Za vlády faraonů 18. dynastie byly nejobdivovanějším egyptským městem právě Théby (Vaset). Karnak (Ipetisut) byl největším náboženským chrámovým komplexem celého starého Egypta. Po porážce Hyksósů byla Amonovi projevována mimořádná vděčnost. Karnak je největší chrámový komplex na světě, sdružující chrámy Amon Ra, Khonso, Ipt, Ptah, Montho a chrám boha Osirida. Město Luxor, v minulosti známé jako Théby, leží v Horním Egyptě, 777 km jižně od Káhiry. Karnak je největší chrámový komplex na světě, sdružující chrámy Amon Ra, Khonso, Ipt, Ptah, Montho a chrám boha Osirida.
Chrám v Karnaku je vlastně komplexem chrámů a kaplí (Ptahův chrám, Chonsuův chrám, chrám Ipet, usirovské kaple), které postupně budovali faraoni 18. a 19. dynastie. Vždyť právě pod jeho záštitou Egypt znovu nabyl svou svobodu. Tento „strážce bezpečí“ Egypta byl nadřazen všem ostatním božstvům. Amon-Re se stal celonárodně uctívaným božstvem. Po porážce Hyksósů byla Amonovi projevována mimořádná vděčnost. Chrám obehnal ohradní zdí s monumentálními branami z růžové žuly a vytvořil první velké královské nádvoří. Zdi vestibulu zdobí jedinečné reliéfy botanických a zoologických druhů, s nimiž se panovník setkal na svých výbojích do Sýrie.
První rozsáhlejší práce na chrámu tedy zahájil Thutmose I. Svatyni přeměnil ve skutečný chrám, jehož architektonický půdorys s obelisky a prvním pylonem byl typickým půdorysem chrámů z období Nové říše. Thutmose II. S nástupem královny Hatšepsut se práce na chrámu v Karnaku dále zrychlila. Hatšepsut také přebudovala vstup do svatyně, který se datoval z období vlády Amenhotepa I. Podle legendy vyrůstal Thutmose III. v samém srdci Amonova chrámu, kam jej umístila nevlastní matka Hatšepsut do střeženého domácího vězení. Po dokončení paláce Maat nechal Thutmose vystavět Achmenu, určený pro význačné obřady, a vyhloubit posvátné jezírko s nilometrem. Chrám obehnal ohradní zdí s monumentálními branami z růžové žuly a vytvořil první velké královské nádvoří. Dalším velkým stavitelem byl Amenhotep III. - pod vedením získal Amonův chrám zřejmě největší lesk. Chrám v Karnaku za vlády 19. dynastie - za vlády Sethi I. a Ramesse II. - byla vybudována nádherná Velká sloupová síň, obrovský prostor o rozloze 102 x 53 metrů, v němž se do výše 25 metrů zvedalo 134 sloupů. Ramesse II. rozhodl o výstavbě „chrámu Amona, který naslouchá modlitbám“, jenž byl jako první přístupný veřejným pobožnostem. Kolem roku 1250 př.n.l. začal úpadek Nové říše a faraonská moc se začala rozdrobovat, jedinou autoritou v Egyptě mělo Amonovo kněžstvo. Ohromný Amónův chrám v Luxoru (Ipetresejet) začal stavět Amenhotep III. a stavba pokračovala ještě za vlády jeho nástupců - Tutanchamona, Ramesse II. a Nechtebofa. Poslední dostavby nesou data z období nadvlády Alexandra Velikého a Římanů.
