Svatá Brigita Švédská: patronka Evropy, matka a řeholnice, jejíž život formoval tvář středověké církve

23. července si církev připomíná svatou Brigitu, patronku Švédska, zakladatelku Řádu Nejsvětějšího Spasitele, matku svaté Kateřiny Švédské a po více než dvě desetiletí spolupatronku Evropy. Tento titul jí udělil svatý Jan Paul II. během vigilie Velkého jubilea roku 2000. Svatá Brigita se o patronát Evropy dělí se svatým Benediktem z Nursie, svatou Kateřinou Sienskou, svatým Cyrilem a Metodějem a svatou Terezou Benediktou od Kříže (Editou Steinovou). Benedikt XVI. potvrdil, že život svaté Brigity ukazuje roli a důstojnost ženy v církvi, o čemž svědčí její „postoj úcty a úplné věrnosti vůči magisteriu církve, zejména vůči nástupci apoštola Petra“. Ve velké křesťanské tradici se totiž uznává, že ženy mají svou vlastní důstojnost a - po vzoru Marie, Královny apoštolů - své vlastní místo v církvi, které, aniž by se shodovalo s vysvěceným kněžstvím, je stejně důležité pro duchovní růst společenství. Spolupráce zasvěcených mužů a žen, která vždy respektuje jejich specifické povolání, má navíc v dnešním světě velký význam.

Brigita Birgersdotterová se narodila v roce 1302-1303 v Norrtälje ve Švédsku. Vdala se za Ulfa Gudmarssona, když jí bylo pouhých 15 let. Měla osm dětí, které pečlivě vychovávala ve víře. Když ovdověla, vzdala se možnosti druhého manželství, aby se mohla věnovat modlitbě, pokání a charitativní činnosti. Prodala svůj majetek, věnovala jej církvi a vstoupila - bez řeholního zasvěcení - do cisterciáckého kláštera v Alvastře ve své rodné zemi. Z tohoto období pocházejí její mystické zjevení a duchovní vedení, která formovala její rozhodnutí a cesty.

V rámci svých mystických prožitků byla světice poučena Pannou Marií o úctě k jejím „sedmi bolestem“. Praxe pobožnosti spočívá v každodenní modlitbě sedmi Zdrávasů a rozjímání o slzách a bolestech Matky Boží. Pán Ježíš zjevil Brigity patnáct modliteb, které se má modlit v průběhu jednoho roku, a také slavný soubor modliteb na dvanáct let. V bazilice svatého Pavla za hradbami v Římě se nachází zázračný krucifix od Pietro Cavallini, před nímž Brigita na kolenou přijímala modlitby, které jí Pán zjevil. Svatá Brigita zemřela 23. července 1373 v Římě ve věku 70 let. Kanonizována byla osmnáct let po své smrti a její prohlášení za patronku Evropy přišlo v roce 1999.

Brigita patřila ke švédské šlechtě, ale z duchovních důvodů se od ní zcela odpoutala. Cestovala po celé Evropě a pomáhala upevňovat katolické kořeny kontinentu - se svým manželem Ulfem podnikla cestu do Compostely - a později se jako vdova vydala se svými duchovními dětmi do Svaté Země, kam dorazila v roce 1371. Po smrti manžela vstoupila do života v modlitbě a posilování ducha a litery mnišského života na různých místech, zejména v ženské větvi. Plodem jejího úsilí bylo založení Řádu Nejsvětějšího Spasitele (Ordo Sancti Salvatoris).

Její řeholní společenství mělo tvořit duchovní dvoupodlažní život se společnou liturgií, a to podle řeholi svatého Augustina. Brigita po pouti do Říma v roce 1349 usilovala o schválení řádu; papež Urban V. ji potvrdil v roce 1367 a řehol potvrdil i samotný řád. Před svou smrtí vykonala ještě veřejnou pouť do Svaté země. Ostatky Brigity byly repatriovány do Vadstena, a později byla pro mimořádný život a množství zázraků prohlášena za svatou papežem Bonifácem IX. v roce 1391.

