Barokní kaple Navštívení Panny Marie na Vršíčku, která stojí jihozápadně od Litohlav, je výraznou součástí krajiny a historie regionu. Kaple byla zbudována v letech 1744-1747 jako poděkování měšťanů za uchránění Rokycanska od morové rány a má centrální jednolodní půdorys s věžími nad západním průčelím. Přístupové schodiště má 77 stupňů a vede až k předpolí kostela.
Pod kostelem se nacházejí krypty a bohatě členěný interiér s pilastry a římsovými hlavicemi. Historické jádro městečka Štíty, ležící 20 km západně od Šumperka a 17 km severovýchodně od Lanškrouna, tvoří údolí Březné a obklopující lesy. V parčíku na náměstí Míru stojí barokní morový sloup se sochou Panny Marie a hlavicí s Janem Nepomukým; samotný podstavec nese monogramy a symboly Kristových ran.
Nedaleko kostela stojí kamenný kříž z roku 1859 s Kristem na hranolovém podstavci a empírové sousoší Kalvárie z roku 1808. Městečko Štíty je tedy nejen centrem náboženského života, ale i významným historickým a kulturním prvkem regionu.
Historie a architektura místních staveb
Typ barokní architektury se promítá do mnoha staveb v Štítech a okolí. Na náměstí je dominantou dekanství Nanebevzetí Panny Marie, jednolodní kostel z roku 1755 s vestavěnou kvadratickou věží a bohatě členěnými interiéry. Interiér kostela obsahuje oltáře sv. Antonína, sv. Jana Nepomuského a sv. Rosalie, křtitelnice a kropenky; mezi sochy patří sv. Alžběta a sv. Máří Magdaléna a sousoší sv. Anny.
Jeden z klíčových prvků regionálního dědictví tvoří zmiňované kaple a jejich údržba. Kaple sv. Máří Magdalény prošla rekonstrukcí a byla dostavěna roku 1765; její severní strana byla rozsáhle opravována kvůli opadaní. Do kaple svaté Máří Magdalény přicházejí kajícníci i maminky děkovat za své děti, a obraz Marie Magdalény jako kajícnice je centrální nostalgií poutníků. Renovace kaple probíhá s cílem zachovat původní podobu, i když nebylo možné vrátit ji přesně do stavu z počátku.
Poutě, teologie a duchovní význam
Naše rozprávění o mariánském kultu je propojeno s teologickou tradicí církve o Bohorodičce a jejím postavení v Kristově společenství. Theotokos Marie je podle ekumenického vyznání definována jako Matka Boží a její oslavy s odvoláním na koncil v Efezu (3. ekumenický) potvrzují, že Kristus je věčné Slovo a že Maria má právo na titul Bohorodička. Tyto myšlenky se odrážejí v modlitbách a světci na obrácení víry, dotýkají se též tématu milosrdenství a mateřství.
Chvalozpěv Magnificat zvaný v českých liturgických knihách je považován za vzorný příklad Božího milosrdenství, které by mělo být rozjímáno a vtěleno do každodenního života. Církev učí, že Mariino mateřství trvá nepřetržitě v plánu milosti až do věčného zakončení spásy. V souvislosti s duchovními cvičeními je doporučeno rozvažovat a uchovávat ve svém srdci slova, podobně jako Panna Maria, která vše uchovávala ve svém srdci.
Historie místních obcí a jejich spojení s mariánským kultem
Štíty a okolí mají bohaté historické povědomí o původu názvu a vývoji města. Původní názvy města byly Schildberg a Šilperk a od roku 1949 se používá název Štíty. Prameny dále uvádějí, že městečko má historickou památkovou zónu a že hlavní turistický ruch je soustředěn kolem náměstí Míru a kostela Nanebevzetí Panny Marie.
V dalších obcích regionu se nacházejí kaple a svatyně připomínající Pannu Marii a její roli v duchovním životě regionu. Například Jedlí, Jedlí - kostel sv. Obec, a poutní chrám Narození Panny Marie v jiných lokalitách regionu, které připomínají tradiční poutní cestu a důležitost mariánských obrazů a sošek.
- Barokní kaple na Vršíčku jako propojení mezi krajinou a historií.
- Kostely a oltáře v Štítech s výraznou rokokovou a barokní dekorací.
- Poutní průvod a duchovní význam Mariina mateřství pro místní obyvatele.
Současně oblast prosperuje turisticky díky novým cestovním a cyklistickým trasám, a to včetně zviditelnění a obnovení historických památek.