Jezuitský páter Martin Středa se zapíše do kronik Brna jako významná osobnost obrany města proti švédskému obléhání v roce 1645. Před kostelem Nanebevzetí Panny Marie dnes ráno dorazila socha, která i s podstavcem měří zhruba čtyři metry; u nohou jí leží dělová koule, spojující legendu s historickou pamětí města.
Výroba sochy v podání autorů trvala zhruba rok. Jan Šebánek studoval filmy o jezuitech, aby zjistil, jak se chová látka jejich roucha, a zároveň řešil problém s portrétní podobou Martina Středy, která v historických vyobrazeních kolísá. Socha vznikla v Brně u jezuitského kostela Nanebevzetí Panny Marie, a její postava je vyvedena ve stylu strohé klasické figurality doplněné o symboliku dělové koule, která má připomínat dobu, kdy Brno odolávalo švédskému útoku.
Legenda říká, že poslední dělová koule z obléhání Brna dopadla k jeho nohám a zůstala nehybně ležet. S myšlenkou na tuto legendu souvisí i samotný výběr místa: socha stojí v centru u křižovatky Jezuitské a Beethovenovy ulice, před kostelem Nanebevzetí Panny Marie, a poté se obrací směrem ke kostelu sv. Jakuba, kde je pochován plukovník Jean-Louis Raduit de Souches.
Postava jezuitského kněze Martina Středy je z bronzu, měří čtyři metry a váží kolem 700 kilogramů. U nohou má dělovou kouli, podstavce je připravený tak, aby vyvolával dojem, že koule leží na podstavci a že kostel stojí na prahu historického okamžiku, který se stal zkouškou odvahy Brna. Na podstavci je reliéfním písmem vytesán citát pátera Středy: “Netrap se předčasně starostmi o to, co se stane; stačí to zlé, co přináší každý den.”
Proč právě dělová koule? Legenda spojuje poslední střelu švédského dělostřelectva s klíčovým okamžikem obléhání, a tím reflektuje těsnou spojitost mezi osobností Středy a obranou města. Motiv koule se stal významným prvkem vítězného návrhu sochy a odráží duch regionálních dějin i klasický odkaz jezuitů ve vizuálním vyjádření.
Výstava a instalace sochy byly součástí širšího projektu Sochy pro Brno, zaměřeného na veřejné umění věnované významným postavám brněnských dějin. V rámci projektu už dříve vznikly sochy Wolfganga Amadea Mozarta a Jana Skácela, a v budoucnosti se plánují další artefakty, které připomínají historické osobnosti a jejich odkaz.
Samotný proces realizace zahrnoval i technické řešení - dutý válcový podstavec z betonu ukrývá všechny ocelové podpůrné konstrukce sochy; beton byl zvolen pro svůj vzhled a důraz na přirozenost materiálu. Ještě před instalací se uskutečnila prohlídka návrhu a veřejnost měla možnost se seznámit s tvarem a významem díla v Urban centru na Mečové, kde byla výstava přístupná až do 24. srpna.
Postavu kněze doplňuje architektonické začlenění do krajiny: kaple je rovněž součástí prostoru, kde trojice prvků - strohost, střídmost a symbolika - charakterizuje vítězný koncept návrhu. Daří se vytěsnit kontrast mezi modlitbou a dělovou koulí, která leží u nohou Středy, a tím vyvažovat sakrální a historickou rovinu projektu.
Kaple sv. Do krajiny je pojata s důrazem na kontext krajiny a prostor: kaple se nachází na hřebenu svahu, orientovaná východně k obci Osek a k Hostýnu; geometrie stavby vychází z modulární poetiky Le Corbusiera a bílé abstrakční materiality betonu, s rytmickým vzorem kanelování, které odkazuje na přírodu i lidskou kulturu. Vnější i vnitřní prostor kaple se mění v průběhu dne v důsledku slunečního svitu a odrazů na skleněných prvcích a zlacení klenby; stěny kaple zdobila malířka Hana Puchová a socha Vendelína byla vytesána Jiří Středa.
Brněnská veřejnost tak získala novou památku, která spojuje dávnou historii města s aktuálním prostorem pro setkání a reflexi. Páter Martin Středa zůstává klíčovou postavou v intencích brněnské identity - hrdinovi, jehož odkaz se promítá do městského prostoru prostřednictvím sochy, umístěné v blízkosti významných jezuitů a jejich historie.
V rámci projektu bylo důležité vybrat i citáty a detaily, které posilují význam díla: literační dekorace zahrnuje dvě slova myšlenek Středy, ať už znějí v centrálním vyobrazení, anebo jako součást textu na podstavci. Stavba kaple a sochy tak vytváří vizuální rozpětí mezi historickým příběhem a současnou urbanistickou krajinou Brna.
BITVA O BRNO 1645 - Jak Brno odrazilo švédskou přesilu
V závěru lze říci, že Memento Martina Středy se zařadí po bok dalších soch vzniklých v rámci projektu Sochy pro Brno a že samotná figura pátera, kontrastující s dělovou koulí, vyjadřuje dobu, kdy modlitba a odvaha tvořily jeden celek. Instalace a odhalení sochy se staly významnou slavnostní událostí, která připomíná odvahu města Brna i historické okolnosti, jež formovaly jeho identitu.