Jedná se o další fázi systematické péče o památku. Důvodem současných oprav je podle něj havarijní stav konstrukce, do které jsou vsazena dvě okna na jižní straně vysokého chóru katedrály. Ostění těchto oken kameníci naposledy ve větším rozsahu opravili v roce 1757 po požáru varhan při dělostřeleckém ostřelování Hradu pruským vojskem. Poškozené kamenné prvky tehdy nahradili kopiemi ze štuku a pojistili je kovanými trny.
“Poškozené části opatrně odstraníme a nahradíme je novými prvky z přírodního pískovce. Na jižní části chrámu vybudované mezi lety 1372 a 1374 experti opraví podle Správy Pražského hradu také vnější sochařské detaily, například kamenné konzoly a tři chrliče z 19. století,” uvádí Pavel Vyhnánek, ředitel Správy Pražského hradu.
Katedrála svatého Víta, Václava a Vojtěcha, jak se chrám oficiálně jmenuje od roku 1997, je symbolem české státnosti a sídelním kostelem pražského arcibiskupa. Jsou v ní uloženy ostatky svatých zemských patronů, panovníků, šlechticů a arcibiskupů, byla místem korunovace českých králů. Trojlodní katedrála se třemi věžemi vznikala v několika etapách od roku 1344 do roku 1929.
Opravy Chrámu svatého Víta potrvají podle Správy Pražského hradu několik měsíců. „Jde o mimořádně náročné zásahy, které vyžadují zkušený tým restaurátorů, kameníků a dalších specialistů. Hlavním důvodem oprav uvnitř katedrály je havarijní stav konstrukce, do které jsou vsazena dvě okna na jižní straně vysokého chóru. Jedná se o další fázi systematické péče o památku. Provádíme ji každoročně tak, abychom její stav neustále zlepšovali a zachovali ji na další stovky let,“ vysvětlil postup Petra Měchura, vedoucí Oddělení specializované památkové péče.
Ostění oken vysokého chóru katedrály byla naposledy opravována ve větším rozsahu v roce 1757 po požáru varhan způsobeném dělostřeleckým ostřelováním Pražského hradu pruským vojskem. Poškozené kamenné prvky tehdy nahrazeny kopiemi ze štuku a pojistěny kovanými trny. Použité kotvy a výplety ze železného materiálu korodovaly a nakonec ztratily plnou únosnost. “Poškozené části opatrně odstraníme a nahradíme je novými prvky z přírodního pískovce,” dodává Měchura.
Restaurátoři zároveň využijí lešení k podrobnému průzkumu okolních částí chrámu. Vyčistí kamenné povrchy, opraví spáry, zkontrolují klenby a zrestaurují vitráže v obou oknech. Součástí prací v interiéru bude konzervace a restaurování historických maleb štítů se zemskými znaky, které se nacházejí pod římsou vnitřního triforia.
Odborníci se zaměří i na rekonstrukce exteriéru. Souběžně budou kameníci a restaurátoři pracovat na vnější části katedrály, kde se zaměří na opěrný pilíř vysokého chóru. Vyčistí kamenné prvky, odstraní škodlivé soli a opraví spáry i praskliny. Tam, kde bude kámen příliš poškozený, nahradí odborníci jednotlivé části novými. Restaurovány budou také sochařské detaily, například kamenné konzoly a tři chrliče z 19. století, které vyobrazují písaře s ďábelskými rysy, monstrum s psí hlavou a okřídlenou kočkovitou šelmu.
Pražský hrad do oprav katedrály ročně investuje desítky milionů korun. V loňském roce odborníci opravili kružbové zábradlí, chrliče a další kamenné prvky na severozápadní věži katedrály a takzvanou Kůrovou kapli, tedy prostor pod Wolmutovou hudební kruchtou, kde se konají ranní mše.
Katedrála svatého Víta, Václava a Vojtěcha, jak se chrám oficiálně jmenuje od roku 1997, je symbolem české státnosti a sídelním kostelem pražského arcibiskupa. Jsou v ní uloženy ostatky svatých zemských patronů, panovníků, šlechticů a arcibiskupů, byla místem korunovace českých králů. Trojlodní katedrála se třemi věžemi vznikala v několika etapách od roku 1344 do roku 1929.