Hned za vstupním pylonem luxorského chrámu stojí na nádvoří chrám Tutmose III. Spolu se třemi kaplemi byl zasvěcen božské triádě - Amónovi, Mut a Chonsevovi. Zdejší sloupy, ve tvaru stvolů papyru, jsou o 200 let starší než sloupy hypostylu. Od hlavního pylonu ve vstupu do Amónova chrámu míří návštěvníci k impozantní kolonádě Amenhotepa III. Tvoří ji 14 sloupů, zdobených hlavicemi ve tvaru papyru. Sloupy jsou vysoké 16 metrů a kdysi podpíraly strop ohromné síně. Kolonáda ústí na Sloupové nádvoří. Chrám byl úplně zasypán, a tak se zachoval v poměrně dobrém stavu. Jeho vysvobození z písku trvalo dva roky. Součástí chrámových komplexů byly královské paláce. Nezachovalo se však z nich vůbec nic, protože, na rozdíl od kamenných budov chrámu, byly stavěny ze dřeva. Před průčelím vstupního pylonu v luxorském chrámu boha Amóna stojí obelisk z růžové žuly. Je vysoký 24 metry. Původně tu stávaly obelisky dva. Jeden z nich však dnes zdobí náměstí Svornosti (Place de la Concorde) v Paříži. V 1. polovině 19. století ho sem daroval egyptský vicekrál Mohamed Alí. Noční pohled na Amonův chrám. Na jižním konci kolonády stávala Sloupová síň. Její strop neslo 32 sloupů rozmístěných do čtverce. Za síní se nacházely hlavní chrámové místnosti, obětní kaple a svatostánky jednotlivých bohů. První (vstupní) pylon karnackého chrámu je široký 115 metrů a vysoký 45 metrů. Stěny jsou silné až 15 metrů. Pro tyto rozměry bývá nazýván „Vysoká brána karnacká“. Přežil i nájezd Assyřanů v roce 663 př.n.l. Alej sfing s beranními hlavami vede k prvnímu (vstupnímu) pylonu chrámu v Karnaku (Ipetisut). Po průchodu 3. a 4. pylonem karnackého chrámového komplexu míjejí návštěvníci dva obelisky. Ten vyšší je největší v Egyptě. Poté se otevírá vstup na ústřední nádvoří. Nachází se zde Velká síň Tuthmose III. Nádvoří za vstupním pylonem je jedním z největších otevřených prostorů chrámového komplexu. Po levé straně stojí chrám Sethi II. se třemi svatyněmi božstev Amona, Muty a Chonseva. Severní a jižní stranu nádvoří lemují řady sloupů s hlavicemi ve tvaru papyru. Diagonálně v protilehlém rohu nádvoří se oproti chrámu Sethi II. Kolonáda podélně po obou stranách nádvoří propojuje první a druhý pylon. Na protilehlé straně nádvoří se nachází chrám Ramesse III. Velká síň Tutmóse III. stojí za šestým pylonem chrámového komplexu. Před ní se rozprostírá centrální nádvoří. Zdi vestibulu zdobí jedinečné reliéfy botanických a zoologických druhů, s nimiž se panovník setkal na svých výbojích do Sýrie. Amonův chrám v noci - zrcadlení ve Svatém jezeře. Chrámový komplex v Karnaku (Ipetisut) byl stále rozšiřován a s chrámem v nedalekém Luxoru (Ipetresejet) jej spojovala posvátná cesta, dromos. Při slavnostech opet se po ní vydávala na cestu posvátná Amonova bárka. Chrám navštěvoval bůh každoročně na dobu 11 dnů. Letecký pohled na zbytky velkého Amonova chrámu. První dvůr Amonova chrámu půlila kolonáda, kterou nechal postavit faraon 25. dynastie Taharka.
Navštivte během své dovolené v Egyptě nejznámější starověké památky, zachované z dob faraonů. Archeologická lokalita Abú Simbel v jižním Egyptě zahrnuje dva velkolepé starověké chrámy vytesané do skalního masivu. Roku 1979 byly zapsány na seznam světového kulturního dědictví UNESCO a nyní patří k nejnavštěvovanějším turistickým cílům Egypta. Není snadné vystihnout pouhými slovy krásu tohoto jedinečného prostředí. Dopřejte si i vy fantastický zážitek při pohledu na monstrózní sochy velkého chrámu, jehož úžasná historie vás ohromí. Cheopsova pyramida, symbol staroegyptské civilizace, je největší pyramidou v Egyptě a také největší známou kamennou stavbou postavenou během starověku. Zároveň je to první a jediný dosud zachovaný z původních sedmi divů světa. Pochopitelně je v neustálém obležení nadšených turistů. Stojí v pyramidovém poli v Gíze, na předměstí Káhiry. Nenechte se otrávit všudypřítomnými prodejci suvenýrů, kteří vás budou pronásledovat na každém kroku, a nevšímejte si velbloudářů, kteří budou nabízet například focení zdarma. Vězte, že pak budou neodbytně požadovat odměnu.
