Katedrála svatého Víta je nejvýraznější stavební i duchovní památkou Prahy a její rozsáhlá historie odráží vývoj českého umění a architektury od 10. století až po dnešek. I v dnešním jednadvacátém století budí úžas svou impozantní mohutností a vznosností zdálky, zblízka i zevnitř.
Historické jádro a původní rotunda
Na místě dnešní katedrály nechal postavit již v 10. století sv. Václav původní rotundu sv. Víta, nahrazenou pak v 11. století románskou bazilikou - zbytky těchto staveb lze spatřit v podzemí gotické katedrály. Rotunda vznikla kolem r. 930 podle legend, na břidlicovém hřbetě nad Svatováclavskou studánkou, a osudem rotundy byl spojen vznik svatovítského kultu. Rotunda byla knížecím dvorským kostelem, v r. 973 se stala katedrálním chrámem souvisejícím se zřízením pražského biskupství; po roce 1061 byla zbořena a nahrazena bazilikou s dvouapsidálním řešením.
Průběh stavby katedrály a hlavní architekti
Hlavním iniciátorem reprezentativní stavby byl Karel IV., který v r. 1344 založil gotickou katedrálu se třemi loděmi a třemi věžemi. Prvním vedoucím stavitelem byl Matyáš z Arrasu, jehož dílo sahalo až do výšky ochozu nad okny; po jeho smrti v r. 1352 pokračoval Petr Parléř (Parléř), narozený ve Švábském Gmündu, a jeho dílo formovalo charakter katedrály do pozdního stylu. Parléřovým odkazem byla síťová žebrová klenba a kaple sv. Václava; jeho synové Václav a Jan dokončili mimo jiné velké části chóru a věže. Po smrti Karla IV. pokračovali stavitelé až do husitských válek; dostavba byla přerušena a vedla k postupnému dokončování až v 19. a 20. století.
Rozsah a dispozice katedrály
Půdorys katedrály má tvar kříže; hlavní loď dosahuje klenby vysoké 33,2 metru a propojuje poluprůstřevy s chórem a kaplemi. V západní části stojí Velká věž a Východní kněžiště s kaplí sv. Václava, která je centrem Svatovítské kapitulní výzdoby; do podzemí pak vedou korunní komory s korunovačními klenotami. Západní část lodi byla doplněna v 19. a 20. století podle projektu Josefa Krannera, Josefa Mockera a Kamila Hilberta. Velká věž (v dolní části gotická, výška 55 m) je spojena s renesančním ochozem a barokní bání. Na severu a jihu lodi se nachází kaple a arkýře, včetně Kaple sv. Václava nad hrobem českých králů a dalších kaplí kolem chóru, které tvoří komplex 19 kaplí a dalších prostor.
Korunovační komora a české koruny
Ze Svatováclavské kaple vedou vřetenové schody do Korunní komory, kam Svatováclavská koruna (~1346) a další korunovační klenoty byly uloženy pro svou ochranu. Nejvzácnějšími klenoty jsou Svatováclavská koruna, Královské jablko a Královské žezlo, doprovázené Korunovačním rouchem; klenoty jsou vystavovány při zvláštních příležitostech, zejména při volbě prezidenta. Klenoty bývaly v minulosti přesouvány kvůli bezpečnosti během válek do dalších míst, například na Karlštejn nebo do Vídně. Cesta klenotů a jejich ochrana skrze věži a komory dokládají staleté úsilí chránit společné dědictví české státnosti.
Umělecké a historické bohatství
V průběhu staletí se na výzdobě katedrály podílela řada významných českých i zahraničních umělců, mezi nimiž patří Alfons Mucha, František Kysela, Max Švabinský, Karel Svolinský a další. Původní gotické prvky se prolínají s renesančními prvky a barokními zásahy, které dodnes potvrzují kontinuální vývoj chrámu jako živého organismu. Vnitřní prostor s 19 kaplemi kolem chóru a s královským mauzoleem pod hlavní lodí vytváří prostor bohatě zdobený náhrobky, sochařskými díly a vitrážemi, z nichž nejvýznamnější patří Svatováclavská kaple.
