Bůh se nikdy neunaví odpouštět. Každý z nás někdy udělá chybu, někoho zraní nebo sám nese bolest způsobenou druhými. Ježíš však nepřišel člověka odsoudit, ale zachránit. Mnozí lidé říkají, že po dobré zpovědi zažili úlevu, radost a vnitřní svobodu. Zpověď je osobní setkání člověka s Božím milosrdenstvím. Nemusíte se bát, že něco nebudete umět nebo že vás někdo bude hodnotit. Pokud přicházíte po dlouhé době nebo jste u zpovědi ještě nikdy nebyli, stačí to na začátku říci. Už jsem u zpovědi nebyl mnoho let. Ano. Nikdy není pozdě začít znovu. Nemusíte mít obavy. Ano. Vše, co zazní při zpovědi, podléhá zpovědnímu tajemství. Ve svátosti smíření můžete Bohu svěřit celý svůj život - své pády, zranění, bolesti, obavy i touhu začít znovu. Kristus čeká na každého člověka s láskou a milosrdenstvím.
V kontextu tišnovského regionu lze sledovat historický vývoj místního chrámu i jeho architektonickou proměnu. V souvislosti s celkovým vývojem tišnovského regionu lze předpokládat založení kostela sv. Václava v průběhu první, nebo druhé dekády 13. století. Původní kostel byl postaven pravděpodobně v pozdně románském slohu na svahu místního kopce, na dobře viditelném místě, které poskytovalo i jisté možnosti obrany. První zmínka o jeho existenci pochází z roku 1239, kdy olomoucký biskup Robert daroval klášteru Porta coeli patronát k tomuto kostelu, který je v darovací listině uveden jako „ecclesia sancti Wencezlai in Thussnowiz“. Patrocinium kostela ukazuje na vztah zakladatele k vládnoucímu rodu, mohl to být moravský markrabě, či dokonce sám český král, čemuž také odpovídalo i jeho majetkové nadání.
Poprvé byl kostel posvěcen po svém založení a postavení a pak ještě několikrát v průběhu staletí, vždy když se nad ním přehnaly bouře časů, kdy býval vypleněn, pobořen či se stal obětí požárů a dalších přírodních katastrof a pak znovu vystavěn nebo alespoň opraven. Tak tomu bylo po husitském běsnění, kdy obnova chrámu spojená s jeho přestavbou trvala po celé století až do roku 1543, ale také po švédském plenění během třicetileté války i po mohutných požárech v 17. a 18. století. Poslední velkou přestavbu kostela provedl tišnovský farář P. Josef Fetter v letech 1846-1855.
V rámci této přestavby byla zvětšena a upravena sakristie, do chrámu vybudován nový postranní vchod, chrámová loď byla prodloužena o cca 10 m tak, že se její průčelí srovnalo v jedné linii s vedle stojící věží, vpravo od hlavního vchodu byla postavena boční kaple a nad prodloužením lodi byl zbudován nový kůr. Dále byly vystavěny dvě nové oratoře a upravena klenutá místnost pod věží. Zásadně byl změněn i vnější vzhled kostela, proražením nových oken v průčelí a v lodi a zazděním několika gotických oken v presbytáři. Celkové náklady přestavby kostela dosáhly téměř 8500 zlatých, z nichž farnost byla schopna zaplatit pouze asi pětinu, zbytek zaplatil farář Josef Fetter z vlastních prostředků.
V roce 1848 tišnovský rodák a vídeňský advokát Jan Dvořáček věnoval chrámu nový oltářní obraz sv. zahrnovalo především nový hlavní oltář s mensou, dva postranní oltáře v nové přístavbě a také oltář v boční kapli. Pro jeden z těchto bočních oltářů nechal Jan Dvořáček namalovat od stejného malíře i obraz sv. Cyrila a Metoděje, spolek místních žen pak věnoval 40 zlatých na další oltářní obraz sv. Josefa. Tišnovský občan František Bílý daroval chrámu nové varhany, které postavil za 1200 zl. v roce 1855 varhanářský mistr Josef Svítil z Nového Města na Moravě.
Následujícího roku 1856 se konala v Tišnově velká slavnost. Do města zavítal brněnský biskup Antonín Arnošt hrabě Schaffgotsche, aby v pondělí dne 29. září, na svátek sv. Michaela archanděla, kostel slavnostně posvětil a do oltáře vložil ostatky svatého Benedikta a svatých Inocence, Felixe a Viktora, křesťanských mučedníků z římských dob. Přestavba chrámu v polovině 19. století v podstatě ukončila jeho stavebně-historický vývoj, který tak dostal podobu, jak ji známe dnes.
Záleží nám na tom, aby pro vás prohlížení bylo co nejlepší. Abyste na našich stránkách rychle našli to, co hledáte, ušetřili spoustu klikání a nezobrazovaly se vám reklamy na věci, které vás nezajímají. Abyste web viděli v zobrazení na které jste zvyklí a nemuseli se pokaždé přihlašovat. Proto od vás potřebujeme souhlas se zpracováním souborů cookies - malých souborů, které se dočasně ukládají ve vašem prohlížeči. Stisknutím tlačítka „V pořádku“ souhlasíte s nastavením cookies tak, abychom vám poskytovali smysluplné a užitečné služby na základě vašich údajů.
