Rotunda sv. Bazilika sv. Bazilika sv. Bazilika sv. Rotunda sv. Bazilika sv. Dějiny České země ovlivnily některé pozoruhodné ženy.
Výjimečné postavení má mezi nimi královna Svatava, matka několika českých vládců, která pochází z Polska, s kořeny až na Ukrajině.
Jde o první českou královnu, od její smrti 1. září uplyne 900 let.
Připomínku jejího života nabídneme na Vyšehradu v neděli 6. září odpoledním programem.
Přiblížíme okolnosti jejího života v přednášce, vystavíme artefakty, které ji připomenou, a také zveme na zádušní mši svatou v 17 hodin (více na kkvys.cz).
Gotická madona Panny Marie patří ke skvostům gotiky.
Lidé přicházeli na Vyšehrad k této madoně s modlitbou zvláště v době sucha.
Věže chrámu představují hlavní dominantu Vyšehradu viditelnou zdaleka.
Chrám sv. Petra a Pavla na Vyšehradě, dnes bazilika minor, prožil od svého založení (okolo roku 1070) knížetem Vratislavem II. mnoho přestaveb.
V roce 1249 bazilika vyhořela a k výstavbě nového gotického chrámu došlo ve 14. století za císaře Karla IV.
Začátkem 18. století byl upraven barokně za účasti F. M. Kaňky a C. Poslední podoba je novogotická, prováděl jí od roku 1885 architekt Josef Mocker, věže kostela projektoval architekt František Mikš, který také úpravu kostela v roce 1903 dokončil.
J. Mocker navrhl i většinu vnitřního zařízení kostela.
Na výzdobě vnitřku kostela se ovšem podíleli přední malíři a umělečtí řemeslníci.
Interiér chrámu je tedy bohatě zdoben ornamentální a figurální secesní nástěnnou malbou.
Na stěně levé boční lodi zůstala zachována barokní malba domnělého vzhledu Vyšehradu z roku 1420.
V presbytáři jsou fresky vídeňského malíře Karla Jobsta na téma život sv. Petra a Pavla.
Krásně polychromovaný hlavní oltář vyřezaný podle návrhu arch. Josefa Mockera řezbářem Josefem Hrubešem představuje patrony chrámu sv. Petra a Pavla a sv. Cyrila a Metoděje.
Na oltáři ve třetí kapli vpravo je nejvzácnější deskový obraz Panny Marie Dešťové, vynikající dílo české gotické malby z poloviny 14. stol., pocházející ze sbírek Karla IV. a Rudolfa II.
Pověst vypráví, že jej maloval sám sv. V první kapli vpravo se nachází románská kamenná rakev ze 12. stol. přisuzovaná sv. Longinu, patrně rakev některého člena rodu Přemyslovců.
Při archeologickém výzkumu zde byla nalezena malba Panny Marie s Ježíškem v náručí z doby Karla IV.
Královská hrobka, kde byl pohřben Vratislav II a další členové královského hrobu nebyla při archeologickém výzkumu nalezena.
Na místo toho je v chrámu vystavována domnělá lopatka sv. Při troše štěstí uslyšíte hrát 15 zvonů nové zvonkohry - z repertoáru vybírám např.
V klenotnici chrámu je zpřístupněna stálá expozice pocházející ze sbírek Vyšehradské kapituly a Národního muzea - zlaté a stříbrné šperky, fragmenty tkanin a drahocenných látek, novogotické předměty související s přestavbou Vyšehradu koncem 19. století.
Mezi unikáty patří zejména fragmenty tkaniny a střevíců spojovaných s osobou prvního českého krále Vratislava nebo nejstarší monstrance v Čechách.
Zajímavý je i filigránový kalich pražského zlatníka Joppa s modrými medailony českých patronů nebo mešní konvičky z roku 1723, původně z majetku kněžny abatyše kláštera sv. Ostatky sv.
V roce 2002 byla při prohlídce starého depozitáře kapituly zcela náhodně objevena relikvie sv. Valentina.
Nikdo zpočátku nevěděl, co jeden ze čtyř zaprášených barokních monstrancových relikviářů skrývá.
Když Vyšehradská kapitula nechala tyto předměty nepochybné umělecké kvality zrestaurovat, zjistilo se v průběhu prací, že jeden z opravovaných relikviářů skrývá ostatek patrona zamilovaných.
Dosvědčovala to nalezená tzv. autentika, tedy malý proužek papíru nalepený na kosti s nápisem Sv. Valentin.
Jak a kdy se relikvie na Vyšehrad dostala, už asi nikdo nezjistí.
Je však docela možné, že ji pro Prahu z Itálie získal již císař Karel IV.
Na jedné z hlavních římských ulic, na Via Flaminia, stála totiž již ve 4. století bazilika, která ostatky sv. Sv. Valentin z Terni byl biskupem, který zemřel mučednickou smrtí ve 3. století.
Valentin i přes zákaz prý tajně oddával na území Říma zamilované páry a navíc mužům radil, aby neopouštěli své ženy a neodcházeli do válek.
Claudius proto Valentina nechal dne 14. února 269 popravit.
Do konce 70. let jeho jméno nebylo uvedeno v celocírkevním liturgickém kalendáři.
Objevte novogotickou baziliku na Vyšehradě s unikátními uměleckými díly, klenotnicí a relikvií sv. Valentina.
