Sociální nauka církve představuje významnou součást katolického myšlení o společnosti, člověku a jeho odpovědnosti ve světě.
Nová podcastová řada Sociální nauka církve nabízí postupný a systematický úvod do tohoto tématu, určený jak pro zájemce bez předchozího studia, tak pro ty, kteří hledají hlubší souvislosti.
Obsah byl vytvořen pracovní skupinou pro sociální otázky při ČBK.
U každého dílu je v popisku videa k dispozici textový přepis a audio verze.
Youtube kanál se všemi díly najdete ZDE.
Autor - i v českém prostředí známý svými učebnicemi filosofie a etiky - podává v této knize systematický přehled sociální etiky z perspektivy křesťanské filosofie a morální teologie.
Tato kniha je věnována penězům a našemu vztahu k nim.
Bible je zde brána jako inspirace a poučení k úvahám, jaké místo v našich životech mají peníze hrát.
Katolická církev, zvláště v dokumentech druhého vatikánského koncilu, zdůraznila autonomii vědy a důležitost vědeckého poznání.
Kniha obsahuje sociální učení katolické církve v dějinném vývoji i podle trvalých principů a jako otázku sociální.
Dielo obsahuje syntetický výklad sociálnych téz, citovanie najdôležitejších cirkevných dokumentov, v ktorých sa náukový obsah týchto téz nachádza.
„Sociální nauka církve se stává základní směrnicí, která vytyčuje pravidla mající platnost i daleko za jejími vlastními hranicemi.
Zmíněná pravidla je třeba v situaci pokračujícího rozvoje promýšlet v dialogu se všemi, kterým leží na srdci člověk a jeho svět.“
Benedikt XVI. Deus caritas est, čl. 27.
Podcast: Portál sociální nauky
Integrální antropologie a ekologie
Digitální kultura
Sociální bydlení a exekuce
Aktivizace společnosti
Ze života církve
Aktuální komentáře
Sestra Smerilli novou prefektkou Dikasteria pro službu integrálnímu lidskému rozvoji.
Papež Lev XIV. jmenoval salesiánskou řeholnici, ekonomku a dosavadní sekretářku dikasteria sestru Alessandru Smerilli novou prefektkou Dikasteria pro službu integrálnímu lidskému rozvoji.
Úřad, který se věnuje chudobě, migraci, spravedlnosti, míru, ekologii, zdravotnictví i novým výzvám umělé inteligence, tak povede další žena ve vysoké pozici Římské kurie.
Magnifica humanitas - kolokvium věnované první encyklice papeže Lva XIV. Magnifica humanitas.
Encyklika Lva XIV.: Umělá inteligence má sloužit lidstvu, nikoli moci nemnohých.
„Magnifica humanitas“ - první encyklika papeže Lva XIV. je věnována sociálnímu učení církve v éře umělé inteligence.
Podepsána byla symbolicky v den 135. výročí encykliky Lva XIII. „Rerum novarum“.
Před 135 lety vydal papež Lev XIII. encykliku Rerum novarum („O věcech nových“), dokument, který se stal základem moderní katolické sociální nauky.
Naše videa Portál Sociální nauky církve - Podcast
Sociální nauka církve představuje významnou součást katolického myšlení o společnosti, člověku a jeho odpovědnosti ve světě.
Nová podcastová řada Sociální nauka církve nabízí postupný a systematický úvod do tohoto tématu, určený jak pro zájemce bez předchozího studia, tak pro ty, kteří hledají hlubší souvislosti.
Publikace RODINA, ŠTĚSTÍ A OBECNÉ DOBRO V DOBĚ DEMOGRAFICKÉ KRIZE Koncepční dokument Pracovní skupiny pro sociální otázky při ČBK byl právě zveřejněn.
Dokument reaguje na současnou demografickou krizi z perspektivy sociální nauky církve a nabízí sociálně-etickou reflexi rodinné politiky, která neusiluje o mechanické zvyšování porodnosti, ale o vytváření podmínek pro šťastný život rodin, jejich stabilitu a svobodné rozhodování o dětech jako příspěvek k obecnému dobru.
Synodalita v životě a poslání církve
Rádi bychom Vás v souvislosti s přípravami na biskupskou synodu upozornili na přínosnou publikaci "Synodalita v životě a poslání církve", kterou vydalo Karmelitánské nakladatelství.
Jedná se o překlad dokumentu Mezinárodní teologické komise "La sinodalità nella vita e nella missione della chiesa".
PopisPublikace je záznamem přednášky z raných devadesátých let, která reflektuje přínos katolické sociální nauky církve tehdejší společenské situaci.
Autor v první části konstatuje, že je třeba se vyrovnat s novým postavením církví ve společnosti, přičemž katolickou sociální nauku definuje a konstatuje, že je v této historicky přelomové situace velkým přínosem.
V druhé části přednášky objasňuje, jakým způsobem katolická sociální nauka obohacuje tehdejší společenskou situaci.
