Zpověď, dnes nazývaná svátost smíření, je svátost uzdravování lidské duše. Křtem člověk dostal sice nový život v Kristu, ale tento nový život může být oslaben, nebo dokonce ztracen hříchem. Svátost smíření spolu se svátostí pomazání nemocných patří ke svátostem uzdravování. Lidský život je křehký a lidská přirozenost slabá, nakloněná k hříchu. Proto se celý život musíme odvracet od zlého a obracet k Bohu.
V této svátosti vyjadřujeme lítost a pokání za své hříchy, vyznáváme se z nich před knězem a přijímáme jeho prostřednictvím Boží odpuštění. Smiřujeme se s Bohem, svými bližními i se sebou samým, abychom nalezli správný pokoj. Při svátosti smíření se vyznáváme ze svých hříchů Bohu prostřednictvím kněze. Toto vyznání usnadňuje naše smíření.
Alespoň jednou za rok tak máme vyznat své smrtelné hříchy, tj. hříchy, které vedou k duchovní smrti člověka, k zpřetrhání jeho svazku k Bohu. Doporučuje se ovšem častější přistupování k této svátosti, aby nás někdo duchovně vedl, abychom se dokázali zbavovat i všedních hříchů, správně vychovávali své svědomí podle Desatera božích přikázání, abychom bojovali proti nezřízeným náklonnostem.
Každý kněz je zavázán zachovávat naprosté mlčení o hříších, které mu vyznali kajícníci. Toto tajemství nepřipouští výjimky. Zpovědník není pánem, ale služebníkem Božího odpuštění, neodsuzuje člověka a v běžném životě ani sám nesmí s kajícníkem spojovat hříchy, které mu vyznal. Kajícník, který vyzná své hříchy knězi, musí v zájmu spravedlnosti usilovat o nápravu toho, čím ublížil bližním (vrátit ukradené věci), ale musí i napravit vlastní viny tím, že vykoná něco navíc - „odpyká“, „zadostučiní“ - to se nazývá pokání.
Rozhřešení kněze odstraňuje hřích, pokání se snaží napravit viny. Toto pokání ukládá zpovědník, se zřetelem na osobní situaci kajícníka - jde o modlitbu, almužnu, službu bližnímu, přijetí kříže, který člověk musí nést apod. Jako pomůcku při přípravě na svátost smíření je možné použít některé texty Písma, nebo zpovědní zrcadlo. Před vyznáním hříchů člověk zpytuje svědomí, aby mohl přijmout Boží odpuštění, rozhřešení, které kněz zprostředkuje.
Kajícník musí projevit lítost nad svými hříchy, špatnými skutky. Lítost není emocionální záležitost, ale bolest ducha a odsouzení spáchaného hříchu spojené s předsevzetím v budoucnu nehřešit. Správně chápaná praxe odpustků, jak je stanovuje církev při různých příležitostech znamená vědomí, že hřích nás zbavuje společenství s Bohem a tím nemůžeme dosáhnout věčného života. Odpuštění hříchů ve svátosti smíření přináší obnovení společenství s Bohem a prominutí věčných trestů za hřích, ale časné tresty - tedy trpělivé snášení zkoušek a utrpení na zemi a očišťování po smrti - zůstávají.
Jestliže splníme určité podmínky, dosáhneme odpustky i odpuštění těchto časných trestů za hříchy. Odpustky mohou být přivlastněny např. DENČASKOSTELMÍSTO PoznámkaPo - Pá (kromě poslední so v měsíci)9.00 - 15.00Panny Marie Sněžné (Jungmannovo nám.)Praha - Nové MěstoBěžná zpovědní služba: 30 min. přede mší sv., která začíná Po-So v 8.00 a v 18.00Út - Pá16.00 - 17.45sv. Josefa (náměstí Republiky)Praha - Nové MěstoSo7.15 - 7.45sv. Josefa (náměstí Republiky)Praha - Nové MěstoNe9.00 - 9.4516.00 - 16.45sv. Josefa (náměstí Republiky)Praha - Nové MěstoPo - Pá9.00 - 12.00sv. Kříže (Na Příkopech)Praha - Nové MěstoBěhem mše sv. a 10 minut před a po mši sv. se nezpovídá. Mše sv. je v 10.00 Ne9.30 - 11.3018.30 - 20.00sv. Kříže (Na Příkopech)Praha - Nové MěstoBěhem mše sv. a 10 minut před a po mši sv. se nezpovídá. Mše sv. jsou v 10.30 a v 19.00Po - Ne18.00 - 18.30sv. Jiljí (Husova)Praha - Staré MěstoNe9.00 - 9.30sv. Jiljí(Husova)Praha - Staré MěstoÚt19.15 - 20.00sv. Jiljí(Husova)Praha - Staré MěstoPo - Čt, So7.00 - 8.0016.30 - 18.00sv. Ignáce (Karlovo nám.)Praha - Nové MěstoPá6.00 - 8.0016.30 - 18.00sv. Ignáce(Karlovo nám.)Praha - Nové MěstoNe6.30 - 8.008.30 - 9.30 10.30 - 11.30 16.30 - 18.00sv. Ignáce(Karlovo nám.)Praha - Nové MěstoPo - Nesv. Svatá zpověď...
