V dnešním díle Jak na noty se podíváme na mollové stupnice včetně správného prstokladu při hře na klavír. Mollové stupnice se píší malým písmem a mají 3 varianty. Aiolskou, Harmonickou a Melodickou. Mollové stupnice jsou odvozeny od 6-ho stupně durových stupnic. Např. stupnice C-dur má na šestém stupni tón A tudíž mollová stupnice bude a-moll. Mollové stupnice přebírají od durových stupnic také předznamení. Aiolská stupnice se hraje tak jak určují předznamenání. U harmonická mollové stupnice se zvyšuje 7. U melodické mollové stupnice se zvyšuje 6. a 7. stupeň při hře nahoru. Pří hře dolu je však 6. a 7. stupeň odrážkou či jiným předznamenáním snížen. Tudíž hrajeme to, co určuje předznamenání stupnice.
V mollových stupnicích se setkáváme s novým znaménkem „x“. Toto předznamenání zvyšuje tón o celý resp. půl stupeň. Používá se převážně tam, kde tón má již v předznamenání stupnice křížek „#“. Příklad mollová stupnice gis-moll má v předznamenání 5 křížků. Při hraní harmonické mollové stupnice se 7. stupeň zvedá o půl tónu. V případě gis-moll je 7. stupeň Fis (díky předznamenání již o půl tónu zvýšený), protože gis-moll harmonická musí být na tomto 7. stupni ještě o půl tónu zvýšena, píšeme k notě toto „x“. Nota se pak v našem případě čte jako Fisis. Základní mollovou stupnicí je stupnice a-moll aiolská. V zápise s basovým klíčem začíná „a“ 2 linky pod notovou osnovou.
Pozor na zvyšování a snižování tónů při moll harmonické a mol melodické. e-moll má jeden křížek a to na notě F. Křížkem se F zvyšuje na Fis. h-moll má dva křížky na notách F a C. Tóny se zvyšují na Fis a Cis. fis-moll má křížky tři a to Fis, Cis a zvýšené G na Gis. cis-moll se čtyřmi křížky. Fis, Cis, Gis a zvýšené D na Dis. Je odvozena od stupnice E-dur. gis-moll má pět křížků. Fis, Cis, Gis, Dis, a Ais což je zvýšené A. gis-moll je odvozena od H-dur.
POZOR NA ZVÝŠENÉ TÓNY ZNAMÉNKEM „x“ PŘI MOLL HARMONICKÉ A MELODICKÉ! dis-moll má šest křížků. Fis, Cis, Gis, Dis, Ais, Eis což je zvýšené E. Je odvozena od Fis-dur. POZOR NA ZVÝŠENÉ TÓNY ZNAMÉNKEM „x“ PŘI MOLL HARMONICKÉ A MELODICKÉ! ais-moll má maximální počet křížků a to sedm. Fis, Cis, Gis, Dis, Ais, Eis a zvýšené H na His. Je odvozena od Cis-dur. POZOR NA ZVÝŠENÉ TÓNY ZNAMÉNKEM „x“ PŘI MOLL HARMONICKÉ A MELODICKÉ!
d-moll má jedno „b“ a to na tónu H. „b“ snižuje tón H na B. g-moll má dvě béčka: B a snížené E na Es. f-moll se čtyřmi béčky: B, Es, As, a snížené D na Des. b-moll tato stupnice má pět béček. B, Es, As, Des a Ges což je snížené G. es-moll má šest „b“ novým béčkem je snížené C na Ces. B, Es, Des, Ges, Ces. as-moll má sedm „b“: B, Es, Des, Ges, Ces a nově snížené F na Fes. Tak a jsme zase zpět u mollových řad tónů.
Z hlediska vztahu k dalším stupnicím vznikl frygický sled tónů ze stupnice durové, od jejího třetího stupně. Takže jde v podstatě o jeden z modů durového běhu. Tónorod této stupnice je pak mollový (vždy si musíme pro lepší pochopení všímat nejdříve tercie, potom až charakteristických tónů), vzhledem k námi nastaveným pravidlům těchto článků jde o řadu tónů s malou tercií. Pokud bychom si chtěli se stavbou stupnic vyloženě hrát, můžeme si také uvést, že frygická řada tónů nám rozděluje stupnici na dvě stejné části. Jak u prvních čtyř tónů, tak i u dalších zbylých čtyř jde o opakující se formuli stavby - u každé je mezi prvním a druhým tónem půltón.
