Jednolodní měnínský kostel s polygonálně ukončeným kněžištěm byl postaven v gotickém slohu ve třetí čtvrtině 13. století. K úpravám chrámu došlo zřejmě v první čtvrtině 15. století, kdy byla u presbytáře vybudována kaple nebo sakristie s kostnicí, věž byla postavena kolem roku 1500. Po roce 1763 byl kostel barokně rekonstruován podle projektu Františka Antonína Grimma, mimo jiné byla zbořena kaple/sakristie a také věž byla upravena dostavbou zděného zvonicového patra, které nahradilo patro dřevěné. Současná sakristie byla ke kněžišti přistavěna zřejmě v 80. letech 19.
Sousoší Nejsvětější Trojice a Cyrila Metoděje se nachází v těsné blízkosti hlavní silnice před domem č.p. 52. Město Manětín a jeho okolí charakterizuje bohatá sochařská výzdoba z let 1680-1780. Dochovaný je soubor více než 30 barokních soch a sousoší. Úspěšnou tradici místních sochařů založil Štěpán Borovec (1672-1719), který se na přání Lažanských vyučil v pražské dílně Jana Brokofa. K jeho vrcholným dílům náleží právě sousoší Nejsvětější Trojice. Tvůrce však před jeho dokončením zemřel, a tak bylo dohotoveno Borovcovými pokračovateli.
Cestujte vlakem, autobusem i MHD. Sousoší včetně podstavce se nachází v dobrém stavu, bez poškození. Tvoří kompoziční protiváhu k soše Krucifixu po levé straně vstupu. Na dvou kamenných stupních je umístěn trojdílný podstavec s volutovými, bohatě zdobenými boky, uprostřed čelní strany je reliéf s Pannou Marií Bolestnou. Římsa podstavce je uprostřed trojúhelníkově zalomena nad dvojicí hlaviček andílků. Pilíř vztyčený na podstavci má kónický tvar a trojdílné členění. Okosený čtyřboký sokl nese dřík s esovitě vydutou, akantovými listy zdobenou spodní částí a s horní části zdobenou po třech stranách reliéfy světců a na něm s hlavicí korintského typu. Na ní spočívá vlastní sousoší, jehož podnož tvoří skupina tří hlaviček andílků a jež tvoří po levé straně postava mladého muže, Ježíše Krista, a vpravo starce, Boha Otce. U jejich nohou leží zeměkoule. Materiálem je jemnozrnný pískovec.
5.12. Sloup Nejsvětější Trojice je kulturní památkou evidovanou ve státním seznamu. Barokní sousoší se sloupem bylo postaveno na místě někdejšího pranýře v horní části náměstí za dnešní radnicí patrně jako poděkování Bohu za ukončení morové nákazy dobytka, která ve městě a okolí řádila v roce 1742. Morem vyhynulo 377 kusů dobytka hovězího, volů, krav a jalovic. Sousoší bylo v roce 1783 opraveno mistrem Františkem Kopeckým. Sloup Nejsvětější trojice je kulturní památkou evidovanou ve státním seznamu. Ve středu vyzděné základny je osazen kamenný podstavec s výraznou patkou a přesahující krycí deskou. Stěny podstavce jsou zdobeny vpadlými zrcadlovými plochami. Na podstavci je osazen sloup s mohutnou patkou s obloukovou profilací a akantovým dekorem. Architektura sloupu je ukončena korintskou hlavicí, která nese sousoší Nejsvětější trojice. Postavy Boha otce a syna jsou ztvárněny v tradičním ikonografickém pojetí první poloviny 18. století a jsou umístěny čelně proti vstupu zámku. Na opačné straně jižním směrem doplňuje sousoší postava Panny Marie v mírně nadživotní velikosti. Na zádech Panny Marie je umístěna holubice, symbolizující Ducha svatého. Sloup Nejsvětější Trojice je výrazným urbanistickým prvkem, utvářejícím charakter prostranství před vjezdem do zámku.
Dosavadní typologické posouzení ukazuje na podobnosti s mariánským sloupem v Horažďovicích a na možnost shodného autora. Zajímavostí je především existence sochy P. Marie, která se běžně na podobných sloupech nevyskytuje. Obyčejně nacházíme sloupy buď jen se sochou P. Marie, nebo se sousoším Nejsvětější trojice. V letech 1998-99 byl sloup se sousoším zrekonstruován nákladem města za přispění státní dotace a dnes je ozdobou parku na náměstí. Autory restaurátorských prací byli restaurátor Jan Turský z Prahy a umělecký kameník Jan Kozák z Mlynářovic. Za velkého zájmu veřejnosti se v září 1999 uskutečnilo na plánickém náměstí slavnostní předání zrestaurované památky.
- Sloup Nejsvětější Trojice stojí na kamenné žulové základně čtvercového půdorysu, obklopené kovovou mříží mezi nárožními žulovými sokly, nesoucími sochy světců z pískovce.
- Novější nárožní hranolové soklíky jsou spojeny kovovou mříží, také novější, asi z opravy z r. 1902.
- P. Marie klečí, má sepjaté ruce, Bůh Otec drží žezlo. Kolem Nejsvětější Trojice mandorla. Holubice kovová, “navlečená” na tyči, kotvena nahoře do mandorly, dole do kamene (hlavice).
- Sochy světců na sloupu zahrnují různé standardní ikonografie 18. století, z nichž některé byly ve skutečnosti nahrazeny kopií.
Stav sousoší a sloupu je v současnosti dobrý, bez zjevných poškození. Sloup Nejsvětější Trojice tedy představuje důležitý urbanistický a ikonografický prvek, který propojuje sakrální výzdobu s veřejným prostranstvím před zámkem a s bohatou výtvarnou tradicí regionu.
tags: #sousosi #nejsvetejsi #trojice #menin