Věty vytržení z textu ukazují, že zpověď je proces obrácení člověka, rozhodnutí vrátit se zpět k Bohu a přináší odpuštění našich hříchů. Na chvíli se zastav a zamysli se nad svým životem od poslední zpovědi. Zhodnoť svůj život nejlépe podle Desatera (otázky například najdeš ZDE, nebo v jiném zpovědním zrcadle v kancionálu). Dále je důležité začít modlitbou a číst vhodný text z Bible; smyslem je vyjádřit vnitřní postoj vůle - litoval/a jsem a chci se polepšit.
Před samotnou zpovědí je potřeba vykonat větší zpytování svědomí, tj. projít v paměti období uplynulé od minulé svátosti a připravit si vyznání hříchů, které pak zazní ve zpovědi. Při přípravě na zpověď je dobré nezapomenout, že Bůh nás bezpodmínečně miluje, že On mnohem více než my touží, abychom žili plným životem. Když se kajícník přijde vyznat ze svých hříchů, přijme ho kněz s bratrskou láskou a může ho též přátelsky přivítat. Kajícník se pak poznamená znamením kříže a totéž může učinit i kněz.
Ve jménu Otce i Syna i Ducha svatého. In nomine Patris et Filii et Spiritus Sancti. Potom kněz několika slovy povzbudí kajícníka k důvěře v Boha. Čtení z Písma svatého je doprovozeno rubrikou "pokud kněz uzná za vhodné", neboť rituál před koncilní obnovou se čtením z Bible nepočítal, protože Boží slovo je možné číst již při přípravě, a také proto, že mohou nastat situace, kdy je nutné tento prvek vynechat. Protože však Boží slovo patří ke každému udílení svátostí, je potřeba aby zaznělo také při svátosti smíření, pokud je to jen trochu možné.
Připomene mu, že ve svátosti pokání dostává křesťan vždy znovu účast na velikonočním mystériu Kristovy smrti a vzkříšení. A uloží mu pokání, které kajícník přijme na odčinění hříchů a k polepšení života. Deinde ei opus paenitentiae proponit, quod paenitens accipit ad satisfactionem pro paecato faciendam et ad emendationem vitae. Z pravdivého zkoumání sama sebe před Bohem a z lítosti nad hříchy se rodí jejich vyznání. Při tom je užitečné uvědomovat si Boží milosrdenství a Boží lásku. Kněz je vázán přísným zpovědním tajemstvím a můžeme si být jisti, že to, co zazní ve zpovědi, se nikdo nedozví.
Po vyznání hříchů je důležité vyjádřit lítost a modlit se za odpuštění a změnu života. Následuje udělení rozhřešení ve jménu Otce i Syna i Ducha svatého. Kněz při udílení rozhřešení vztahuje nad kajícníka ruce - epikletické gesto. Potom kajícník vyzvedne požehnání znamením kříže a odpoví: Amen. Bůh ti právě dal další novou šanci změnit svůj život k lepšímu. Tím odpuštěním ti vlastně říká, že tě neodsoudil, i když On jako jediný to udělat mohl. Říká ti, že s Tebou počítá! Je to velká věc a my bychom se z toho měli radovat a také to náležitě oslavit.
Po obohacení milosrdenstvím, které pramení ze svátosti smíření, máme poslední úkol - zadostiučinění nebo pokání. Nemůžeme zapomenout na povinnost nahradit dobrými skutky či modlitbou zlo, které jsme spáchali. K dobrému slavení svátosti smíření velmi pomáhá každodenní zpytování svědomí, při němž si člověk před Boží tváří projde uplynulý den, poděkuje za to dobré a požádá za odpuštění ve věcech, které se nepodařily.
Pro výčet praktických částí: přivítání kněze a požehnání, vyznání hříchů, modlitba kajícníka, pokání a odpuštění, rady a duchovní vedení kněze, a závěrečné požehnání. Kněz může také nabídnout čtení z Písma či krátké duchovní povzbudení a poučení o Kristově nápravě života. Když kněz uloží pokání, kajícník hledá jeho splnění podle možností - modlitba, almužna, služba bližnímu, přijetí těžkého kříže a podobně.
Na závěr se uvádí, že Svatá zpověď může být vykonána před každou mší svatou, kdy je kněz asi půl hodiny přítomen ve zpovědnici. Pokud termín nevyhovuje, je možno vyzpovídat se i jinde a v jinou rozumnou dobu. Svatá zpověď je proces obrácení, který připravuje cestu k Ježíšovu velikonočnímu mystériu a k proměně života.
- Vyznání hříchů Bohu prostřednictvím kněze.
- Uložené pokání a snaha o nápravu škod způsobených bližnímu.
- Rozhřešení a obnovení společenství s Bohem.
- Pokání jako prostředek duchovního růstu a odpuštění časných trestů.