Vzhledem k zapamatovatelnosti stavby stupnice v závislosti na základních sólových figurách je zde opět, jako u minulého dílu, výhoda. Deště Maierniggu lze číst různě, interpretační volnost je jedna z hlavních sil knihy. Zásadním prostředkem knihy je pak synestezie. Estetický účinek, jaký má imaginace Goldstein, je nesmírný. V prvním způsobu čtení jde obecně o vnímání. Jazyk, slovo zde není užíváno jako nositel informace, zástupce běžného významového vztahu označující-označované, ale jako symbol, nástroj, jímž se dochází „za“. Intencí není racionální reflexe, ale synestetická, snová vize. Jde o zachycení procesuálního stavu mysli. A toto vnímání je, nebojme se toho slova, až psychedelické, tripové. Jazyk jako nástroj ve smyslu rozšiřování vědomí a kognice.
V Deštích Maierniggu dle schématu, jímž popisují lyriku Frye či současně Culler (Teorie lyriky), na první základní ose rituální-fikční modality zásadně dominuje ta rituální, na druhé základní ose mélos-opsis, tedy vizuál-zvuk, dominuje vizuál. Představíme-li si toto schéma nikoliv jako dvouosí, ale kruh, nacházejí se Deště ve výseči mezi vizuálem a rituálem, kam Culler právě umisťuje básně-vize. Rituální pól se také označuje pojmem inscape, tedy vhled do podstaty, do onoho „za“. Jazyk, tedy i báseň, je v Deštích médiem vnímání a poznání, nástroj k překonání propasti mezi naším pobytem a bytím, řečeno s Heideggerem, tedy ono rozšíření vědomí. Vše se významově slévá (neboť bytí není stav, ale proces), v jedné básni se například vystřídá vedle sebe několik ročních dob apod. Ostatně toto „mediatorství“ je vyřčeno v mottu jednoho z oddílů: „Jsem pouze nástroj, na který hraje vesmír. (Gustav Mahler)“. „Navenek je to jen klopýtnutí řeči,“ ale uvnitř to je bytí v sensuálně-kognitivní celistvosti: „Stále tak na pomezí bytí a snu.“
Vše spolu, i to pro člověka běžně protichůdné interaguje, mění se a pro lidské omezené vědomí mizí: „Cosi, co od pradávna není.“ Zbude jen kapradí, nekonečný povrch země a naše ruce, které se při nejvyšší kráse pokaždé zatínají. Báseň-vize. Další způsob, jak knihu číst, je 1) až antická evokace zmíněného skladatele Gustava Mahlera a 2) kniha jako hudebně-symbolistická skladba. Deště Maierniggu jsou rozděleny do pěti oddílů: zaprvé „(Introitus)“, což je vstupní zpěv při bohoslužbě, oddíl obsahující jednu báseň-intro. Následují tři hlavní oddíly, přičemž v prvním a třetím z nich jsou básně nazvány označením dur/mollových stupnic.
Modelový čtenář její knihy je ten, který chce nejen rozumět, ale i pociťovat, ztratit kontrolu, psychedelicky podlehnout, chápat-vnímat v nejširším smyslu. Goldstein to, co dělá, dělá dobře. Lyrika jako psychedelikum. Největší síla knihy je pak tam, kde Goldstein překonává symbolistní metodu: kdy jako Stravinskij vychází z tradice, ale dál inovuje, kdy např. existují i části, které působí jako literární dopis či deník.
< h2>Praktické shrnutí mollových stupnic- Aiolská mollová stupnice - základy a tónika na 6. stupni durové stupnice, půltóny mezi 2. a 3., mezi 5. a 6. stupněm.
- Harmonická mollová - zvýšení 7. stupně; změny v intervalu mezi 6. a 7. stupněm na velikou sekundu a mezi 7. a 8. stupněm na půltón; příklad gis-moll s předznamenáním.
- Melodická mollová - zvýšení 6. a 7. tónu ve směru nahoru, dolů se drží aiolská konfigurace; intervaly odpovídají 2,1,2,2,2,2,1 půltónům.
Další poznámky: chromatické stupnice obsahují všechny přechody po půltónech (12 stupňů). Exotické stupnice zahrnují cikánskou, pentatonické a celotónové, jejichž charakter se liší od mollových variant.
