Obecní kaple sv. Jana a Pavla spojená s hasičskou zbrojnicí byla vystavěna v roce 1912 ve východní části návsi uprostřed vsi Prohoř (Prohorz).
Slavnostní vysvěcení kaple proběhlo dne 20. října 1912.
Farou spadala kaple ke kostelu Narození Panny Marie ve Štědré.
Svátek patronů počasí, sv. Jana a Pavla, byl slaven u kaple každoročně 26. června.
Během druhé světové války byl patrně zrekvírován původní zvon kaple na válečné účely, neboť dne 1. března 1948 byl do zvoničky zavěšen nový zvon.
Během druhé poloviny 20. století však přestala být kaple užívána k církevním účelům a postupně chátrala.
V roce 1994 bylo proto přistoupeno k celkové rekonstrukci tehdy již značně zchátralého objektu.
Původní vjezd do prostoru hasičské zbrojnice byl tehdy přeměněn na čekárnu pro cestující autobusy a nový vstup do zbrojnice byl prolomen v jižní stěně objektu.
Boční vstup do prostoru za kaplí, ze kterého se původně sestupovalo do suterénu, obdélným portálem ze západní strany objektu, byl tehdy zazděn a vnitřní prostor samotné kaple byl o tento prostor rozšířen.
Celý objekt byl nově zastřešen, omítnut a upraveny byly všechny vnitřní prostory.
Obdélná budova krytá valbovou střechou s oplechovanou otevřenou hranolovou sloupkovou zvoničkou uprostřed hřebene, završenou jehlancovou stříškou s makovicí a křížem na vrcholu.
Vnější stěny objektu jsou hladké, bez členění, doplněné pouze profilovanou římsou po celém obvodu pod střechou.
Samotná plochostropá kaple, krytá prkenným stropem se nachází v západní části objektu.
Kaple je osvětlena nízkým, segmentově zakončeným oknem v západní stěně.
Vnitřní zařízení kaple dnes tvoří dva obrazy zavěšené na závěrové stěně a několik dřevěných lavic.
Hasičská zbrojnice ve střední části objektu je přístupná nově obdélným, segmentově zakončeným vjezdem v jižní stěně budovy a osvětlena nízkým, segmentově zakončeným oknem v severní stěně.
Pod plochostropým prostorem zbrojnice se nachází valeně zaklenutý sklep.
Kaple má také svůj zvon, který v zimě roku 1825 kvůli velké zimě při klekání praskl, stal se prakticky nepoužitelným a musel být opatřen nový zvon, jež zhotovil vrchní pražský zvonař Karl Bellmann.
Tento zvon vážil 78 ½ centýřů, jeho celková pořizovací cena představovala finanční částku 153 zlatých 9 krejcarů, přičemž 149 zlatých 9 krejcarů při ceně 1 zlatý 54 krejcarů za centýř stálo vyhotovení zvonu, rovné čtyři zlaté pak byly zaplaceny za svěcení zvonu.
66 zlatých k pokrytí této položky bylo použito z peněz získaných za starý zvon vážící 66 centýřů, zbývající částku 87 zlatých 9 krejcarů pak zaplatil povozník Baar.
Srdce tohoto zvonu vážilo 3 a půl centýře.
Aby mohl být nový zvon větší než původní zavěšen a byl lépe slyšet, musela být ještě v roce 1825 přestavěna a zvýšena věž kaple.
V inventárním soupisu z roku 1840 je kaple popsána ve středním stavebním stavu s odhadní cenou rovných 120 zlatých, odhadní cena zvonu činila v této době částku 61 zlatých 15 a 3/5 krejcaru273.
Dle tohoto soupisu tvořil součást kaple dřevěný oltář, který byl sochařskou prací s červeným olejovým nátěrem s odhadní cenou 6 zlatých.
Umělecky malovaný oltářní obraz představoval sv. Jana Nepomuckého, v době inventarizace byl však zcela ztrouchnivělý a jeho odhadní cena představovala částku rovné 2 zlaté.
