Stoupáte tichým lesem, kolem vás vysoké stromy a sem tam průhled na sady a louky svažující se k hanáckým polím. Najednou se vám nad hlavou rozezní zvony a jejich zvuk letí nad horami až tam, kam dohlédnete. Takový je Hostýn.
Hostýn lidi fascinoval odedávna. Kdysi dávno tu bylo keltské oppidum, jedno z mála na Moravě. Když se budete pozorně dívat, ještě dnes najdete val, který krouží kolem temene hory a je prostoupen dvěma branami - Slavkovskou a Železnou. Stávala tu románská rotunda, říkalo se, že hora je plná stříbrných pokladů.
Nejkrásnější je ale pověst o tom, jak Hostýn dostal svou panenku Marii, která srší blesky na nebohé Tatary prchající z lesů pod Hostýnem. Že nevíte, o čem mluvíme? Vystoupáme prudkým kopcem z Bystřice pod Hostýnem, z Chvalčova nebo z Rusavy. Všechny cesty vedou do kopce a každá je trochu jiná. Nejmalebnější je ta rusavská, je ale taky nejdelší. Pojďme ale tou cestou, která vede podél Vodní kaple. Ze země tu vyvěrá léčivý pramen a nad ním stojí kaplička jako poděkování. Napijte se pořádně, čekají nás schody. Kamenných stupňů je snad nekonečno.
To, co na Hostýně opravdu milujeme, jsou drobné dřevěné stánečky, boudy a útulny, které schodiště lemují. Prodávají se tady svaté obrázky, skleněné růžence a korálky, perníky, hračky pro děti, kokosový kmen, cukrové růžence (ty si rozhodně musíte z Hostýna odnést) a turecký med. Až budete mít nakoupeno, pojďme dál. Poslední schody jsou popsány jmény farníků, kteří chtěli poděkovat panence Marii za uzdravení. Nad nimi už se tyčí bazilika Nanebevzetí Panny Marie. Uvnitř je to nádherné a úplně jiné než v ostatních kostelech. Když se pořádně rozhlédnete, uvidíte valašské motivy na stěnách, modrou oblohu se zlatými hvězdami pod kupolí chrámu a zlatem zdobený oltář.
Tak, už vás nebudeme napínat. Pokud zrovna není bohoslužba, půjdeme se podívat za něj. Sedíte-li na kostelní lavici, vypadá to, že nad oltářem poklidně stojí bohorodička s Ježíškem v náručí. Nakouknete - li ale za oltář, uvidíte, že z drobné dlaně Jezulátka létají blesky mezi tatarské hordy, které se hrnou na Hostýn.
Legenda vypráví, že když Tataři vtrhli na Moravu, oblehli i Hostýn a jejich tábor ležel, kam až oko dohlédlo. Když vyplenili všechno, co jim přišlo pod ruku, obrátili se i proti Hostýnu, kde se místní schovávali. Nešťastní obyvatelé sepnuli ruce a modlili se k panence Marii. Ta je vyslyšela, a že věděla, jak se Turci bojí blesků a hromů, smetla jejich vojska bouří. Ať už to pravda je nebo není, sami na Hostýně uvidíte, že je to zvláštní místo.
Projděte se od kostela kouzelnou křížovou cestou, kterou pro Hostýn navrhnul Dušan Jurkovič. Barevné keramické kachle z Rako Rakovník podtrhují lidovou secesi, která se k bazilice krásně hodí. Zajděte si i na rozhlednu a pokochejte se žírnými poli na Hané, odtud uvidíte lidem do talíře snad až v Olomouci. Hostýn, to už je Valašsko, jak se patří. A přece se jednou stranou dívá na Hanou, druhou na Valašsko, stojí tu rozkročený mezi nimi, jako by říkal, že patří oběma.
Na Hostýn se nedá jít jen jednou. Musíte se sem vracet, ukazovat ho dětem a známým, a tak nějak mu být pořád na dohled. Alespoň v myšlenkách.
