Jiří Kafuněk začal ze dřeva vyřezávat před čtyřmi lety. Pes rozbil keramickou sochu vodníka a on si z kusu borovice zkusil vyrobit novou. Povedlo se. Od té doby se řezbařinou baví a chce, aby to tak zůstalo.
O své lásce ke dřevu se vyznal v Tandemu Tamary Peckové. „Já miloval dřevo vždycky. Jako kluk jsem chtěl pracovat v lese, ale to nevyšlo. Vyučil jsem se truhlářem. Dřevo alespoň zpracovávám a nesázím. Ale pár stromů už jsem taky vysadil. Jak jehličnaté, tak listnaté,“ vypráví sympatický skoro šedesátník Jiří Kafuněk.
Jako truhlář nejraději pracoval s masivem, ale to už se dnes málo vidí. „Dřevo se používá spíš na stavbách. Možná ještě tu a tam kuchyň, ale jinak to jsou různá lamina. Za nás se používala dýha. Dřevo pro svou tvorbu Jiří Kafuněk shání těžce a složitě. „Třeba, když obec kácí stromy, tak se o to zajímám. Nebo když vidím spadlý strom, tak hledám, čí je. Někdy se podaří takové dřevo i získat.“
Miluje jilm, který už se moc nevidí. Řezbář z Jaroměřic nad Rokytnou rád pracuje s jasanem a modřínem. Řezbáři mají ale nejraději lípu. Dřevo musí dva až tři roky schnout. Tak dlouho materiál čeká, než se do něj řezbář může ponořit svými dláty a řezbářským náčiním. Ale i vyschlé dřevo je živý materiál. Dokazujete to jeden ze tří králů, kteří vypadají jako tři prezidenti České republiky. Václav Havel, Václav Klaus a Miloš Zeman.
„Miloš Zeman je z olše. Dřevo bylo tři, čtyři roky staré. Vůbec netuším, proč soška praskla v obličeji. Dřevo je živý materiál, který pořád pracuje. Krále jsem dělal podle fotografií, trvalo to 10 až 14 dní. Ke své práci si Jiří Kafuněk musel pořídit i kladkostroj, tu a tam postaví kolem velkého kmene i lešení. „Když mám větší kmen, musím ho uchytit, abych ho mohl nahrubo opracovat. To potřebuji řetězovou pilu, taky různé brusky.
Až do konce června jsou jeho výtvory k vidění v zámecké Kavárně splněných snů. „Mají tam výborné kafe a dobrou zmrzlinu,“ zve na výstavu řezbář Jiří Kafuněk.
Pořad Zpívánky si nejspíš pamatujete ze svého vlastního dětství i vy. Také děti, které se narodily v jednadvacátém století, se mohou seznámit s lidovými písněmi, zvyky, tradicemi a způsobem života, který naši předkové žili. V krátkých příběhích představíme písničky i dobový kontext, ve kterém vznikly. Pojďme společně vyrábět ozdoby nejen na stromeček. Budou to Tři králové. Figurky si vyrobíme z lahviček od Actimelu. Je to skvělá příležitost, jak využít věc, kterou bychom normálně vyhodili.
Dne 6. ledna slavíme svátek Tří králů. Dozvíte se, odkud pochází tradice Tříkrálové sbírky a jaké dary přinesli tři králové Ježíškovi. Ke každému svátku patří nějaký slavnostní pokrm. Ve Francii na oslavu svátku Tří králů pečou koláč, ve kterém je zapečená figurka. Ten, kdo ji najde, může si celý den hrát na krále nebo na královnu. Kdo byli tři králové? Děti se seznámí s tradicí svátku Tří králů i s jeho historií a také uvidí, jak probíhá oslava na jejich počest.
Rodina řezbáře Tomše nám skrze příběhy odehrávající se v průběhu kalendářního roku ukáže, jak naši předkové žili na vsi skromné, ale veselé životy v souladu s přírodou. Pohádka je vhodná také jako doplňkový materiál k výuce češtiny pro cizince. Jako charita se označují dobrovolné dobročinné akce na pomoc lidem. Není nic krásnějšího, než se nechat doprovázet hudbou, nejlépe tou klasickou a něco tvořit.
Doménou mé kresby je uhel. Jakožto kreslící nástroj u mne zatím vede a nemám potřebu na tom něco měnit. V dřevořezbě se nebojím žádného dřeva a ani zadání. Dřevo nás provází celým životem. Samo o sobě je uměleckým dílem. Citlivým a uměleckým zásahem jej dokážeme povýšit do stavu, kdy nás neomrzí se na něj dívat a ještě více jej obdivovat. I když vytvoříme dva identické motivy, vždy bude výsledek originálem. Dřevo je na omak, vůni i pohled materiál, který se nedá ničím napodobit.
10 největších chyb začátečníků v řezbářství, kterým se vyhnout – Nepřeskočte bod č. 10!
Jako vedlejší poznámka lze zobrazit, že dřevořezba je spojována s tradicí a vnímána jako živý materiál, který má schopnost reagovat na prostředí i činnost tvůrce.