Katolická sociální nauka se kloní k tržnímu hospodářství pro svobodu, kterou poskytuje, to ale musí být otevřeno vývoji a být korigováno účinnými nástroji pro ochranu člověka.
Není to nemožné. Jde o myšlenky založené na pevných křesťanských principech, které jsou přijatelné i pro nekatolíky.
Náboženství je vždy osobní, avšak nikdy ne soukromou záležitostí.
Evangelijní přikázání lásky k bližnímu nevyžaduje od nás pouze to, abychom pomáhali lidem v nouzi, nýbrž také to, abychom pojmenovali příčiny živoření a chudoby.
Mnoho katolíků i ostatních lidí může být překvapeno zjištěním, jak se katolická církev po staletí zamýšlela nad sociálním rozměrem evangelia.
Základem SUC je důstojnost lidské osoby.
Každý člověk je stvořen k obrazu Božímu, proto společnost musí respektovat a chránit každý lidský život od početí až do přirozeného konce.
Jsme stvořeni jako svobodné bytosti.
Funkce vlády - i když je důležitá - musejí být vždy subsidiární.
Církev má právo a povinnost obhajovat takový sociální řád, v němž by byly uspokojovány základní lidské potřeby a odmítá názor, že lidské štěstí spočívá pouze v hmotném blahobytu.
Církev nepředkládá politický program, ani program nějaké politické strany.
SUC poskytuje soubor pevných a vzájemně se doplňujících zásad, hodnot a cílů, které mohou být přijatelné i pro lidi jiné víry či nevěřící.
Když se podíváme na ekonomické východisko, Katolická nauka o obecném blahu není slučitelná s neomezeným svobodným trhem, který požaduje, aby distribuce bohatství probíhala výhradně prostřednictvím diktátu tržních sil.
Na druhé straně je jisté, že žádný jiný systém kromě trhu neprokázal, že je lepší, co se týká tvorby bohatství i prosperity společnosti.
SUC (soc. Tvorba bohatství založená na produktivní činnosti je Bohem požehnaná a církví oceňovaná.
Práce má být zdrojem seberealizace, osobního uspokojení, spoluprací na díle stvoření, odpovědí na Boží výzvu k podmanění země.
SUC vždy tvrdilo a stále tvrdí, že práce není zbožím a že má vždy přednost před kapitálem.
Církev považuje péči o životní prostředí za část péče o obecné blaho.
Vlastnictví bohatství je právem, je církví chráněno a je považováno za nezbytnou složku a záruku lidské svobody.
Ekonomika existuje pro člověka, nikoli člověk pro ekonomiku.
Na soukromém vlastnictví leží, podle SUC, sociální hypotéka.
Zaměstnavatelům je nutno připomínat, že kolektiv zaměstnanců znamená obrovský "sociální kapitál".
Dobro Katolická církev, zvláště v dokumentech druhého vatikánského koncilu, zdůraznila autonomii vědy a důležitost vědeckého poznání.
Ozývají se však výtky, že tuto tezi vztáhla v praxi především na přírodní vědy, zatímco její akceptace poznatků společenských věd přichází jen velmi pomalu a s mnoha obtížemi.
Právě toto tvrzení může být považováno za výchozí výzkumnou otázku této publikace.
Jejím hlavním cílem je zkoumat, do jaké míry odpovídají stanoviska současné katolické sociální nauky, zde reprezentovaná sociálními encyklikami papeže Jana Pavla II., aktuálnímu poznání příslušných vědních disciplín.
V první části publikace zaměřené na rozbor sociálních encyklik z hlediska teologických a filosofických disciplín se na filosoficko-antropologické aspekty sociální nauky zaměřil filosof Pavel Floss.
Z perspektivy moderní teologie analyzují dokumenty teologové Jiří Hoblík a Tim Noble: zatímco první z nich se zabývá sociální naukou z pohledu současné biblistiky, je Nobleho studie v rámci katolické systematické teologie zaměřena na komparaci teologických metod sociální nauky a teologie osvobození.
Ekumenický rozměr přináší příspěvek Jindřicha Halamy, který rozebírá katolickou sociální nauku z hlediska protestantské teologie.
Druhou část knihy, která je věnována interpretaci katolické sociální nauky z hlediska ekonomie a sociálních věd, otevírá studie ekonoma Lubomíra Mlčocha, který ukazuje vazby mezi sociální naukou a současnou ekonomickou vědou.
Další z autorů, Albert-Peter Rethmann, je sice především teolog, ale jeho text je pokusem o analýzu církevních sociálních dokumentů ze sociologického hlediska, resp. oboru sociální práce.
V rámci perspektivy politických věd analyzuje encykliky Pavel Pšeja z pohledu politologie, zatímco Petr Suchý konfrontuje texty Jana Pavla II. s poznatky oboru mezinárodní vztahy.
Petr Fiala je profesorem politologie na Katedře mezinárodních vztahů a evropských studií Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity v Brně.
Jiří Hanuš je odborným asistentem Historického ústavu Filosofické fakulty Masarykovy univerzity v Brně.
Jan Vybíral je redaktorem CDK.
