Další akcí věnovanou 100. výročí narození kardinála Tomáše Špidlíka byla vernisáž, která v sobotu 23. března 2019 zahájila výstavu akademického malíře a grafika Jana Jemelky.
Úvodní slovo na vernisáži pronesl Prof. Pavel Ambros, poté promluvila senátorka Ing. Jaromíra Vítková, která přiblížila přítomným již uskutečněné akce v rámci oslav 100. výročí narození kardinála a také pozvala na akce, které budou probíhat.
Klavírní vystoupení doprovodilo vernisáž v podání Vojtěcha Jemelky.
Výstava bude ukončena 13. dubna 2019 v 15:00 s videoprojekcí „Krásné slovo Otce Špidlíka“.
Těžký rok oslav pokračuje: „V rámci oslav bude v Muzeu regionu Boskovicka výstava Bedřišky Znojemské s názvem „Dotyk“, samotná vernisáž proběhne 27. 4. 2019.
Následovat bude Koncert ke svátku matek 13. května, dále sportovní akce „O pohár kardinála Špidlíka“ v červnu.
Vše vyvrcholí 17. srpna odhalením památníku v Boskovicích nedaleko rodného domu kardinála na ul. Bělská.
V září je naplánován koncert duchovní hudby.
Jednou z větších akcí bude Konference v Senátu 21. 10. 2019.
V listopadu ve spolupráci s Ústavem pro studium totalitních režimů je připravena beseda, která odkryje i dopad totality na život kardinála Špidlíka a dalších duchovních.
V prosinci se můžeme těšit na Literární pořad z díla kardinála ve spolupráci s Gymnáziem a bude zahájena výstava v Muzeu regionu Boskovicka věnovaná kardinálovi.
Zakončení oslav proběhne mší svatou k výročí narození 15. 12.
Podpořte omlazení našeho studia Max na donace.cz.
Kardinál Špidlík ve snímku hovoří o vztahu víry a umění.
Snažil jsem se sledovat linii významu víry pro umění a umění pro víru, říká autor Jiří Holna.
Ve Špidlíkových výpovědích se dotýkáme různých tvůrčích oborů a jejich duchovní dimenze.
Obsah dokumentu asi nejlépe vystihují slova Františka Hylmara na přebalu DVD disku.
Český provinciál poukazuje na Špidlíkův neustálý zájem o člověka.
I díky tomu se podle Hylmara známému kardinálovi mnozí svěřují se svými vnitřními problémy.
Nevede monology, jeho plodnost vyvěrá z dialogu, zdůrazňuje provinciál.
Špidlík podle jeho slov čerpá ze zkušenosti a je stále velmi pozorný vůči svým posluchačům.
Hlubokým pramenem inspirace se mu stala křesťanská ikonografie.
Ikony hovoří, ale ne každý jejich řeči rozumí.
Číst obrazy, slyšet jejich hlas a předávat jejich poselství je umění a i v něm je Tomáš Špidlík mistrem.
Jako tvořivý člověk si na křesťanském základě vybudoval vnitřní svět a životní filozofii a má z čeho dávat.
Spoluautorkou nového snímku je česká fotografka Jolana Havelková.
Ta absolvovala obor tvůrčí fotografie na Slezské univerzitě v Opavě a má za sebou řadu výstav, a to nejen v Česku, ale i v zahraničí (Indie, Finsko, Dánsko, Kanada, Švédsko).
Nyní vyučuje na katedře fotografie Univerzity J. E. Byl jedním z největších znalců východního křesťanství, ale také oblíbeným popularizátorem teologie a umění.
Dával duchovní cvičení papeži, ale proslul i tím, že znal stovky vtipů.
Rodák z Boskovic na Blanensku se stal uznávanou figurou Vatikánu, ale přestože v Itálii strávil přes padesát let svého života, nikdy se nepřestal cítit Čechem.
Kardinál Tomáš Špidlík se narodil právě před sto lety.
Jednou z nejslavnějších epizod Špidlíkovy kněžské dráhy byla duchovní cvičení, takzvané exercicie, pro papeže Jana Pavla II. a vatikánskou kurii, které v roce 1995 vedl jako teprve třetí Slovan v historii římskokatolické církve.
