Výjimečná knihovna s dvěma historickými sály je památkou první kategorie. Zde také prezentujeme dočasné výstavy, které se knihovny a jejího fondu týkají. Strahovský evangeliář je nejstarší uchovávanou knihou ve sbírkách Strahovské knihovny.
Strahovská knihovna byla součástí kláštera od samotného počátku; o jejím umístění ve středověku se bohužel nedochovaly žádné zprávy. Současné knihovní sály byly zbudovány v době baroka a klasicismu. Při návštěvě můžete nahlédnout do Teologického sálu postaveného opatem Jeronýmem Hirnhaimem na začátku 70. let 17. století. Následuje větší sál Filozofický, který byl zbudován za opata Václava Mayera mezi roky 1782 a 1797. Strop Filozofického sálu vyzdobil významný rakouský malíř Franz Anton Maulbertsch.
Součástí prohlídky je kabinet kuriozit, předchůdce muzejních expozic se skříněmi z konce 18. století. Přírodovědné exponáty jsou nainstalovány tak, aby návštěvníka upoutaly, nikoli systematickým způsobem. V předsálí knihovny jsou vystaveny faksimile nejcennějších středověkých rukopisů v knihovních sbírkách, unikátních prvotisků a paleotypů, a knihovního řádu, který nechal sestavit Jeroným Hirnheim v roce 1672. Před Teologickým sálem je prezentována sbírka glóbů s exponáty od začátku 17. do konce 19. století.
Důležité informace k návštěvnickému okruhu knihovny: původní návštěvnický okruh procházel všemi hlavními prostorami, ale po dlouhodobých měřeních byla upravena současná podoba. Není tedy možné procházet všemi prostory knihovny kvůli kolísání vzdušné vlhkosti a vysoké prašnosti, které ohrožují stav fresek, mobiliáře a zejména samotných knih. Do knihovních sálů je možné se podívat v rámci speciálních prohlídek, jejichž počet je limitován. Před návštěvou Strahovské knihovny si zakupte vstupenky. Ceny vstupenek zjistíte zde. Vstupenky lze také zakoupit v pokladně v kostele sv. Rocha poblíž hlavní brány do areálu Strahovského kláštera.
Nezbytné exponáty a jejich kontext
Byť knihovní sály Strahovské knihovny jsou tím nejzajímavějším, přece by byla škoda, kdyby Vaší pozornosti unikly i jiné exponáty související se vznikem klášterní knihovny. Její existence byla od počátku v službě řeholního života a předpisy řádu určovaly seznam knih, které měl každý klášter mít ve svém vlastnictví. Mezi tyto knihy patří evangeliář, jenž sloužil bohoslužebným účelům i pro rozvoj duchovního života.
Kabinet kuriozit byl zakoupen v roce 1798 a později rozšiřován. Rozvíjející se zájem o technické obory obohatil klášterní sbírky nejen o knihy s touto tématikou, ale také o tzv. elektrický stroj. V Teologickém sálu můžete spatřit kompilační kolo, pomůcku pro lepší komfort při studiu.
Strahovský evangeliář
Nejstarší rukopis uchovávaný ve Strahovské knihovně obsahuje všechna čtyři evangelia. Text byl napsán pravděpodobně kolem roku 860 v Tours (Francie), není však vyloučen ani starší původ (konec 8. nebo přelom 8. a 9. století). Později se rukopis dostal do Trevíru (Německo) a zde byl v desátém století obohacen o čtyři celostránkové iluminace evangelistů: Matouše, Marka, Lukáše a Jana. Jméno autora iluminací neznáme; podle jednoho ze svých děl se nazývá Mistr Řehořova registru.
Musel být vysoce vzdělaným kaligrafem a miniátorem, který ve své době významně ovlivnil další malířské školy. Neméně cenná je vazba rukopisu, obsahující výzdobné prvky různých stáří. Časově nejbližší jsou čtyři bronzové pozlacené sošky žehnajícího Krista, Panny Marie s Ježíškem a dvou biskupů. Ke starší výzdobě patří broušené křišťály. Bronzové postříbřené medailony se čtyřmi evangelisty jsou renesanční prací z 16. století, nejmladší je skupina Ukřižování asi z poloviny 17. století. V této době byl evangeliář převázán a výzdoba vazby byla upravena do současné podoby.
Středověké rukopisy: z původní středověké knihovny se kvůli husitským válkám a následujícímu období zachovalo jen velmi málo. Iluminované rukopisy, jejichž faksimile jsou vystaveny v expozici, se do knihovny většinou dostaly až na konci 18. a na začátku 19. století, často v souvislosti s rušením klášterů a rozprodejem jejich knižních sbírek. Z knihovny zrušeného kláštera premonstrátů v Louce u Znojma byly zakoupeny dva liturgické rukopisy: pontifikál zhotovený v roce 1376 na objednávku prvního litomyšlského biskupa Albrechta ze Šternberka, a misál z roku 1483. Oblíbený námět stvoření světa zachycený v šesti medailonech uvádí latinskou Šellenberskou Bibli, napsanou v Čechách v roce 1440 a nazývanou po jednom z majitelů, nejvyšším kancléři Království českého Janovi ze Šellenberka.