Velmi cennou součástí kaple byl oltářní kámen s neporušenou probatikou s obsahem Anno MDCCCXII die Sexta Junii Ego Illdefonsus divina Providentia Abbass Monasterii B.V.M. de Grühsovio, Altare hoc portatile consecravi, Inclusis Reliquiis Sanctorum Virginum A Martyrum Lucida Mansvet et Benigna., jehož odhadní cena činila rovných 128 zlatých, tedy nejvyšší částku ze všech oceňovaných položek.
Součást oltáře tvořily také dřevěné vyřezávané figury světců, jejichž celková odhadní cena byla rovné 2 zlaté, a sice socha Matky Boží, socha sv. Josefa, socha sv. Antonína a socha sv. Františka.
Oltář se sochami pocházel z křešovského kláštera.
Velký dřevěný oltářní svícen byl odhadnut na 30 krejcarů, dřevěný vyřezávaný kříž s figurou odhadnutý na 6 krejcarů, dřevěná socha Zmrtvýchvstání odhadnutá na 15 krejcarů a dřevěný tyčový kříž odhadnutý na 10 krejcarů.
Po obou stranách oltáře stály malé červeně natřené nástěnné oltáře s vyřezávanými figurami světců.
V prostoru kaple bylo umístěno 12 dubových lavic se škubanými opěradly a sedátky s celkovou odhadní cenou 4 zlaté 48 krejcarů a červeně natřená komunální lavice s odhadní cenou 30 krejcarů.
Dále byl v kapli malý oltářní zvonek odhadnutý na 15 krejcarů.
Z kovových předmětů se v kapli nacházela měděná křtitelnice odhadnutá na 24 krejcarů, dva cínové oltářní svícny odhadnuté na 2 zlaté, tři cínové mešní konve s talířem odhadnuté na 1 zlatý, 18 nástěnných kovových svícnů dohromady odhadnutých na 1 zlatý 12 krejcarů a dvě lucerny na tyčích ze železného plechu odhadnuté na rovný 1 zlatý.
Z kazatelských předmětů se v kapli nacházely červené damaškové mešní šaty se žlutými květy a obyčejnou bradaticí se štólou, burza a palla odhadnuté na 1 zlatý 16 krejcarů, alba z komorního sukna odhadnutá na 1 zlatý 30 krejcarů, humerál odhadnutý na 10 krejcarů, korporál odhadnutý na 6 krejcarů, očistec odhadnutý na 2 krejcary, oltářní sukno odhadnuté na 36 krejcarů, cingulum odhadnutý na 24 krejcarů, modře potištěné přikrývací oltářní sukno odhadnuté na 30 krejcarů, dvě vlaječky z červeného sukna s třásněmi odhadnuté na 1 zlatý a mešní kniha ve foliu odhadnutá na 2 zlaté.
Stěny kaple zdobilo čtrnáct obrazů křížové cesty, které byly zarámovanými iluminovanými papírovými tisky s celkovou odhadní cenou 28 krejcarů a dva zcela ztrouchnivělé obrazy Matky Boží odhadnuté na rovný jeden zlatý.
Kaple měla svůj udržovací fond spravovaný obcí, na údržbu kaple však přispíval i bernartický Farní úřad.
Po zřízení hřbitova v Královci v roce 1893 přibylo v kapli také konání pohřebních obřadů.
Podoba kaple se podle jedné z jejích posledních fotografií pocházející z roku 1931 oproti podobě z poloviny 19. století postupem času poněkud změnila do gotizující, odpovídala přestavbám provedeným v poslední třetině 19. století.
Změnil se především tvar a konstrukce věže, která byla oproti původní dřevěné se zvonovou střechou se zvoničkou celá zděná se čtyřbokou jehlancovou střechou.
Stejně jako původní věž byla i tato ze všech čtyř stran otevřená obdélnými otvory s půlkruhovým nadpražím, ostění těchto o...