O rok později byl pověřen spoluodpovědností za teologickou a uměleckou výzdobu soukromé kaple polského papeže, který ho nazýval svým přítelem.
Špidlík se proslavil také svými odbornými díly z oblasti teologie a spirituality.
K nejvýznamnějším patří Ruská idea nebo Spiritualita křesťanského východu.
Za komunistického režimu patřily jeho česky vydávané a do Československa pašované knihy k tomu nejzajímavějšímu, co zde mohli křesťané, ale i další zájemci číst.
V některých Špidlíkových dílech si přitom na své přijdou i nejmladší čtenáři, kterým věnoval knihy Bajky o moudré sově či Profesor Ulipispirus a jiné pohádky.
V roce 1998 tehdejší prezident Václav Havel udělil Špidlíkovi za vynikající zásluhy o demokracii a lidská práva Řád Tomáše Garrigua Masaryka.
Česká biskupská konference jej v roce 2002 ocenila Řádem svatých Cyrila a Metoděje za jeho celoživotní dílo.
Špidlík se stal také nositelem mnoha čestných doktorátů z různých světových univerzit, včetně Prahy a Olomouce.
V roce 2003 mu Itálie jako prvnímu českému občanovi udělila Zlatou medaili za zásluhy o kulturu a umění.
„Byl to báječný člověk. Dokázal sjednocovat lidi různé mentality, vyznání i myšlenkových směrů,“ zdůraznil jeden z jeho žáků Michal Altrichter, dnes jedna z vůdčích postav jezuitského Centra Aletti v Olomouci, u jehož zrodu Špidlík před lety stál.
„Ministrům, kardinálům, biskupům a dalším osobnostem různé barvy pleti napříč kontinenty vysvětloval, co to jsou ideje svatováclavské, cyrilometodějské,“ vzpomínal Altrichter na to, jak Špidlík šířil osvětu o českých dějinách.
Špidlík se narodil v poměrně chudé ševcovské rodině v malém jihomoravském městě Boskovice 17. prosince 1919.
Později rád na rodný kraj vzpomínal. „Boskovice uprostřed lesů, v nichž jsem se brzy toulával, s potokem Bělá, který tekl těsně vedle našeho dvora. Do něj jsem se také chodil v létě každé ráno a večer umývat. Bylo to pro mě něco tak samozřejmého, že jsem se jako dítě ptal: Kde se lidé umývají, když doma nemají potok jako my?“ vyprávěl ve vzpomínkové knize Duše poutníka.
Kardinál Tomáš Špidlík. Po maturitě studoval koncem třicátých let minulého století češtinu a latinu na Filozofické fakultě Masarykovy univerzity v Brně.
Už v mládí si literaturu zamiloval, vedle světových eposů obdivoval básníky, hlavně Karla Hynka Máchu a Jiřího Wolkera.
I to mu později umožnilo odhalovat druhým umělecký rozměr křesťanské teologie a bohoslužby.
Po uzavření českých vysokých škol nacisty nastupuje do boskovické továrny na kávové mlýnky jako pomocný dělník.
Jeden přítel se mu však svěřil, že chce vstoupit k jezuitům.
To ho přivedlo na stopu jezuitské spirituality a nakonec dovedlo až ke vstupu do noviciátu jezuitského řádu v Benešově.
Když Němci obsadili zdejší řeholní dům, dokončil svá studia na Velehradě.
Po únoru 1948 odešel studovat teologii do nizozemského Maastrichtu, kde byl později vysvěcen na kněze a vyslán do Říma.
Další texty popisují jeho působení ve Vatikánském rozhlasu a v papežské koleji, jeho akademickou dráhu a cesty po světě.
Po čase se stal jedním z nejvýznamnějších znalců východní křesťanské spirituality.
Zmiňovány jsou významné tituly, ocenění a klíčové okamžiky jeho života až po jeho smrt v roce 2010.
Nabízí kardinálův životopis, fotografie i obrazy a předměty z jeho pozůstalosti.
Boskovice si letos připomínají sté výročí Špidlíkova narození hned několika akcemi.
Naproti jeho rodnému domu odhalily památník, jehož autorkou je Magdaléna Roztočilová.
