Bůhví ale, jak to všechno ve skutečnosti bylo, protože o životě sv. Voršily se dozvídáme jen z legend. Nic to však nemění na tom, že zvěstuje příchod ranních mrazíků. Podle nejčastější verze dané legendy byla sv. Voršila dcerou křesťanského krále Dionotuse z Dumnonie v jihozápadní Británii, podle té pozdější dcerou bretaňského vévody. Rozhodla se žít zasvěcená Bohu, ale hrozil j nechtěný sňatek, podle některých legend se šlechticem známého svou divokostí, podle jiných pohanským princem nebo guvernérem Conanem Meriadocem. Voršile nezbylo než souhlasit, ale dala si podmínku, že před svatbou vykoná spolu s družkami pouť do Říma.
Tehdy mělo být původně deset či jedenáct družek či služebnic (Společnost svaté Voršily), ale během času se koncem 9. století při šíření legendy jejich počet zvýšil až na jedenáct tisíc, zřejmě při přepisování legendy v důsledku ozdobení číslice XI a následným chybným čtením. Tato část legendy také nepřímo souvisí s biblickým popisem 12 nebeských legií (pluků) andělů v evangeliu sv. Matouše. Uniknout před svatbou se Voršile podařilo právě díky této pouti. Na moři ji a její družky uchvátila zázračná bouře a za jediný den jim umožnila doplout z Británie až do spásného galského přístavu.
Při zpáteční cestě do Británie byla Voršila s celou svou družinou u Kolína nad Rýnem přepadena Hunnyi, kteří všechny Voršiliny družky postříleli šípy. Voršilu ušetřili, protože se pro svou krásu zalíbila hunskému králi. Když ho odmítla, král ji sám proklál šípem. O tom že sv. Voršila opravdu existovala, svědčí nápis ze 4. nebo počátku 5. století na kameni objeveném v roce 1106 při přestavbě kolínských hradeb. Podle něj nechal senátor Clematius přestavět kostel vybudovaný na místě pobití Voršiliných družek, a nakonec zabití i jí samotné, tzv. bazilika sv. Uršuly. Ta byla později opět částečně přestavěna do gotického stylu.
Dnes v ní najdeme alabastrovou sochu sv. Voršily ležící na náhrobku z černého mramoru a především úchvatný relikviář. Nachází se v tamní „Zlaté komoře“, v jejích stěnách jsou ve výklencích umístěny ostatky mučednic opatřené dokonce latinskými identifikačními nápisy. Mezi těmito ostatky se nacházejí i lebky, kterých je sice více než 11, ale určitě však ne 11 000. Váže se k nim i příběh z roku 1183, kdy byly na místním hřbitově nalezeny kostry malých dětí ve věku od dvou měsíců do deseti let. Premonstrátský kněz Herman Josef ze Steinfeldu tehdy prohlásil, že to jsou vzdálení příbuzní oněch jedenácti tisíců panen z družiny sv. Voršily. Chirurg kolínského arcibiskupa však mezi nimi našel několik lebek, o kterých tvrdil, že patří dospělým psům, mastifům.
Kult sv. Voršily podporovaný zejména cisterciáky dosáhl vrcholu v 15. století. V roce 1493 nazval Kryštof Kolumbus jejím jménem dva nově objevené ostrovy v Karibském moři - větší nazval Santa Ursula (svatá Voršila) a menší Las Once Mil Virgines (11 000 panen), dnes známé jako Panenské ostrovy. V roce 1535 byl sv. Andělou Mericiovou založen řád svaté Voršily (tzv. Svatá Voršila je patronkou Kolína nad Rýnem, vychovatelek, školáků, soukeníků, dobrého manželství a klidné smrti. Bývá zobrazována, jak ukrývá své družky pod pláštěm. K jejím dalším atributům patří šíp, korunka na hlavě, loďka, korouhev s křížem a lampa připomínající ne zcela logicky podobenství o deseti pannách stižených malomocenstvím. Její svátek se slaví 21.
Dnes u nás žije asi 40 Voršil s věkovým průměrem 73 let. Nejvíce se toto jméno u nás vyskytovalo ve 40. letech, zatím naposledy bylo novorozené holčičce dáno roku 2011. Jeho častější podobu Uršula nosí 340 žen, rovněž s vyšším věkovým průměrem - 65 let. Podobně je na tom i Ursula - asi 200 nositelek průměrného stáří 72 let. Obě tato jména se také nejvíce vyskytovala ve 40. letech a pak následoval pokles, spojený s odsunem německého obyvatelstva po druhé světové válce, protože oblíbené bylo hlavně v pohraničních oblastech dnešního Česka (Sudetech), osídlených převážně německou menšinou.