V rámci celkové péče o památku se v současnosti provádí také velký generální úklid katedrály svatého Víta. Podle Správy Pražského hradu se jedná o nejrozsáhlejší úklid za poslední čtyřicet let, prováděný za plného provozu, s pobytem horolezců na lanech. Lešení uvnitř katedrály sice stojí, ale půjde o nutný zásah kvůli detailům výzdoby a čistotě povrchů.
Horolezci na lanech luxují stěny a vitrážová okna, čistí kamenné prvky, stěny či kružby. Jde o naprosto mimořádnou akci, která co do rozsahu nemá obdoby v posledních čtyřiceti letech. Prezident Pavel na síti X uvedl, že péče o největší hradní komplex na světě je náročná, ale nutná, aby bylo možné zachovat tuto jedinečnou památku pro další generace. Po více než 40 letech od podobně rozsáhlých prací dostávají vitráže a pískovcové stěny katedrály svatého Víta svou zaslouženou péči.
“Jak to horolezcům jde, jsem se přišel podívat z jejich perspektivy. Díky za neobvyklou ranní rozcvičku,” uvedl prezident k videu, které ho zachycuje jištěného na laně u stropu katedrály spolu s horolezci. Kvůli velkému počtu návštěvníků spolu s přirozeným prouděním vzduchu se uvnitř katedrály usazují vrstvy prachu a dalších nečistot. Lešení ale v katedrále nyní přece jen stojí.
Za hlavním oltářem na lešení odborníci pracují na odstranění statických poruch zjištěných v kružbách nad hlavicemi sloupů vnitřního triforia (ochozu). Na stejném místě restaurátoři opravují okenní vitráže podle návrhu Maxe Švabinského. Barevná okna jsou vzhledem ke své váze a klimatickým vlivům v několika místech deformovaná, u několika dílů je tak nutné vyměnit jejich olověné osnovy. Lešení se brzy přesune k chrličům na vnější část katedrály.
Katedrála svatého Víta, Václava a Vojtěcha, jak se chrám oficiálně jmenuje od roku 1997, je symbolem české státnosti a sídelním kostelem pražského arcibiskupa. Jsou v ní uloženy ostatky svatých zemských patronů, panovníků, šlechticů a arcibiskupů, byla místem korunovace českých králů. Trojlodní katedrála se třemi věžemi vznikala v několika etapách od roku 1344 do roku 1929.
Opravy pokračují i na dalších místech hradního areálu. Správa Pražského hradu rekonstruuje například Ústav šlechtičen, kde pracovníci kompletně obnovují fasády a šest tisíc metrů čtverečních střechy.
- Historie a význam chrámu jako symbolu státnosti
- Havarijní stav a cíle oprav interiéru i exteriéru
- Detailní popis prací na ostění a chrličích
- Technické výzvy při ladění varhan a vliv klimatických podmínek
Instalace svatovítských varhan završuje téměř desetiletou snahu mnoha dárců, institucí i jednotlivců, kteří se spojili ve veřejné sbírce organizované Nadačním fondem Svatovítské varhany. Vybralo se více než 106 milionů korun, sbírka pokryla téměř celé náklady. První slavnostní koncert se plánuje na 15. červen 2026, tedy církevní svátek svatého Víta.
Proti tradiční metaám katedrály se vyvažuje i fakt, že katedrála vznikla na místě, kde roku 925 kníže Václav založil románskou rotundu a kde roku 1344 nechal Karel IV. vybudovat gotický chrám. Po zániku Jednoty v roce 1954 se oprava chrámu řešila jen málo, až v roce 1973 došlo k radikálnímu kroku po zhroucení části výzdoby.
V současné době se provádí postupná renesance v podobě restauračních prací i na jiných částech hradního areálu, stejně jako na šest tisícimetrech čtverečních střechy.
tags: #stavitel #svatovitske #katedraly #se #pri #odstraneni