Současná správa a přístupnost pro návštěvníky
Návštěvníci mají možnost prohlídek s volným pohybem v bezplatné zóny, zatímco placené prohlídky organizuje Správa Pražského hradu a Metropolitní kapitula u svatého Víta v Praze. Areál Pražského hradu a katedrála svatého Víta, Václava a Vojtěcha patří k nejnavštěvovanějším místům v Česku; provoz je omezen pravidly areálu a bezpečnostními opatřeními, avšak vnitřní prostor bývá volně přístupný během určitých jednodenních akcí a programů. Stavby a modernizace interiéru i exteriéru jsou koordinovány Správou Pražského hradu v souladu s požadavky katolické církve a kapituly.
Současné a budoucí rozměry a kapacita
Kapacita katedrály a její prostorová funkce spočívá v tom, že jde o největší a nejvýznamnější pražský chrám, který slouží jako hlavní sídelní kostel českého státu a duchovní centrum arcibiskupa. Katedrála je také místem pro korunovační obřady a uchovává poklady i reliefy, které symbolizují století českého kulturního a politického vývoje. Příslušná kapacita prostoru je řešena architektonickým uspořádáním a počtem kaplí a reliéfů, které dávají chrámu jeho charakter a výjimečnost.
Moderní doplňky a inaugurace nových varhan
V posledních letech došlo k významné renovaci varhanního nástroje: nové varhany vznikly mezi lety 2020-2022 ve Španělsku a do Prahy dorazily s designem inspirovaným tvarem Panské skály. Instalace započala v dubnu 2025; ladění proběhlo na podzim téhož roku a inaugurace proběhla 15. června 2026. Nové varhany mají šest a půl tisíce píšťal, prospekt zdobí 180 cm dlouhých křišťálů; autorem designu je Peter Olah. Přední část varhan je zdobena křišťály z sklárny Ajeto v Lindavě; specifické inspirační prvky vycházejí z varhan v okolí, a jejich dokončení představuje symbolické završení historie chrámu.
Současná podoba katedrály byla slavnostně vysvěcena v r. 1929 a byla považována za završení dostavby a modernizace v duchu novogotického slohu. Původní gotická huta, která stála u zrodu chrámu, byla zpracována, aby vznikla jednotná stavba; spolupracovali na ní významní čeští a slovenští umělci, včetně M. Švabinského, A. Muchy a dalších. Katedrála sv. Víta, Václava a Vojtěcha je největším a nejvýznamnějším pražským chrámem a duchovním centrem státu, kde se po staletí konaly korunovace a kde se ukládají vzácné relikvie a klenoty.
Katedrála svatého Víta: Celý příběh o nejkrásnějším chrámu v srdci Evropy
V současnosti slouží katedrála jako pokladnice českých korunovačních klenotů a pohřebiště významných osobností; její Správa Pražského hradu zajišťuje turistický provoz, aMetropolitní kapitula u svatého Víta garantuje liturgický provoz. Níže uvedený výčet a popis kaplí a prostor katedrály ilustrují její bohatost a význam pro českou kulturu a národní identitu.
- Kaple sv. Václava - centrální prostor se hrobem bývalého českého krále a unikátní výzdobou z 14. století.
- Korunní komora - uchovává korunovační klenoty a je propojena se zlatým průchodem Posledního soudu.
- Královské mauzoleum - pod hlavní lodí v kryptě.
- Kaple sv. Vojtěcha - hrob sv. Vojtěcha s laterální expozicí a moderními rekonstrukcemi.
- Kaple sv. Jana Nepomuckého - významné barokní dílo se sochou a dalšími památkami kolem chóru.