Kabinet kuriozit a další zajímavosti
Kabinet kuriozit vznikal již v době renesance. Nejvýznamnějším sběratelem přelomu 16. a 17. století byl bezesporu císař Rudolf II., jeho sbírky se však v Praze nedochovaly. Strahovský kabinet kuriozit je podstatně mladší. Byl zakoupen v roce 1798 od dědiců barona Karla Jana Ebena z Brunnu z iniciativy opata Václava Mayera. Mezi exponáty vynikají dva "bazilišci" - fantaskní dráčci vyrábění z těl rejnoků. Tento exemplář byl dlouho mylně považován za pozůstatky vyhubeného ptáka dronte mauricijského. Ve sbírce jsou také tzv. ropuší kameny, knoflíčkovité zuby ryby rodu Lepidotus z doby jury a křídy, dříve považované za léčivé a reagující na jed. Následně byly sbírky rozšiřovány o archeologické nálezy z klášterních statků, o historické zbraně a o další kuriozity.
Ke zbraním patří pět železných dělových koulí, které připomínají ostřelování kláštera v roce 1742 během válek o dědictví rakouské. V samostatné skříni je umístěna dendrologická knihovna (xylotéka), kterou kolem roku 1825 zhotovil Carl Aloys von Hinterlang. Vzrůstající zájem o přírodní vědy na konci 18. století dokládá i přítomnost elektrického stroje ve sbírkách.
Fresky Teologického sálu a nástropní malba Filozofického sálu
Sál vybudovaný v roce 1671 byl původně kratší, k prodloužení došlo ve 20. letech 18. století a tehdy byly namalovány fresky. Autorem byl strahovský premonstrát Siard Nosecký (1693-1753), který vyzdobil řadu dalších prostor na Strahově. Jeho díla jsou k vidění i v českých kostelích, například v Sepekově či Želivi. Témata fresek vycházejí z biblických citátů, převážně starozákonních, a spojuje je personifikace Boží moudrosti a žena v červených šatech s modrým pláštěm. V pojetí výjevů se objevují shodné momenty s dílem Jeronýma Hirnheima „De typho generis humani“ (1676). Nedostižným vzorem je Panna Marie nad vchodem do sálu z vnitřních prostor kláštera.
Nástropní malba Filozofického sálu zobrazuje duchovní vývoj lidstva; dílo z roku 1794 vytvořil významný rakouský malíř Franz Anton Maulbertsch a jeho žák Martin Michl. Maulbertschovi bylo sedmdesát let a malbu vyhotovil během půl roku. Námětem je duchovní vzestup lidstva, kterému vévodí zářící postava Boží moudrosti; scéna v sálu z pohledu návštěvníka zobrazuje apoštola Pavla v Athénách u oltáře zasvěceného neznámému bohu, kde Pavel hlásá Ježíše Krista a mnozí naslouchající přijímají křesťanství a šíří evangelium.
Geografický a historický kontext
Strahovská knihovna a její sály byly vybudovány v období baroka a klasicismu, s tradičními prvky gotického a raně novověkého dědictví. Kromě teologických prací zde najdeme také exponáty přírodovědné a technické povahy, které ilustrují rozvoj duchovního a vědeckého života kláštera. Návštěvnický okruh byl v důsledku klimatických a environmentálních faktorů upraven; prohlídky jsou dnes limitované a vyžadují zakoupení vstupenek.
4 KOUZELNÉ PRAŽSKÉ KNIHOVNY, KTERÉ MUSÍTE NAVŠTÍVIT (4K)! NENECHTE SI JE UJÍT 🐛📚💫
Pro milovníky rukopisů zůstává nejvýznamnějším objektem Strahovský evangeliář, jehož původ sahá do 9. století a který ilustruje, jak se mnichovský zápisní text stal středověkou památkou s bohatou ikonografií. Zpracování a vazba rukopisu odráží rozmanitou historickou vrstvenost, od iluminací 10. století až po renesanční medailony a barokní úpravy v 17. století.
- Historické sály a jejich výzdoba
- Rukopisy a iluminace
- Kabinet kuriozit a technické sbírky
- Návštěvnické okruhy a praktické informace
Na závěr lze říci, že Strahovská knihovna představuje unikátní spojení barokních, klasicistních a středověkých prvků, které ilustrují funkční i duchovně-výchovný aspekt klášterního života. Evangeliář a doprovodné exponáty dávají návštěvníkům vhled do bohaté historie i do technických zájmů tehdejší doby, které se postupně rozvíjely a doplňovaly vzácnými artefakty a literaturou.
Tabulka vybraných exponátů a jejich období
| Exponát | Období | Poznámka |
|---|---|---|
| Strahovský evangeliář | 9. století (převážně 860) | Nejstarší rukopis ve sbírkách |
| Bronzové pozlacené sošky evangelistů | Renesance, 16. století | Součást vazby |
| Ukřižování (skupina) | Polovina 17. století | Součást výzdoby |
| Elektrický stroj | Konec 18. století | Doklad zájmu o přírodní vědy |
| Dendrologická knihovna (xylotéka) | Kolem 1825 | Speciální skříň v kabinetu kuriozit |