Stockholm - Luteránská církev ve Švédsku bojuje s úbytkem věřících. Na mši dnes chodí o polovinu míň lidí než před deseti lety. Mladý farář ze Stockholmu ale přišel na způsob, jak lavice kostelů znovu naplnit a navíc přilákat mladší ročníky věřících. Večerní bohoslužbu spojil přímo v prostorách kostela s elektronickou hudbou a světelnými efekty.
V pátek večer si kostel Všech svatých ve Stockholmu alespoň na pár hodin nezadal se žádným ze slavných švédských klubů. Davy mladých lidí si zde užívaly hlasitou hudbu, při které nechyběla ani světelná show. Na speciální „technomši“ dorazilo kolem 400 lidí. „Máme velký úspěch. Je skvělé, že do kostela tak přijdou i lidé, kteří by tam normálně nešli,“ hodnotí netradiční průběh bohoslužby místní farář Olle Odeström.
Celebrant stockholmského kostela Všech svatých, který je sám fanoušek techna, přišel s nápadem spojit bohoslužbu se světelnou a hudební show před několika lety. Podobnou akci uspořádal už letos na jaře a jeho nápad se ihned stal hitem, kupodivu nikoliv jen mezi mladými. Netradiční bohoslužba láká rodiny s dětmi i důchodce. „Je to vlastně běžná bohoslužba založená na tradicích starých stovky let. Různé prvky, jako je třeba čtení bible, vyznání víry nebo chorály, jsme ale nahradili moderní taneční hudbou,“ říká spoluorganizátor a hudební producent Johan Lindström.
Rozhněvaný anonymní dopis přišel jen jednou. Odesílatel v něm tvrdil, že Bůh má rád jedině Bacha. Mladý farář si však chválí nejen plné lavice, ale také obrovský zájem ze strany mladých dobrovolníků. Mnoho lidí se přihlásilo na zpěv, jiní vítají věřící a rozdávají svátosti.
Oslavy 500 let reformace začaly už nyní a budou trvat celý rok. Papež František poukázal na pozitivní dopady reformace, za níž stál před 499 lety Martin Luther. Papež se tak ve Švédsku snažil o gesto smíření s luterány, se kterými se Vatikán po reformaci rozešel. František s nimi nyní odsloužil společnou bohoslužbu v katedrále v Lundu. Oslavy 500 let reformace začaly už nyní a budou trvat celý rok.
František navštívil Švédsko jako první papež po téměř třech dekádách. Luteráni a katolíci by podle něj měli napravit chyby z minulosti a usilovat o vzájemné odpuštění. „Nesmíme se smířit s rozkolem a odcizením, které vzniklo v důsledku našeho rozdělení. Máme příležitost napravit rozhodující moment našich dějin,“ uvedl pontifex v lundské katedrále. „Musíme se na naši minulost dívat s láskou a upřímně, najít chyby a hledat odpuštění, protože jen Bůh je náš soudce,“ prohlásil František. Podle něj mohou katolická a luteránská církev navzdory přetrvávajícím náboženským sporům spolupracovat v takových otázkách, jako je boj proti chudobě či pomoc migrantům.
„S vděčností jsme si vědomi toho, že reformace pomohla sehrát stěžejní roli Písmu svatému v životě (katolické) církve,“ řekl papež. Luther byl podle něj „inteligentní člověk“, který měl právo na to být rozrušený korupcí, světskostí, chamtivostí a touhou po moci, jež v té době existovaly v katolické církvi. Ekumenická bohoslužba se konala ve stejný den, kdy teolog a kazatel Martin Luther podle tradice přibil v roce 1517 na dveře chrámu ve Wittenbergu svých 95 tezí proti odpustkům. Tento okamžik je považován za začátek reformace, i když řada historiků v současnosti pochybuje, že se tak skutečně stalo. Oslavy začínají rok před tímto výročím. Práve v roce 1517 začalo rozštěpení západní církve na katolíky a protestanty, které později vedlo mimo jiné k třicetileté válce. Sám Luther byl prohlášen za kacíře a jeho spisy byly zakázány.
Tradicionalisté v katolické církvi už dříve Františka kritizovali za to, že vůči luteránům dělá příliš mnoho ústupků. 29. Antje Jackelén, arcibiskupka z Upsally a nejvyšší představitelka švédské luterské církve.
Stockholm - Ve švédské luteránské církvi ženy v roli kněží poprvé přečíslily muže, mezi duchovními je podle posledních údajů 1533 žen a 1527 mužů. Informovala o tom dnes agentura AP. Ženy mohou ve švédské protestantské církvi získat kněžské svěcení teprve od roku 1960, od té doby už pronikly i do vyšší církevní hierarchie. Švédsko je dlouhodobě zemí, která v Evropě dospěla nejdále v zajišťování rovných příležitostí mužů a žen ve společnosti. V každoročně zveřejňovaném indexu Evropského institutu pro genderovou rovnost (EIGE) se drží na prvním místě od roku 2005. Ačkoli žen ve švédské církvi stále přibývá, podle biskupky Evy Brunneové by se nemělo kněžství stát výhradně ženským povoláním. „Během deseti let na postu biskupky se mě často ptali: kde jsou všichni muži? a já na to můžu odpovědět jedině: nevím,“ řekla Brunneová agentuře AP.
Švédská luteránská církev má asi 5,8 milionu členů, a hlásí se k ní tedy téměř 60 procent obyvatel země. Stockholm - V bílém pastoračním oděvu vystupuje Sandra Signarsdotterová na kazatelnu v kostele Gustava Vasy ve Stockholmu, aby pozdravila své farníky. Ve švédské církvi, která má 5,8 milionu členů (země má 10,3 miliony obyvatel), zaujímají ženy pevné postavení, ujišťuje Sandra, která byla vysvěcena na kněze před šesti lety. Právě v tomto impozantním bílém kostele v srdci švédské metropole kázala ve Švédsku poprvé americká metodistická pastorka Anna Howardová-Shawová. Bylo to v roce 1911, u příležitosti Mezinárodního kongresu žen, mnohem dříve, než se mohly ve švédské luteránské církvi stávat kněžími ženy. Feminizace kněžského povolání je znatelná už na univerzitě. Obchody módní návrhářky Marii Sjödinové, kterou si kazatelky oblíbily, nešly nikdy tak dobře jako dnes. Maria Sjödinová se dostala k oblékání žen vykonávajících kněžský úřad a pastorek náhodou. „Požádala mě, jestli bych jí nemohla ušít kněžský šat, protože neměla ráda mužskou košili, kterou měla nosit,“ vzpomíná. „Dosud jsme nedosáhly rovnosti. Cesta bude ještě dlouhá,“ říká Sandra. Po chvíli vzpomíná, jak jí jednou její kolega řekl, že má „pěkný zadek“. Chová však naději, že se církev jednou zbaví patriarchálních struktur společnosti.
Pořad: Autor: ČTK Datum: 6. září 2020 Foto: Wikimedia Commons - luteránský kostel ve Stockholmu
Stockholm | Co vidět ve Stockholmu | Top 10
tags: #svedska #luteranska #cirkev