Sousosi Nejsvětější Trojice: vrcholně barokní sloup s bohatou sochařskou výzdobou

Vrcholně barokní sloup se sousoším Nejsvětější Trojice nechal vystavět v letech 1727-1730 hrabě Jan Ferdinand Kager z Globenu na prostranství u zámeckého kostela Nejsvětější Trojice na západním okraji Valeče. Sloup vznikl zároveň s dokončovacími pracemi na kostele a je spojován s dílnou Antonína Brauna, synovce Matyáše Bernarda Brauna, podle návrhu Františka Maxmiliána Kaňky.

Historie a koncepce stavby

Stavebník vyplnil poslední vůli své manželky Marie Josefy, která nenadále zemřela 8. [chybějící datum], a prostranství před západním vstupním průčelím nového zámeckého kostela sloup využívá pro konání mše svaté. Sloup byl objednán ve druhé polovině července 1727 a transport kamenných částí z pražské dílny do Valče usnadnila silně zmrzlá sněžná pokrývka během zimy 1727/1728. Podstavec sloupu obrací k zámeckému kostelu a nápisová deska z roku 1731 nenasvědčuje jen náboženské úctě, ale i citu a respektu k zakládajícímu rodu.

Architektura a plastická výzdoba

Sloup se nachází na třech profilovaných kamenných stupních na trojbokém půdorysu. Vrchol tvoří pískovcový trojboký jehlanový pilíř s kovovou plastikou holubice Ducha Svatého, zlatě vyvedenou ve svatozáři. Na podstavci s architekturou byl umístěn oltářní stůl a nápisová deska s latinským věnovacím textem. Na bočních stranách podstavce se nacházejí barokní figurální plastiky, například Boha Otce se zeměkoulí a Ježíše Krista, obklopené andílky. Dále jsou zde sochy sv. Václava a sv. Víta s atributy, sv. Jana Nepomuckého na zadní straně a dalšími heraldickými kartušemi. Nápisová deska byla restaurována, stejně jako kovaná řetězová výzdoba, která byla dříve poškozena.

Sloup je bohatě členěn na volutové konzoly, balustrády a profilované římsy, které dotvářejí celkovou impozantnost a monumentálnost výzdoby. Uprostřed stojí oltářní stůl s vydmutými stěnami a podstavce jsou zdobeny nikami, které rámují kovanou ikonografii. Podstavec je ozdoben korintovskými prvky a sochami svatých patronů českých zemí.

Poškození, rekonstrukce a znovuzprovoznění

V roce 1855 proběhla renovace trojičního sloupu. Během jarní bouřky 18. května 1928 byla horní část sloupu s trojičním sousoším přeražena bleskem. Po II. světové válce došlo k nucenému vysídlení německého obyvatelstva, sloup však nebyl udržován a postupně chátral. Během 2. poloviny 20. století byly sochy a část výzdoby značně poškozeny vandaly. V roce 1964 byl sloup zapsán na státní seznam kulturních památek. Na počátku osmdesátých let byl stav sloupu velmi zdevastovaný a část sochařské výzdoby byla poškozená. V 80. letech byl sloup restaurován akademickými sochaři: očistěn povrch, opraveny spáry a čepy, rohové sloupky a balustráda doplněny z umělého kamene, řetězy doplněny a zajištěny.

Na počátku 21. století byl sloup sám o sobě v havarijním stavu; všechna exponovaná sousoší byla dočasně převezena do depozitáře kláštera v Kladrubech. V letech 2009-2011 proběhla kompletní rekonstrukce trojičného sloupu a obnovy zámeckého kostela, financovaná grantem FM/EHP Norska. Restaurování provedl MgA. Václav Štochl. Znovuodhalení obnoveného sloupu spolu s otevřením kostela proběhlo dne 7. [chybějící datum].

Popis a význam

Sloup s výškou 15 metrů je obrácen k východu a stojí na trojbokém půdorysu; jeho vrchol je korunován kovovou plastikou holubice symbolizující Svatého Ducha. Na spodní části podstavce jsou dekorativní niky a putti, které nesou trojici erbovních kartuší s heraldickými scénami. Postavy svatých patronů a sv. Viléma dominuji na vrchních částech podstavce, zatímco Mariina socha dominuje v nástavci. Zdobené nápisové desky a oltářní stoly doplňují celkový výjev trojičního sloupu a jeho význam pro místní komunitu jako symbol víry a kultovního uctívání.

Možné vizuální doplňky

Pro lepší pochopení architektonické kompozice lze doplnit ilustrace a diagramy z anglických či českých katalogů barokních sloupů, respektive profilů podstavců a sochařského vybavení, aby bylo možné sledovat jednotlivé vrstvy a proměny výzdoby v průběhu času.

barokni trojbo sloup vizualizace

Olomoucký Čestný sloup Nejsvětější Trojice - průběh restaurování

Vzhledem k historickému kontextu a významu trojičního sloupu v Karlovarském kraji je možné zvážit doplnění tabulky s klíčovými daty a ročními milníky restaurací, ale textový popis by měl samostatně poskytnout nejvýznamnější informace.

RokUdálostPoznámka
1727Objednání sloupuVe druhé polovině července
1731Vložena měděná deskaNa podstavci sloupu
1855Renovace
1928Po zásahu blesku horní část poškozena
1980RestaurováníOpětovné očištění a doplnění
1981Dokončení restaurování desek
2009-2011Kompletní rekonstrukce sloupu a kostelaFM/EHP Norska grant

tags: #sousosi #nejsvatejsi #trojice