Barokní areál vznikl na místě bělohorské bitvy v letech 1704-1730 a centrem poutního místa se stal kostel křížového půdorysu s ústřední svatyní, obklopenou ambitem s kaplemi a klášterem benediktinek. Vstup do zahrady se nachází se vpravo od vstupní brány do poutního areálu. Po bitvě na Bílé Hoře vystavěli neznámí stavebníci k uctění padlých obětí v letech 1622-24 kapli původně zasvěcenou Svatému Václavu, později Panně Marii, do níž se ukládaly vyorané kosti padlých. Kaple se stává i poutním místem.
Jako první se ujal správy řád servitů, kteří zde také začali r. 1628 stavět svůj klášter, nebyl však dokončen. Postavená část byla proměněna v hostinec, zvaný Velká hospoda nebo Hospoda na Bílé Hoře. Mariánská kaple byla základem rozsáhlejší stavby, kterou vybudoval v letech 1708-30 stavební podnikatel a malíř Kristián Luna. R. 1709 byl postaven přístavek s kruchtou a opatřeny varhany. Později byla přistavena kaple sv. Rozálie a naproti ní kaple sv. Hilaria.
Konečná stavba je typickým barokním poutním kostelem s ústřední svatyní, obklopenou kaplemi, ochozem a domem správce. Ústřední prostor má půdorys kříže, nad jeho rameny jsou kopule. Vstup do původní mariánské kaple je zdoben reliéfem zobrazujícím nástup vojsk do bitvy. V popředí je páter Dominik s obrazem Panny Marie a latinským nápisem, který říká: Dejte císaři, co je císařovo a Bohu, co je boží.
Jižní kupoli zdobí nástropní freska od Václava Vavřince Reinera, která zobrazuje karmelitána pátera Dominika modlícího se před bitvou. Později v kupoli středního prostoru vymaloval známý bavorský malíř Kosmas Damián Asam fresku Oslava církve českými patrony. V severní kopuli je freska od Jana Schöpfa, znázorňující útěk stavovského vojska po bitvě na Bílé Hoře. Prostorné nádvoří ohraničují ochozy s barokními freskami, v jejichž rozích byly zřízeny kaple sv. Vojtěcha, sv. Jana Nepomuckého, kaple Nejsvětější Trojice a Božího hrobu.
Nejvýznamnějším místem areálu je architektonicky bohatý portál do jižního vchodu. Na portále je plastika Zvěstování od Jana Oldřicha Mayera z r. 1710, před portálem socha sv. Šebestiána a sv. Rocha snad od téhož autora. Na oltáři v kapli sv. Václava je nejzajímavější předmět - kopie obrazu Narození Páně, na němž je Ježíšek na plenkách, Panna Marie, sv. Josef, v pozadí dva pastýři a průhled do krajiny, což značí obraz z doby renesance. Originál tohoto obrazu, který nalezl páter Dominik na zámku ve Strakonicích, shořel, ale byly pořízeny tři kopie.
Poté, co Josef II. prodal kostel v dražbě, koupil ho r. 1811 kanovník Josef Čapek, který o něj pečoval a vrátil ho do církevního majetku. Dokonce získal pro kostel peníze tím, že v r. 1812 pozval k jeho návštěvě a požádal o přímluvu francouzskou císařovnu Marii Luisu, manželku Napoleona I. Za II. sv. války zde sídlila Luftwaffe a protiletecká obrana blízkého letiště v Ruzyni, z té doby zde zůstal protiletecký kryt.
Na počátku 18. století byla zpustlá kaple opravena a zhruba v letech 1704-1730 byl budován nynější barokní areál poutního kostela s ambity. Stavbu podnítil malíř Kristián Luna. Roku 1785 bylo poutní místo zrušeno, obnoveno r. - Kostel Panny Marie Vítězné. Orientovaný kostel na půdorysu kříže. Na obdélném půdorysu stejné šíře loď, presbytář a sakristie. Příčně tvoří dvě ramena kříže osmiboké centrály s kupolemi a lucernami. V křížení je na oválném tamburu kupole s lucernou. Tambur je prolomen osmi okny. Kupole i lucerna zdobeny freskou od K. D. Asama.
Ambity s nárožními kaplemi a s bránami. Ambity obíhají obdélný půdorys - uprostřed s popisovaným kostelem. Mají na delších stranách 17 polí, na kratších 5 polí zaklenutých plackami. Do nádvoří se otevírají arkádami. Zastřešení sedlovou střechou. S motivy poutních míst. Na severu, východě a jihu jsou vstupy. Hlavní vstup z jihu je zdůrazněn architektonicky bohatě členěnou trojdílnou bránou (s datací 1713 a 1729).
V nárožích jsou celkem čtyři kaple, zastřešeny zvoncovou střechou s křížem (SV sv. Vojtěcha-r.1710, JV sv. Jana Nepomuckého-r.1712, SZ Nejsv. Trojice-r.1713, JZ Studniční stavení). V jižní části vnitřní plochy, před JV nárožní kaplí. Dům administrátora. Na západní straně ambitu jednopatrový objekt s podkrovím v mansardové střeše. V přízemí zimní kaple. Kaple Božího hrobu. Gotizující stavba přilehá k severní straně ambitu. Drobné hospodářské stavby a ohradní zeď s brankami.
Součástí areálu jsou též plochy, sochy sv. Rocha a sv. Šebestiána, umístěny před hlavní jižní bránou. Sochy vznikly v dílně J. O. Mayera po r. 1710. Společnou součástí areálu je též dům administrátora a ve východních a jižních částech areálu se nacházejí kaple, střešené zvoncovými střechami s křížem.
Od r. 2007 je při kostele zřízen ženský klášter benediktinek s mezinárodní komunitou. Vstup do areálu je možný v době konání pravidelných mší, neděle 11.00 hodin a čtvrtek 16.00 hodin. Iniciátorem a hlavním představitelem společenstva dobrodinců, které zajišťovalo finance na stavbu, byl hradčanský malíř Kristián Luna.
V současnosti areál představuje významný příklad propojení architektury, malířství a náboženské tradice, kde fresky a sochy odrážejí poutní a historické souvislosti české barokní doby.