Vzácný rukopis z raného středověku, datovaný kolem roku 860 v Tours (Francie), se dotýká i českých zemí prostřednictvím pozdějšího osudu a proměn v laterních vazbách. Je psán latinsky a obsahuje 222 folií (444 stran) o rozměrech 270 x 168 mm. Písmo textu evangeliáře je unciální (latinská abeceda velkých písmen), nadpisy jsou psány kapitálou. V rukopisu je užita rubrikace a obsahuje postranní marginálie. Obsahuje čtyři figurální iluminace evangelistů sv. Matouše (s atributem anděla), sv. Marka (s atributem lva), sv. Lukáše (s atributem býka) a sv. Jana Evangelisty (s atributem orla).
Po stránce slohové jde o čistý příklad otonského slohu, obrazy evangelistů jsou raným dílem nejslavnějšího otonského malíře, Mistra Registru Řehořova. Šlo původně patrně o samostatné listy druhotně vevázané do staršího kodexu. Kvalita malby je mimořádně vysoká, provedení je velmi kultivované. V textu je často použit purpurový podklad přetřený rumělkovou barvou. Do takového pozadí jsou zlatem vyvedeny nápisy.
Desky a vazba rukopisu jsou z pozdější doby, předpokládá se český původ okolo roku 1500. Přední deska je potažena rudým sametem a je bohatě zdobena. Dominují čtyři pozlacené sošky ve vysokém reliéfu. Uprostřed stříbrná soška Ukřižování s Pannou Marií a Sv. Janem Evangelistou; po stranách dva svatí biskupové. Dále čtyři stříbrné medailony evangelistů. Celou kompozici doplňují broušené křišťály a polodrahokamy.
Rukopis vznikl kolem roku 860 ve skriptoriu v Tours. Později se dostal do majetku kostela Sv. Martina v Trevíru, kde byla doplněna malířská výzdoba. O tom, že byl rukopis v Trevíru, svědčí např. zápisy z roku 1097 o svěcení oltářů v trevírském kostele Sv. Originál rukopisu je uložen v knihovně Královské kanonie premonstrátů na Strahově v Praze pod signaturou DF III 3. Výhradní reprodukční práva na faksimilaci rukopisu získala společnost Tempus Libri. Prodejní cena faksimile je 650 000 Kč vč. archiv.
V českém kontextu se dá sledovat následná monografická práce Kateřiny Kubínové „Pražský evangeliář Cim 2.“, vydaná Ústavem dějin umění Akademie věd ČR. Tato reprezentativní monografie ukazuje, jak by měly vypadat práce věnované významným památkám středověké knižní kultury a jaké souvislosti kartují karolínské dílo s českým prostředím. Kubínová je uznávanou odbornicí, která širší veřejnost zaujala již svými dvěma předchozími pracemi.
Rukopis Cim 2 je bohatě iluminovaný karolínský evangeliář obsahující celkem 244 pergamenových listů o rozměrech 35 x 26 cm. Manuskript vznikl přibližně na konci 70. let 9. století. Autorka se pokusila tuto mezeru zaplnit a výsledkem je nádherná, moderní monografie, která představuje pozoruhodný rukopis ze všech možných úhlů pohledu. Manuskript Cim 2 tak přibližuje jako výtvor karolínských skriptorií, jako vzor pro další malíře, jako liturgický předmět, ale i jako umělecké dílo, které se dostalo ze severní Francie, přes saský klášter Corvey až do Čech. Manuskript Cim 2 je skutečným pokladem.
Hlavní částí výzdoby je celostranná figurální iluminace, jejíž zaznamenaný klíč leží v ikonografii povolání apoštolů a v incitech a iniciálách, které následují po figurálních iluminacích. Kubínová věnuje mimořádnou pozornost dochované zdobené vazbě rukopisu, která vznikla až v období pobusitské, ale samotné dubové desky jsou původní. Autorka nahlíží vazbu novou optikou a srovnává ji s dochovanými vazbami franko-saské a corveyské produkce, a pokouší se i o rekonstrukci původní podoby.