V pátek 16.4.2010 ve 21.00 hodin zemřel v Římě kardinál Tomáš Špidlík, nejvýznamnější český teolog žijící v zahraničí, světově proslulý znalec spirituality křesťanského Východu, významný představitel ekumenického úsilí a uznávaný reprezentant a propagátor české kultury.
Co je podle vás z cyrilometodějské ideje dodnes nosné a inspirativní?
Svatí Cyril a Metoděj jsou patroni Evropy.
Cyrilometodějská otázka mi byla vždycky velmi blízká a často jsem měl také příležitost o tom mluvit.
Například na kongresech v Římě, Soluni či Ochridu jsem rozvinul téma, které bylo do té doby opomenuté: duchovní příbuznost Cyrila a Řehoře Naziánského.
Jaký byl osobní postoj Řehoře?
Jako básník si byl dobře vědom, že má zvláštní dar jazyka.
Zasvěcuje jej tedy Bohu - chce, aby skrze jeho ústa mluvil Kristus řecky.
Svatý Cyril si byl vědom, že jeho znalost slovanské řeči je podobný dar.
Vzal si tedy za úkol, aby jeho ústy mluvil Kristus zase slovansky, aby se vyjadřoval v řeči a mentalitě našich předků.
Základní problém náboženské literatury bývá u národů většinou tento: Jak dát duchovní výraz slovům vzatým z profánního prostředí?
U nás je to v jistém slova smyslu vyřešené už od počátku, protože naše první literatura byla posvátná, ta světská přišla ke slovu až později.
O aktuálnosti cyrilometodějské tradice jsem nedávno mluvil na poměrně vysoké úrovni.
Bylo to při setkání ruského viceministra kultury a italského ministra kulturních památek, kdy jsem řekl víceméně následující: Starověký kulturní svět se po rozdělení na dvojí říši, západní a východní, začínal také dělit.
Mezi obě části starého impéria se vsunula masa nových slovanských národů.
Vyvstala tedy otázka, kam budou patřit, zda na Východ, nebo na Západ.
Moravský kníže Rostislav totiž udělal odvážný politický krok - do země, kterou si už přisvojil Západ, povolal misii z východního Cařihradu.
Papež pochopil, že by se Slované mohli stát třetí mocností světa, jakýmsi mostem mezi znepřátelenými bloky.
Naši věrozvěsti dostali tedy zvláštní privilegia k vytvoření nezávislé slovanské církevní provincie.
Dnes už víme, jak to skončilo.
A jaká je situace dnes?
A v situaci Velké Moravy je dnes celá Evropa, která by se měla stát středem a mostem smíření.
Nejdřív si ale musí být sama vědoma celé své bohaté křesťanské minulosti, která je východní i západní.
Bohužel si svého poslání nejsou dobře vědomi ani sami Slované.
Při utváření staré Evropy byli pokřtěni naposledy - jako dělníci na vinici v onom evangelijním podobenství, kteří byli povoláni až v hodině polední.
Solovjovovo proroctví a slova dalších myslitelů zpřesňují: Dnes už víme, jaké poslání mají Slované.
Při globalizaci potravin a kultury se starší i novější interpretace střetávají, ale cíl zůstává - Evropa musí být středem smíření a kulturní výměny.
V závěru se zaměřme na životní dráhu a odkaz kardinála: Špidlík se narodil v Boskovicích, studoval teologii v Maastrichtu, působil ve Vatikánském rozhlase a dlouhá léta byl spirituálem v Papežské koleji sv. Jana Nepomuckého v Římě.
Získal řadu čestných doktorátů, byl oceněn Zlatou medailí za zásluhy o kulturu a vyznamenání od České republiky.
V roce 2003 byl jmenován kardinálem a v konkláve ho nepřítomnost kvůli věku limitovala, ale jeho vliv zůstal významný.
Zemřel 16. dubna 2010 v Římě.
Odkaz Špidlíka v Boskovicích a dalších místech připomínají výstavy a památníky, které odhalují jeho život a dílo.
Odkaz jeho myšlenek a humoru žije dál v rozhovorech s žáky a čtenáři, kteří nacházejí v jeho pracích hluboké duchovní i intelektuální kořeny.
Infografika o hlavních momentech oslavy 100. výročí narození kardinála Špidlíka