Dominantní poloha nad Malostranskou kotlinou dává Strahovskému klášteru jedno z nejvýznamnějších míst v Praze, které je úzce spojeno s vládnoucím rodem Přemyslovců a s dějinami premonstrátské kanonie. Počátky kláštera sahají do let 1143-1144, kdy byl založen na žádost českého knížete a pozdějšího krále Vladislava II. a jeho manželky Gertrudy; velký podíl na zřízení měl olomoucký biskup Jindřich Zdík. Samotné počátky řeholní komunity jsou o něco málo starší a lze je spojit s konventem řeholních kanovníků pod vedením opata Blažeje, jenž se usadil kolem roku 1140.
Roku 1142 Zdík získal pro nový řád premonstrátů vyslání konventu; mniši, kteří klášter osadili, přišli do Čech z kláštera Steinfeld v Porýní v roce 1143. Premonstráti vybudovali nejprve dřevěné provizorium a pak konventní kostel, jehož románská bazilika Nanebevzetí Panny Marie byla dokončena v první etapě; po ní následoval rozsáhlý konvent a obydlí pro panovníka i pro opata kláštera. Pojmenování Mons Sion, Hora Sion, odráží vyvýšené místo kláštera v blízkosti Pražského hradu.
Požár roku 1258 a pozdější reformy připravily klášter o část bohatství; v 14. století byl klášter přestavěn v gotickém slohu. Husitské války roku 1420 klášter vyplenily; teprve v následujících desetiletích a zejména po barokní přestavbě v 17.-18. století získal areál znovu svou podobu. Zásadní osudy však čekaly i na translaci ostatků významných osobností: mj. zakladatele kláštera krále Vladislava I., a později ostatky sv. Norberta, zakladatele premonstrátského řádu, které se staly klíčovým kulturním a náboženským symbolem Strahova.
Podrobný vývoj kláštera po husitské době zahrnuje období renesance a baroka. Opatové a významné stavební osoby oběti církevní reformy usilovali o obnovení kostela, konventu a hospodářského zázemí; revitalizace pokračovala zejména v 16.-17. století pod vlivem rodiny Questenbergů a dalších strahovských mnichů. Do Prahy se díky těmto záměrům a těmto opatům dostaly ostatky sv. Norberta v roce 1627, což znamenalo významný symbol protireformačního zápasu a masivní veřejné oslavy katolické zbožnosti, která předznamenala baroko v metropoli.
Ve 20. století došlo ke sterilizaci a přesunu řeholníků během akce K a Ř, které zasáhly muže i ženy v řeholních řádech; klášter byl dočasně zrušen a jeho majetek byl ohrožen ztrátou vzácných knih a uměleckých děl. Obnova nastala až po roce 1989, kdy premonstráti na Strahov opět obnovili svůj řeholní život; dnes klášter slouží spolu jako centrum premonstrátské spirituality a jako sídlo Památku národního písemnictví a dalších institucí.
Premonstrátský řád a jeho ideál
Řád premonstrátů vznikl v Prémontré na Vánoce roku 1121; v Čechách bylo prvním klášterem Strahov, založeným roku 1143. Název „premonstráti“ pochází z prvního kláštera v údolí Prémontré na severu Francie. Od počátku snaha o spojení kontemplativního života ve společenství s činností pro blízké okolí. Řád je plodem gregoriánské reformy, která usilovala o zlepšení duchovního života kleriků. Každý klášter tvoří samostatnou právní jednotku a řád řídí řeholí sv. Augustina, která byla sepsána kolem roku 397.
Kanovníci vidí ideál svého života v komunitě a v životě sv. Augustina jako biskupa u Hippo. Augustinova inspirace formovala jejich liturgickou i duchovní praxi, která se zachovává i v dnešní době, i když vyžaduje přizpůsobení moderním podmínkám. Liturgická modlitba je středem života komunity a zahrnuje modlitbu hodin během dne i noci. Strahovský klášter představuje jedno z nejvýznamnějších míst, kde řád žil od roku 1143 a kde byl uloženo tělo sv. Norberta od roku 1627, čímž se Strahov stal duchovním středem pronorostra.
Ostatky zakladatele Norberta a rozvoj liturgické kultury se staly klíčovým motivem pro slavnosti a umělecké projekty, jako jsou cykly obrazů, medaile a knihy, které dokumentovaly zázraky a život svatého. Kultura kláštera a jeho knihovny, která zahrnuje řadu cenných rukopisů a prvotisků, svědčí o dlouhé tradici vzdělanosti a poznání, které Strahov v průběhu staletí uchovává a rozvíjí.
Historie a osudy klášterního života
Známá pohnutá historie Strahova zahrnuje vyplenění husitskými válkami v roce 1420 a období úpadku až do konce 16. století. Opatové Jana Lohel, Kašpar Questenberg a další se zasloužili o obnovení kostela, konventu a hospodářských aktivit; k výraznějšímu obnovení došlo po třicetileté válce a v barokním duchu, s významnou účastí Giovanni Domenico Orsi a Jan Baptista Mathey. Důležitá byla opatská snaha o získání a uložení ostatků sv. Norberta na Strahově v roce 1627 a následná sláva jejich transportu a oslav.
V roce 1742 došlo k bombardování Prahy, které poškodilo klášter a fasádu kostela; poté proběhla barokní přeměna fasády a interiérů. Počínaje 50. léty 20. století byl klášter zrušen a řeholníci deportováni; obnova nastala až po roce 1989. Dnes zde sídlí premonstrátská kanonie, Památník národního písemnictví a další komerční provozy, které však neotřásají duchovním a kulturním významem tohoto místa.
Poklady, translace a mýty
Doprovodné příběhy zahrnují pobitvy a slavnosti spojené s translací ostatků, včetně ceremonie a koruny pro sacellum Norberta; existují spisy a rytiny, které popisují náhrobky, kapličky a mříže. Legendy o Lažanském hrobě a náladě zbojníků popisují morbidní motivy švédských vládních loupeží během 17. století, včetně krádeží a poškození zdiva Strahova a mozaiku světlých kaplí.
Kromě uměleckých a liturgických památek si Strahov uchovává i bohatou knihovnu, která v 50. letech 20. století čelila krádežím; po roce 2004 byla z větší části vrácena do původních prostor po náročné rekonstrukci. UNESCO zařadilo některé artefakty do světového dědictví, avšak švédské vlastnictví některých cenných děl zůstává kontroverzní.
Struktura a současnost kláštera
Strahovský klášter, známý také jako Pražský Sion, zůstává významnou duchovní a kulturní institucí. Řád premonstrátů stojí na zakládací tradici sv. Norberta a na řeholi sv. Augustina; komunity kláštera zůstávají aktivní a jejich život se soustřeďuje na liturgii, modlitbu horas a službu kolem kláštera. Dnes se Strahov stává centrem historické knihovny, unikátní galerie a prohlídkových tras včetně 3D virtuálních prohlídek, a nabízí také klášterní restauraci, hotel a další služby pro návštěvníky.
tags: #straho #premonstratska #kanonie