Řeč je o Atonovi: Aton znamená Sluneční koule nebo Sluneční kotouč. Byl to pojem původně užívaný pro Slunce a jeho záření. Později se vyvinul kult méně významného slunečního boha, který byl původně zpodobňován v tradiční antropomorphní podobě se sokolí hlavou zdobenou slunečním diskem. Na významu získal v průběhu 18. dynastie v době panování Thutmose IV. K zásadnímu převratu v Atonově kultu došlo v době panování Amenhotepa IV. (Achnaton). Ten po převzetí moci shledal, že jeho pozici ohrožuje v té době už velmi silné Amonovo kněžstvo. Aby uchránil královskou moc, rozhodl se pro zcela nebývalou náboženskou reformu - přešel k monoteismu. Zároveň zejména v druhé polovině své vlády původní náboženství cíleně likvidoval. Zásadním způsobem se změnilo v novém hlavním městě i umění. Původní strnulá forma zobrazování postav byla uvolněna. Postavy byly zobrazovány v přirozeném pohybu a také v nových souvislostech. Královský pár byl namalován, jak si hraje s malými dcerami, večeří nebo se prochází.
Nejstarší egyptská pyramida stojí v Sakkáře a byla pojmenována po faraónovi Džoserovi. Postavil ji jeho syn Imhotep a použil na stavbu do té doby neobvyklý stavební materiál, kámen. Původně zde již stála jednoduchá stavba, takzvaná mastaba, a Imhotep ji zvýšil postupně o pět stupňů. A tak poprvé dostala královská hrobka tvar pyramidy. Mayové nikdy nevytvořili jednotnou říši, spíše vytvářeli městské státy, které navíc mezi sebou téměř nepřetržitě válčily. Část dokumentu popisující vznik, průběh a historii starověkých olympijských her. Jejich zakladatelem byl samotný Herakles, rodák z Théb. Původní disciplínou byl jen běh. Postupně přibývaly další. Zatímco králové byli uctíváni jen ve své zemi, vítěze olympijských her uctívalo celé Řecko. Jaké nám na starověké hry zbyly hmotné památky? Kdy začaly a kdo a kdy je zrušil. Civilizace starověkého Egypta byla jednou z nejvýznamnějších civilizací starověku. Mohla za to zejména její strategická poloha. Zkoumání jejích dějin začalo poměrně pozdě, na počátku 19. století. Česká egyptologie má pak své počátky před více než sto lety. Od té doby objevili čeští archeologové celou řadu významných egyptských památek, což zájem o egyptologii jen zvedlo. Tuesday 25. 8. 2026, 14:06(UTC+3 h)41°CToday42°CWednesday43°CThursday41°CFriday40°CSaturday12h40°C4m/s15h41°C3m/s18h38°C3m/s21h34°C3m/sno precipitation0h32°C2m/s3h29°C1m/s6h30°C1m/s9h36°C2m/s12h41°C4m/s15h42°C4m/s18h39°C4m/s21h36°C4m/sno precipitation0h33°C2m/s3h30°C1m/s6h31°C1m/s9h37°C2m/s12h42°C4m/s15h43°C4m/s18h40°C4m/s21h36°C3m/sno precipitation0h32°C3m/s3h30°C2m/s6h31°C1m/s9h36°C2m/s12h41°C4m/s15h41°C4m/s18h38°C3m/s21h35°C3m/sno precipitation0h32°C3m/s3h30°C1m/s6h31°C1m/s9h37°C2m/s12h40°C4m/s15h40°C5m/s18h38°C4m/s21h34°C2m/sno precipitation
