Trojice literárních druhů: lyrika, epika a drama a jejich žánry

Literární druhy a žánry nejsou jen nudná teorie - jsou základními nástroji, kterými rozumíš každé knize, filmu či divadelní hře. V českém jazyce máme dva způsoby dělení literárních druhů: standardně rozlišujeme lyriku, epiku a drama; každému z nich pak odpovídají různé literární žánry, které jsou přehledně uvedeny níže.

Lyrika

Lyricská tvorba často bývá veršovaná, ale může se objevit i v próze. Vyjadřuje pocity, dojmy, nálady a názory hrdiny a je nedějová. Mezi typické rysy patří rytmus, obraznost a silná subjektivní interpretace světa. Ode a další lyrické útvary oslavují emoce a krásu, někdy vyjadřují touhu, lásku, osud či přírodu.

Příklady a souvislosti

  • Odloučení od dějového rámce, důraz na atmosféru a jazykovou hru.
  • Ezop a bajky (značně propojené s epikou), Óda, Osvětové básně.
  • Onomatopoeie a metafory tvoří další prostředky výrazu.

Epika

Epika je nejčastěji próza, ale může zahrnovat i veršovanou epiku (např. epos). Vypráví příběh s dějem, postavami a prostředím. Novela představuje střední prozaický žánr s výraznou pointou a několika postavami; povídka bývá kratší, s menším počtem postav a jednoznačnějším vyvrcholením.

Historické a kronikářské texty spadají do žánrů popisujících děj v časové posloupnosti: kronika zaznamenává události tak, jak po sobě následují. Legenda vypráví o životech svatých a často kombinuje faktické prvky s duchovními motivy. Legenda aurea či Legenda o sv. Prokopu patří mezi klasické příklady.

Drama

Drama je scénář s replikami postav a scénickými poznámkami. Je to žánr určený k performanci na jevišti, a proto klade důraz na konflikt, rozuzlení a výstavbu děje skrze dialogy.

Typické formy a vzájemné vztahy

  • Lidová tvorba a její vlivy se objevují v různých druzích, včetně zástupných postav a moralistických motivů.
  • Oxyomrón a metafora často zvyšují obraznost a význam textu, zvláště v lyricko-epických básních.
  • Evokuje se melodramatický efekt, pokud je text doprovázen hudbou či gesty na scéně.

Slovní zásoba literárních druhů a žánrů

Mezi nejčastější literární druhy a jejich základní žánry patří:

  • Lyrika: ódy, písně, lidová balada, epitafy.
  • Epika: epos, novela, povídka, novela s pointou a diptychy postav (více postav než u povídky).
  • Drama: tragédie, komedie, činohra, lyricko-epická suma s vizuálními a hudebními prvky.

Přehled vybraných literárních pojmů

Několik klíčových pojmů, které se často objevují při studiu literárních druhů:

  • Metafora: obrazné pojmenování založené na vnější podobnosti.
  • Motiv: nejdrobnější tematická jednotka díla.
  • Metonymie: obrazné pojmenování založené na vnitřní souvislosti.
  • Mythus: báje vysvětlující existenci světa a přírodní jevy.
  • Nonsens: veselá a hravá báseň pro děti založená na nesmyslu a fantazii.
  • Onomatopoeie: zvukomalba - slovo napodobující zvuk.
  • Legenda a legenda aurea, Legenda o sv. Prokopu, Legenda pro řecké mýty.

Ukázky a souvislosti s konkrétní literární tvorbou

V českém jazyce existuje dualita dělení: lyrika, epika a drama jako hlavní literární druhy, z nichž každý obsahuje své žánry. Ezop a Bajky Jeana de La Fontaine často přecházejí mezi žánrovými formami, zatímco Kytice od K. J. Erbena ukazuje tradiční lyricko-epickou báseň s tragickým koncem.

Text uvádí, že povídky z jedné a druhé kapsy Karla Čapka či Jáma a kyvadlo Edgara Allana Poa ilustrují různorodé přístupy k epické i hororové a mysteriózní literatuře.

grafická mapa literárních žánrů

Vysvětlení všech knižních žánrů za 6 minut

tags: #trojice #literarnich #druhu