Hradiště, brány a panorama areálu
Slavkov pod Hostýnem. Areál hradiště je takřka po celém svém obvodu vymezen zachovalým mohutným valem. Plocha hradiště má tvar přibližně hruškovitý s rozšířením v jižní části a osu areálu tvoří směr jih - sever. Hlavní vstup do hradiště zprostředkovávala v jihozápadním „nároží“ situovaná hlavní, tzv. Slavkovská brána. V jejím sousedství se nachází větší prohlubeň naplněná vodou, snad cisterna. Prvním větším místem přerušení starého valu je starý průkop, jímž dnes prochází známé kamenné schodiště k známé Vodní kapli umístěné vně valů. V sousedství tohoto průkopu se nacházely dvě prohlubně naplněné vodou, o nichž se soudí, že byly původní zásobárnou pitné vody pro obyvatele hradiska, případně, že se právě zde nachází pramen, jehož přemístěním vznikl tzv. zázračný pramen vody - Vodní kaple vně opevnění.
Následuje další starý průkop valem, kterým směřovala cesta k zmíněné Vodní kapli. Mezi tímto místem a vrcholem kopce s rozhlednou se nacházejí další tři staré průkopy, dnes již nepoužívané. Sloužily pro dopravu stavebního kamene na vrchol hory ze starých lomů na sz. úbočí hory. Na nejvyšším místě Hostýnu se nachází rozhledna Františka Josefa I. z roku 1897 a nedaleko ní větrná elektrárna a vodojem. Na severní straně areálu je val opět porušen mělkým průkopem. Vedla tudy starší cesta k místu někdejší těžby kamene.
Dalším narušením valu je až místo průchodu červené turistické značky těsně u VII. zastavení nové křížové cesty. Mezi VI. a VII. zastavením nové křížové cesty se nachází průkop tzv. Železné brány. Snad se nejedná o skutečnou bránu, ale spíše se jedná jen o místo valu narušené intenzivní erozí v podobě tekoucí vody. Na jihovýchodě areálu se nachází místo tzv. Rusavské brány - umělého průkopu, který měl objasnit skladbu valu. Nejvýraznějším průkopem hostýnského valu je starý průkop z let 1931-32, kterým prochází asfaltová silnice na Hostýn.
28.10. 2007 Jan P. Svatý Hostýn je významné mariánské poutní místo na střední Moravě, v Olomoucké arcidiecézi, ve Zlínském kraji. Je nejnavštěvovanější moravské poutní místo. Poutní místo s barokní bazilikou Nanebevzetí Panny Marie bylo postaveno na hoře Hostýn v nadmořské výšce 718 m n.m. Kořeny Hostýnu se datují až od roku 1567, kdy zde bylo dolováno zlato a stříbro. Byla tady postavena první kaple. Lidové podání spojuje vznik hostýnských poutí s vpádem Tatarů na Moravu roku 1241, jímž se křesťané ubránili za pomoci Panny Marie. Chrám byl postaven na místě původní kaple v 18. století (1721-1748), je charakteristický svou kopulí a dvěma věžemi. Návrh stavby provedl asi architekt Cirani a stavbu provedl holešovský stavitel Tomáš Šturm. Chrám byl posvěcen byl 28.7.1748 olomouckým kardinálem Troyerem. Roku 1787 byl zrušen a odsvěcen. Znovu obnoven byl roku 1845, kdy byla také přivezena socha Panny Marie metající blesky. Výmalbu kostela provedl Jan Zapletal z Prahy v 80. letech 19 st. V roce 1930 dostal kostel ocelovou vazbu a střecha měděnou krytinu. Nové varhany jsou z roku 1953 z Krnova. Počet poutníků a návštěvníků dosahoval ročně až čtvrt milionu. Půdorys chrámu má 48x32 m, výška v kopuli 28 m. V areálu se nachází také Sarkandrova kaple (1658), poutní domy, Vodní kaple (1658), Jurkovičova křížová cesta (1912-1933). Dále také sochy sv. Cyrila a Metoděje, sv. Anny, Božského Srdce Páně a sv. Ambrože. K chrámu vede monumentální schodiště (250 schodů) z roku 1909. Schodiště od vodní kaple ke kostelu bylo upraveno roku 1964 z darů poutníků. Místní socha Panny Marie Hostýnské je ojedinělá na celém světě - Panna Marie s ježíškem v životní velikosti totiž metá blesky určené Tatarům. Matce Boží je připisována záchrana sužovaného lidu před nájezdy Tatarů, když bleskem zapálila jejich ležení. Socha je v chrámu od roku 1845, kdy byla přivezena. Severně od baziliky (734 m n. m.) je rozhledna s kaplí sv. Kříže (1898) a lesní hřbitov (založen 1913). Vzdálenost vzdušnou čarou: 17 km severně od Zlína. Vlakem: nejbližší žst. 4,5 km z Bystřice pod Hostýnem, žst.