V čele významu Brigity stojí její vliv na eucharistii a její mariánskou úctu. Brigita je známá pro své zjevení a texty, zejména Osm knih Zjevení a Řeč andělova o vznešenosti Panny Marie. Její Řehole řádu Spasitelova není dílo zcela původní, ale spíše přepracování řehole svatého Augustina; Brigita byla v kontaktu s františkány i dominikány a čerpala z jejich duchovních tradic. Významná byla její schopnost spojovat realistické zobrazení Kristova utrpení s hlubokou mariánskou úctou a teologickou hloubkou, v níž se odráží proroctví a touha po jednotě církve.

Jan Pavel II. ji roku 1999 prohlásil spolupatronkou Evropy. Papež zdůraznil její prorockou sílu a odvahu promlouvat k panovníkům i papežům a její obhajobu návratu Evropy k evangeliu. Ekumenická bohoslužba v Římě, kterou sloužil 13. listopadu 1999, proběhla za účasti arcibiskupů švédské a finské luterské církve a členů švédské královské rodiny. Brigita vyzývala k ukotvení církve v jednotě a obrácení a její odkaz zraje dodnes jako výzva k dialogu a službě pro společenství Evropy.

Mezi klíčová témata Brigiti patřilo požehnané hledání Kristova utrpení a důraz na pokání nejen v jejím životě, ale i v životě věřících. „Pokušení jsou nejprospěšnější prostředky ke tříbení, očišťování a zdokonalování člověka,“ napsala a vyzývala k trvalému hledání Boží vůle. Brigita tak zůstává symbolem spojení rodinného života, modlitby a veřejného svědectví - světice, která šířila křesťanskou víru po celé Evropě a zůstává významnou postavou pro linii spolupatronek Evropy až do současnosti.

1. října 1999 ji papež Jan Pavel II. vyhlásil spolupatronkou Evropy, zdůraznil její hluboký vztah ke Kristu a Církvi, její odvahu k obracení pro vládce a papeže a její schopnost hovořit o jednotě křesťanů. Brigita vyrostla v rodině šlechtického původu; její otec Birger Persson byl guvernérem a příbuzným švédských králů, matka Ingeborga pocházela z gótské královské rodiny. Již v sedmi letech zažila Brigita mystická vidění a ve čtrnácti letech se provdala za Ulfa Gudmarssona. Společně s mužem vstoupili do třetího řádu svatého Františka a posléze založili řád Spasitele, jehož klášter ve Vadstena se stal duchovním střediskem nového hnutí. Po smrti manžela Brigita pokračovala v působení jako reformátorka církve, zakladatelka klášterů a průvodkyně pro poutníky.

Brigita tak zůstává jednou z nejvlivnějších postav středověké církve a Evrop, která svým životem a učením ukazovala cestu k obnově společnosti, víry a jednoty mezi různými křesťanskými tradicemi. Její odkaz jako významné ženy a prorokyně, která nezahálela při obracení a prosazování církevní jednoty, žije dál v liturgii, teologii a ekumenickém zápase dnešní Evropy.

1. Narodila se 1303 na zámku Finsta (blízko Uppsaly) do šlechtické rodiny, která jí poskytla vzdělání a vliv.
2. Vdala se ve čtrnácti letech za Ulfa Gudmarssona a mělo se osm dětí, včetně Kateřiny Švédské.
3. Spolu s manželem vstoupili do třetího řádu sv. Františka a po smrti manžela Brigita založila řád Nejsvětějšího Spasitele ve Vadsteně.
4. Putovala do Říma (1349) a usilovala o potvrzení řádu; Urban V. ji potvrdil v roce 1367.
5. V roce 1372 absolvovala poslední velkou pouť do Svaté Země; zemřela 23. července 1373 v Římě.
6. Byla prohlášena svatou Bonifácem IX. (1391) a později Janem Pavlem II. (1999) spolupatronkou Evropy.

tags: #sv #brigita #patronka #evropy