného všeho lidu). Na zadní straně podstavce: „ET REI COMMVNIS INCREMENTO AETERNAE GRATITVDINID ET VOTI MONVMENTVM HOC POSVIT AETER NVM DE VOTIS S. P. Q. S.“
Boční texty a detaily nápisů ukazují historický kontext vztyčení sloupu a připomínají vztah k císaři Leopoldovi I. a Juliu Františkovi Sasko-Lauenburskému. Sloup stojí na dvoudílném základovém stupni; nižší sokl má profilované římsy a na všech čtyřech stranách soklu reliéfy ze života světců. Na soklu vysokém kamenném sloup s entazí, s patkou a nahoře s pseudokorintskou hlavicí dominanta je figura Panny Marie. Na čelní straně bronzová schránka.
Podoba a orientace sloupu
Socha P. Marie stojí na náměstí orientovaná čelem na jih. Provedena z tvrdého, jemnozrnného pískovce. Postavená na dvou stupíncích. Stylobat má na čtyřech stranách vysoké reliéfy čtyř světců. Na jih reliéf sv. Rocha, ukazující morovou ránu u levé nohy, vpravo pes s kusem chleba v pravé ruce poutní hůl. Na východ reliéf sv. Jana Nepomuckého, na sever sv. Šebestián, na západ reliéf sv. Rozalie, odpočívající v jeskyni. Nad hlavou Rozálie je měděná destička velikosti 23 x 33 cm. Reliéfy mají na nárožích stylobatu zatočené závity do tvaru obdélníka.
Stylobat má v horní části širokou římsu s několika profily; na základně jednoduchou římsu. Na podstavci vysoký sloup zakončený pseudokorintskou hlavicí. Na čelní straně ve spodní části soklu reliéfy ze života světců. Stojí v kontrapostu na pravé noze, levá noha mírně pokrčená v esovitém prohnutí. Vrcholová socha P. Marie reprezentuje Immaculatu.
Materiály a řemeslné zpracování
Materiály spočívají v jemnozrnném pískovci mšenského typu, z něhož jsou provedeny hlavní prvky sochy i balustrády. Křížek z královského jablka, rozkvetlá hůl a svatozář jsou měděné a zlacené, čímž sloupu dodávají slavnostní a náboženskou dimenzi. Celá skladba vychází z barokních konvencí s důrazem na rytmus, pohledovou dynamiku a bohaté plastické modelace postav.
Část sloupu a detaily
Oplocení a balustrády: kamenná balustráda obepínající květinový záhon. Podstavec: 1. etáž jemnozrnný pískovec, trojboký, s dříkem a zrcadly. Postavy na konzolách: měděné prvky - jablko, hříb, kniha. Dřík a hlavice: pískovec, korintská hlavice trojboká. Vrcholová socha: pískovec, Immaculata. Dedikační nápis a trojcípý půdorys podstavce spolu s trojbokou hlavicí dotvářejí unikátní prostorový efekt a potvrzují vysokou kvalitu barokní plastiky v regionu.
Historický kontext a význam pro region
Sloup je součástí širšího souboru památek v Ostrově a blízkém okolí, které zahrnují sousoší Nejsvětější Trojice, kaple a další barokní prvky. Při rekonstrukci v roce 2009 byl kladen důraz na statické zajištění a doplnění chybějících artefaktů, avšak originální socha byla nahrazena kopií. V regionálním kontextu sloup patří k významným dokladům raně barokní plastiky a ke svědectví o kulturní identitě Ostrova v 17. století.
V souvislostech místní architektury a sochařství je možné sledovat vlivy hřebečského baroka, známého i z dalších památek v okolí. Sloup a socha Panny Marie s Ježíškem tak představují nejen pietní prvek, ale i technicky vyspělý příklad zpracování jemnozrného pískovce a měděných doplňků v raně barokní tradici.
Další související památky a objekty v regionu
Mezi další objekty v Ostrově a okolí, které jsou často uváděny spolu se sloupem, patří Mariánský sloup na náměstí vztyčený v roce 1703, sochy a reliéfy z dílen různých autorů a členění podstavců s charakteristickými ozdobami. Dále je zmiňována kaple sv. Jana Nepomuckého, reliéfy světců na soklech a další architektonické prvky v rámci hřebečského baroka a lokálního sakrálního dědictví. Tento soubor vytváří kompaktní obraz regionální barokní kultury a její památkové ochrany v 18. a na počátku 19. století.
Ostrovy jako muzeum baroka
V rámci dalších historických staveb a soch lze připomenout Sousoší Noli me tangere, sochu sv. Jana Sarkandera či kašnu sv. Floriána a další volně stojící artefakty v parcích a na náměstích města. Tyto prvky společně s mariánským sloupem tvoří charakteristický barokní urbanismus a kontinuitu památkové péče v regionu.
Další záznamy v literatuře a katalogizaci památek odkazují na Mor na Karlovarsku, Topographie der historischen und kunstgeschichtlichen Denkmale v Karlsbadu a související monografie, které dokumentují rozsah a význam raně barokní plastiky v oblasti. Tyto prameny doplňují obrázek o tom, jak Ostrov zapadá do širší sítě památkově chráněných objektů a jaké byly motivy pro vztyčení morových sloupů v 17. století.