Nejvýznamnější součástí výzdoby přední strany vazby je slonovinová destička se sv. Petrem, na níž byl upraven konzul z jednoho z křídel konzulského diptycha z první poloviny 5. století. V posledním velkém oddíle se Kubínová zaměřuje na osudy rukopisu Cim 2, např. na to, jak se stal v 10. století vzorem pro skupinu corveyských kodexů. Hlavní otázkou ale je, kdy a jak se dostal z Corvey do Čech. Autorka uvádí několik variant s různými slabinami a naznačuje, že zřejmě zůstane nejasné, jak to skutečně proběhlo. Poslední otázkou je role evangeliáře v rámci svatovítského pokladu a zda nepřispíval k přísahám českých panovníků.
V přílohách najdeme popis knižního bloku, popis desek knižní vazby a grafické zobrazení všech složek rukopisu Cim 2 a jejich obsahu. Vskutku fascinující je obrazový doprovod textu, který je jeho nedílnou součástí, a tak si každý může srovnat u nás uchovávaný rukopis s dalšími dochovanými kodexy v zahraničí. V téměř originální velikosti jsou představeny kánonové tabulky, všechny figurální iluminace i ostatní zdobené stránky, které patří k tomu nejkvalitnějšímu, co v té době vzniklo a nakonec se dochovalo až do současnosti.
Kniha „Cim 2. Pražský evangeliář Cim 2. Rukopis mezi zeměmi a staletími středověké Evropy“ Kateřiny Kubínové je reprezentativní monografií, která ukazuje, jak by měly vypadat práce věnované významným památkám středověké knižní kultury. Kubínová se věnuje i dalším dílům a jejich vztahům k době Karla IV., a to prostřednictvím dvou významných monografií a autorčiných dřívějších prací. V kapitolech se objevují např. „Imitatio Romae. Karel IV. a Řím“ a „Emauzský cyklus. Ikonografie středověkých nástěnných maleb v ambitu kláštera Na Slovanech“, které korespondují s předcházejícími studiemi a doplňují obraz o vztahu mezi evropskou a českou kulturní tradicí.
První významnou součástí Cim 2 je kánonové tabulky, následované celostránnými figurálními iluminacemi a iniciály, které svědčí o tzv. franko-saské škole a insulárních vlivech. Důležitým motivem zůstává zachování původní dubové vazby a rekonstrukce původní podoby, kde autorka zvažuje původní rozšíření a možnosti převedení do českého prostředí. Rukopis tak představuje mimořádný most mezi karolínskou tradicí a českým středověkým kulturním kontextem, a zároveň svědčí o literárně výtvarné kontinuitě Evropy středověku.
- Název a popis rukopisu Cim 2, jeho původ, původní výzdoba a pozdější desky.
- Iluminace a ikonografie: evangelisté, scény povolání a iniciály.
- Historie rukopisu: Tours → Trevír → Čechy; archivy a signatury.
- Kubínová a její monografie: hlavní témata a metodologie.
- Vliv franko-saské a corveyské tradice na výzdobu a vazbu.
V závěru bibliografické a muzejně-teoretické zhodnocení ukazuje, že Cim 2 je skutečným pokladem středověké Evropy, který zůstává důležitým referenčním bodem pro studium karolínských skriptorií, výtvarného díla a jeho šíření do střední Evropy. Rukopis tak nejen dokumentuje technické, ikonografické a liturgické parametry, ale i život rukopisu jako kulturní a politický fenomén v rámci středověké Evropy.
Originál rukopisu Cim 2 je uložen v knihovně Královské kanonie premonstrátů na Strahově v Praze pod signaturou DF III 3. Významnou součástí šíření poznání o díle je i reprezentativní monografie Kateřiny Kubínové, která se zabývá konkrétním kodexem a jeho širším kontextem v době Karla IV.
tags: #evangeliar #zlate #desky