Mezi její nejznámější nositelky patří dvě herečky, česká Uršula Kluková (nar. 1941 v Broumově) a švýcarská Ursula Andressová (nar. 1936). Lidové pranostiky se svátkem sv. Voršily spojují deštivé počasí, protože „Svatá Voršila deště vodívá“, a vítr a ochlazení - „Když na Uršulu vítr duje, tuhou zimu ohlašuje“. Nabádá ke sklizení zelí: „Na svatou Voršilu se má zelí klidit domů, jinak na ně Šimon a Juda (28. Svatá VoršilaNarodila se v Anglii, zemřela v Německu, mučednice.Svatá Voršila, někdy též Uršula Kolínská (v jiných jazycích Ursula či Orsola) byla křesťanská světice, panna a mučednice, která žila pravděpodobně ve 4. století n. l. WikipediaRodičeChoťDětiSvatá Voršila - WikipedieSvatá Voršila, někdy též Uršula Kolínská (v jiných jazycích Ursula či Orsola) byla křesťanská světice, panna a mučednice, která žila pravděpodobně ve 4. století n. l.Sestry voršilky Římské unieDne 24. srpna, na svátek sv. Bartoloměje, sestry voršilky a další přítomní prožívali v kostele sv. Voršily v Praze velkou radost a vděk. Voršila Svatá - Právě dnesSvatá Voršila neboli Uršula žila podle legendy ve 4. století. Údaje o jejím životě se dozvídáme jen z legend. Podle nejčastější verze byla dcerou křesťanského krále v Británii (podle jiné dcerou bretaňského vévody), rozhodnutá žít jako panna zasvěcená Bohu. Družek či služebnic mělo být deset či jedenáct, při šíření legendy se údaj o jejich počtu změnil na jedenáct tisíc. Vysoké číslo Voršilina doprovodu bývá dnes přičítáno chybnému čtení římského čísla XI, nad nímž byla vodorovná čárka, kterou se obvykle označovaly tisíce. Pověst o vyšším počtu mučednic podpořil ve 12. století také objev množství lidských kostí při rozšíření městské zdi v Kolíně nad Rýnem. Družky cestovaly lodí, plavily se po Severním moři a dále proti proudu Rýna. Při zpáteční cestě byla Voršila s celou svou družinou u Kolína nad Rýnem přepadena Hunnyi. Protože ho však odmítla, proklál ji šípem. Barbaři se vyděsili pohledem na mučednice vystupující do nebe a utekli od hradeb města. Obyvatelé Kolína, vděční za zázračnou záchranu, s úctou pochovali těla zavražděných. Světici si za patronku, ctěnou jako ochránkyni mladých děvčat, vzala pro své řehole, založené roku 1535, Anděla Merici. Následovnice, zvané voršilky, působí v naší zemi ve třech komunitách: v Praze (od 9. 11. 1655), v Olomouci a Jiřetíně pod Jedlovou. Svatá VoršilaNarodila se v Anglii, zemřela v Německu, mučednice.
Podle legendy byla Svatá Voršila patronkou pedagogů, vychovávek a dívek, jejíž duchovní odkaz se rozšířil i do světa řemesel a vzdělání. Důležitým motivem je její postava jako vůdkyně legendárních 11 000 panen, které šly na smrt spolu s ní. V motivaci k pouti a následnému mučednictví se odráží témata víry, odvahy a oběti pro vyšší cíle. V kultuře a ikonografii se jí připisují atributy jako šíp, korunka na hlavě, loďka, korouhev s křížem a lampa, které postupně získávaly své specifické významy v rámci různých uměleckých zobrazení.
Pro potřeby čtenáře shrneme klíčová data: svatá Voršila je spojována s mýtem o 11 000 pannách, skutečný historický základ je nejistý; kult se upevnil v 15. století a zapsal se do historie Kolína nad Rýnem i s kartografickými odkazy na Panenské ostrovy. Svátek sv. Voršily se slaví 21. srpna. V současnosti žije v Česku a v okolí několik desítek nositelek tohoto jména, s různě vysokým věkem a historií.
V závěru zůstává otázka, kolik z příběhu o sv. Voršile je historicky doloženo a kolik je výsledkem legendárního výkladu a kulturního kontextu staletí.
Příběh svaté Uršuly
tags: #svata #vorsila #narozeniny