Tato webová stránka pro správné zobrazení obsahu používá technologie Cookies a JavaScript. Doporučujeme tyto technologie ve vašem prohlížeči aktivovat.
Den slovanských věrozvěstů Cyrila a Metoděje je státní svátek České republiky, který se slaví každoročně 5. července. Cyril a Metoděj, spolupatroni Evropy, přišli ze Soluně na Velkou Moravu v 9. století a jejich mise je chápána jako formování křesťanství, vzdělanosti a rozvoje písmu na našem území. Cyril a Metoděj nebyli jen jmény v kalendáři; byli bratři z řecké Soluně, věrozvěstové, kteří k nám v roce 863 byli posláni byzantským císařem Michaelem III. na žádost velkomoravského knížete Rostislava.
V roce 863 přinesli křesťanskou víru, písmo, slovanskou liturgii a stali se fenoménem, který přesahuje tisíciletí. Cyril a Metoděj vytvořili novou, lidem srozumitelnou abecedu o 41 písmenech - hlaholici - a prosadili, aby byla staroslověnština povýšena na liturgickou. Mimořádně jazykově nadaný Konstantin ovládl řečtinu, latinštinu i slovanské jazyky, a Metoděj byl vynikající právník a diplomat; oba také přeložili do staroslovanštiny části Písma svatého a společně vytvořili první staroslověnsky psaný právní text Zákon sudnyj lidem.
Snad nejdůležitější okamžik jejich působení spočívá ve vstupu křesťanství a vzdělanosti na Moravu. Díky jejich misi se na našem území rozšířilo křesťanství a vzdělanost, a to díky snaze učit lidi rozumné cesty víry a morálky v prostředí, kde byly pověry a pohanské zvyky silné. Cyril a Metoděj oslovovali lid laskavě a snažili se formovat vzájemnou úctu a duchovní vedení.
Po ukončení moravské mise Cyril na Moravu už nevrátil a vstoupil do kláštera; 14. února 869 v Římě zemřel. Metoděj se v roce 868 stal arcibiskupem; i když byl roku 870 vězněn bavorskými kněžími, vrátil se na Moravu a pokračoval v misijní činnosti. Symbol cyrilometodějské tradice představuje bazilika Nanebevzetí Panny Marie a svatého Cyrila a Metoděje na Velehradě, která dodnes zosobňuje duchovní odkaz obou bratrů.
Historický význam jejich příchodu spočívá v tom, že díky nim máme svou vlastní řeč, kulturu a tradice. Jejich učení a písmo se dodnes vyučují na některých jazykově zaměřených vysokých školách a Cyril a Metoděj byli dlouho nazýváni ryze českými. Z hlediska data se v různých kalendářích objevují odlišnosti: podle pravoslavného kalendáře přišli na Moravu na jaře 11. května, podle dnešního kalendáře 24. května roku 863. Datum 5. července však není spojeno s jejich životem a historickým kontextem jejich misie; dříve se slavil 9. března, ale lidem to datum nevyhovovalo.
Jméno obou bratrů nese kostel svatých Cyrila a Metoděje v Praze na Karlínském náměstí a je jednou z nejvýznamnějších novorománských památek. Symbol cyrilometodějské tradice je také bazilika Nanebevzetí Panny Marie a svatého Cyrila a Metoděje na Velehradě. Den svátku byl stanoven různě v průběhu staletí: jako občanský svátek v Československu byl 5. červenec upraven zákonem a stál až do roku 1990, kdy se stal československým státním svátkem, a po vzniku samostatné České republiky zůstal zachován pod stejným názvem.
Na Slovensku byl Den slovanských věrozvěstů Cyril a Metoděje rovněž zavedena slavnost v souladu se svým vlastním svátkovým zákonem. Všude na regionální i mezinárodní úrovni připomíná zvláštní význam misie Cyrila a Metoděje pro rozvoj slovanského písemnictví a liturgie a jejich vliv na kulturu a vzdělanost českých a slovenských zemí. Jejich působení a odkaz se dodnes připomínají i při oslavech tisíciletí jejich příchodu na Velkou Moravu, kdy papež lev XIII. vyzdvihl význam jejich poslání ve Grande munus.
V kontextu dnešní doby připomíná Den slovanských věrozvěstů Cyrila a Metoděje nejen historické prvenství slovanského písemnictví a liturgie, ale i současný význam jazykové a kulturní identity národa. K tomu patří, že jména bratří nese i významné náboženské a kulturní stavby, které stojí za to navštívit a poznat jejich odkaz na Moravě i v Čechách.
Historický vývoj a legislativní rámec svátku
Den slovanských věrozvěstů Cyrila a Metoděje byl v průběhu dějin vyhlašován různými zákony a nařízeními. Zákon č. 65/1925 Sb., o svátcích a památných dnech republiky Československé, stanovil 5. červenec jako památný den a tento status zůstal během nacistické okupace i po druhé světové válce. Zákon č. 93/1951 Sb. upravil státní svátek a dny pracovního klidu a v roce 1952 byl stále v platnosti. Zákon č. 167/1990 Sb. učinil Den slovanských věrozvěstů Cyrila a Metoděje třetím československým státním svátkem. Po rozpadu Československa zůstal zákon č. 245/2000 Sb. v platnosti a Den Cyrila a Metoděje se stal nadále státním svátkem České republiky s účinností od 9. srpna 2000.
Slovenská republika přijala svůj vlastní zákon o státních svátcích č. 241/1993 Z. z., který stanovuje 5. červenec jako významný den a stačí jej jako státní svátek v souladu se svým právním rámcem. Datum 5. července tedy spojuje historické dědictví věrozvěstů s moderní legislativou a státními tradicemi obou národů.
Klíčové momenty a zajímavosti
- 5. červenec je dnem státního svátku v České republice připomínajícím příchod Cyrila a Metoděje na Velkou Moravu v roce 863.
- Jména bratrů, Konstantin a Metoděj, byla změněna po vstupu do církevního řádu; Cyril se jmenoval Konstantin a Metoděj Michal.
- Hlaholice byla navržena jako písmo pro slovanský jazyk a původně měla 41 písmen.
- Velkým symbolem česko-slovenského cyrilometodějského dědictví je bazilika na Velehradě.
- Na Moravě se Cyril a Metoděj setkali s rostlinským a byzantským prostředím, které ovlivnilo jejich misii a vznik slovanské liturgie.