Setkání má být pokusem říci více o tom, co se stalo před čtyřiceti lety. „Byla to hloupost, barbarství, není nám to jedno. Svoji krajinu a svoji kulturu chceme bránit,“ říká farář Jiří Bureš. Kostel měl totiž před čtyřiceti lety ustoupit dnešním městským lázním. Právě ty budou zřejmě muset, opět po necelém století, ustoupit další vizi. Setkání připravila Českobratrská církev evangelická v Chomutově ve spolupráci s Oblastním muzeem. Celá akce začne přesně ve 14 hodin u altánu v městském parku. Kromě této sakrální památky zavzpomínají lidé také na další zničené kostely.
Historie dominantu Chomutova
Oblíbená dominanta Chomutovanů zmizela. Chomutovský kostel Gustava-Adolfa byl postaven německými evangelíky v roce 1899 na okraji městského parku. Štíhlá silueta novogotického chrámu byla oblíbenou dominantou Chomutovanů a častým námětem pohlednic. Do války sloužil německým evangelíkům, po roce 1945 byl předán za účasti posledního německého faráře k užívání církvi Československé a Českobratrské církvi evangelické zůstal však ve státním vlastnictví. Již 22. srpna 1972, pouhých 73 let po svém dokončení, byl kostel na základě rozhodnutí úřadů komunistického státu odstřelen. Oficiálním důvodem bylo uvolnění místa pro městské lázně. „Kdyby se rozhodovalo dnes, kostel by stál,“ je přesvědčen evangelický farář Jiří Bureš. „Jsme vděční za to, že žijeme v době, která nepotlačuje náboženskou svobodu a neničí kulturní hodnoty.“
„Gustav-Adolph Kirche“ se stal jedním z více než 40 katolických i evangelických chrámů v okolí Chomutova, které se nedočkaly 21. století. „Zdejší region je nejvíce postiženým zkázou sakrálních staveb ve 20. století v celé ČR, je jich ještě více, než třeba na Mostecku,“ vysvětluje Markéta Prontekerová, historička z chomutovského muzea. Jména všech zničených kostelů zazní i 2. září na připomínkovém shromáždění. Shromáždění doprovodí hudbou pěvecký sbor Hlahol Chomutov a česko-německý sbor trubačů. V 15 hodin se pak v evangelickém sborovém domě, který se nachází v ulici 28. října, otevře výstava s názvem „Jak se bořil kostel“, kterou připravilo Oblastním muzeem Chomutov ve spolupráci s Českobratrskou církví evangelickou. Zde si budou moci Chomutované a všichni zájemci prohlédnout dochované fotografie i artefakty z chomutovského chrámu. „Je škoda, že máme tak málo dokladů. Prosíme ty, kdo mají doma pohlednice či fotografie kostela, aby je na připomínku přinesli. Vše bude vystaveno a zdokumentováno,“ dodává farář a jeden z hlavních pořadatelů akce Jiří Bureš.
Současné souvislosti a budoucnost prostoru
„Město na kraji městského parku prokleté?“ ptá se text na plakátu; historie naznačuje, že prostor pro kostel nejednou čelil změně. Městské lázně, které kostel ustoupily, nyní čelí nové debatě o svém osudu. Opakovaně vypisované výběrové řízení na pronájem této budovy zkrachovalo na nezájmu a město přiznalo, že jednou z možných variant je demolice. Co s prázdným místem, ovšem zatím nikdo otevřeně neřekne. Zda se ujme přání chomutovského primátora a rozšíří se zdejší park, nebo zde vyroste další budova, která bude opět muset ustoupit jiným plánům, ukáže až budoucnost. Teprve ta napoví, zda je toto místo začarované.
Architektonické a historické souvislosti chrámu sv. Ignáce a jeho okolí
Se stavbou raně barokního chrámu sv. Ignáce se započalo až po skončení třicetileté války. Projekt byl svěřen italskému architektovi Carlovi Luragovi a realizován od května roku 1663, chrám byl vysvěcen v červnu 1668. Chomutovský chrám sv. Ignáce je typickou ukázkou raně barokní jezuitské architektury v českých zemích. Jedná se o jednolodní stavbu s valenou klenbou, rozdělenou do tří polí s lunetovými výsečemi, a obdélným presbytářem. Po stranách hlavní lodi jsou boční kaple, nad nimiž probíhají tribuny. Chrám se svým dvouvěžovým patrovým průčelím otevírá do chomutovského náměstí. Interiér byl dokončen v 80. letech 17. století.
Historický osud chrámu od 18. století pokračoval: v roce 1725 byly do Chomutova jako dar kardinála Salerna přivezeny ostatky sv. Viktora a slavnostně uloženy v chrámu sv. Ignáce. Po zrušení řádu a jezuitské koleje v Chomutově roku 1773 byl chrám nakrátko předán českým stavům, ale již roku 1788 jej převzalo vojsko jako chrám nově vzniklých chomutovských kasáren. Chrám, ačkoliv se stal majetkem armádním a sloužil i jako posádka, byl však otevřen i veřejnosti. Dnes patří chrám sv. Ignáce k raně barokní jezuitické architektuře a vlivům klatovského chrámu a pražského Klementina.
Další kapitolou je evangelický kostel Gustava Adolfa, vybudovaný v novogotickém slohu v letech 1896-1899. Byl jednolodní, obdélníkový se síňovou lodí, krytou rákosovým stropem a užším presbytářem. Před hlavním průčelím stála hranolová věž s vysokou jehlancovitou střechou.
Čeští evangelíci se již předtím v Chomutově scházeli na jiných místech, nejprve před 2. sv. válkou v Masarykově škole (dnešní Základní umělecká škola). Po válce pak v původně německém evangelickém kostele Gustava Adolfa u městského parku, který se jim však nepodařilo získat do vlastnictví. Tento kostel byl z iniciativy města zbořen v roce 1972. Prostor po něm zůstal jako její památkou, kterou připomínají budoucí akce a výstavy.
Současné připomínky a výstavy
V roce 2012 byla modlitebna v ulici 28. října zrekonstruována a nově vybavena mobiliářem v kombinaci dřevo - cín, jejíž autorem je architekt a výtvarník Vít Cimbura. V průčelí dominuje mohutný kříž z temně mořeného jasanu, s cínovým lemováním. Pod křížem stojí široký stůl Páně a prostý ambón. Po více než 20 letech mají zaniklé obce.cz nově interaktivní mapu s historickými vrstvami, srovnání dobových a současných leteckých snímků a verzi optimalizovanou pro mobilní telefony.
Průběh a program připomínkové akce
Setkání připravila Českobratrská církev evangelická v Chomutově ve spolupráci s Oblastním muzeem. Celá akce začíná v 14:00 u altánu v městském parku. Kromě kostela Gustava Adolfa připomínají organizátoři i další zničené kostely v okolí. V 15:00 bude otevřena výstava Jak se bořil kostel v evangelickém sborovém domě na ulici 28. října, která nabídne dochované fotografie a artefakty z chomutovského chrámu.
Cesta kolem republiky (1/2) - Hledání ztraceného času (Dokument, ČR, 2007)
Poslední poznámky a výzvy k veřejnosti
„Je škoda, že máme tak málo dokladů. Prosíme ty, kdo mají doma pohlednice či fotografie kostela, aby je na připomínku přinesli.“ říká farář Jiří Bureš. Shromáždění doprovodí hudba, a výstava bude zdokumentována. Akce je připomínkou divoké minulosti kulturních a sakrálních staveb v regionu a výzvou k reflexi budoucnosti prostoru mezi městským parkem a lázněmi.