V roce 2002 byla náhodně objevena relikvie sv. Obraz Panny Marie Dešťové je vynikajícím dílem české gotické malby ze sbírek Karla IV.
Je zde vystavena domnělá lopatka sv. zvonkohra, relikvie sv.
Římskokatolická farnost u kostela sv.
Cestujte pohodlně vlakem kamkoliv a kdykoliv.
První zmínka o Vyšehradu pochází z Kosmovy kroniky z doby kolem roku 1070, kdy byla založena Vratislavem II. vyšehradská kapitula a postaven chrám, zasvěcený roku 1088 sv. Petrovi a později také sv. Pavlovi.
Roku 1129 byl kostel rozšířen a vymalován, o dvacet let později vyhořel a po zbytek 12. století byl postupně obnovován.
Kolem roku 1330 zahájila Eliška Přemyslovna gotickou přestavbu kostela, který v té době dosáhl délky kolem 110 metrů, čímž se stal zdaleka největším kostelem v Praze.
V roce 1369 stavba dostala z iniciativy Karla IV. vrcholně gotickou podobu.
Vzniklo trojlodí s krátkým presbytářem, bočními kaplemi a s předsíní.
Karel IV. přestavěl Vyšehrad na kamennou pevnost a hradbami jej připojil k Novému Městu pražskému.
Bazilika za husitských válek byl Vyšehrad vydrancován a dílčí obnova přišla až koncem 15. století.
V letech 1565-1566 kostel získal nové zaklenutí hlavní lodi.
V letech 1565 až 1566 Oldřich Avostalis a Mistr Benedikt provedli nové zaklenutí, pravděpodobně hlavní lodi.
K barokním úpravám došlo ve dvou fázích, nejdříve v letech 1708-1711 patrně dle návrhu J. B. Santiniho a za spoluúčasti Františka Maxmiliána Kaňky, později bylo vystavěno průčelí a nově sklenut presbytář.
V letech 1885-1903 probíhala ve třech etapách regotizace podle návrhů architekta J. Mockera, která kostelu vtiskla dnešní podobu.
V této době bylo realizováno průčelí se dvěma věžemi, které se stalo jednou z dominant hlavního města Prahy.
Interiér chrámu byl vyzdoben secesní nástěnnou malbou nebo presbytář freskami na téma sv. Petra a Pavla.
V letech 1979-1994 došlo k rekonstrukci kostela, aby v roce 2003 papež Jan Pavel II. rozhodl o jeho významu.
Zařízení kostela je především novogotické a pochází převážně z poslední přestavby v letech 1885 až 1903, můžeme zde najít ale i díla mnohem starší.
Mezi ně patří románský sarkofág tzv. Longinova tumba z 11.-12. století v kapli sv. Klimenta.
Do retáblu novogotického oltáře v kapli Panny Marie Dešťové je vsazena kopie významného deskového obrazu Vyšehradské Madony ze třetí čtvrtiny 14. století, který se dostal na Vyšehrad na konci vlády Karla IV. Nechal jej pravděpodobně namalovat Jan Očko z Vlašimi.
Originál se nachází ve sbírkách Národní galerie.
Z doby kolem roku 1600 pochází zajímavá manýristická malba umístěná v kapli sv. Františka Serafínského, na které tento světec přijímá stigmata.
Z období baroka se dochovalo sedm obrazů v bočních kaplích z dílny Karla Škréty.
Další tři pocházejí buďto z okruhu tohoto malíře, nebo od Karla Škréty mladšího.
Jedná se o obraz sv. Jana Křtitele ze 70. let 17. století, obraz sv. Klimenta datovaného do roku 1690 a obraz sv. Jana Nepomuckého z 90. let 17. století, které se nacházejí v kaplích, jež nesou pojmenování po těchto světcích.
Posledním je obraz sv. Josefa, který je datovaný až do poslední čtvrtiny 18. století a jeho autorství není zcela jisté.
V kostele se nachází celkem deset bočních kaplí, v nichž jsou umístěny novogotické oltáře z konce 19. a první čtvrtiny 20. století.
Jedenáctou je kaple sv. Panny Marie Šancovské, která vznikla přestavbou barokní kaple sv. Anny.
V rámci oslav padesátiletého panování císaře Františka Josefa I. byla vyzdobena mariánským cyklem fresek od vídeňského malíře Karla Jobsta.
Novogotický je také hlavní oltář v presbyteriu, který je dílem Josefa Mockera z roku 1887.
Jsou na něm zobrazeni uprostřed sv. Petr a sv. 1.
Jak se k nám dostanete
V areálu Petrova není možné parkovat!!
Prosíme využijte další možnosti parkování v podzemním parkovišti OC Velký Špalíček - Dominikánská 5.
Veřejné parkoviště je také naproti Grandhotelu Brno, Benešova 18 nebo parkovací dům Domini Park na ul. Husova 712/14a.
Areál Petrova leží v samotném centru města, proto je pro turisty lehce dostupný ze všech stran.
Mapa ZDE
Pokud pojedete hromadnou dopravou, je katedrála od zastávky Hlavní nádraží vzdálena cca 10 min (tramvaje 1,2,8,4,9).
Pokud byste vystoupili na tramvajové zastávce Šilingrovo náměstí jste od katedrály cca 5 min (tramvaje 5,6,12).
Info pro hendikepované
Do katedrály je bezbariérový přístup hlavním vchodem.
Do krypty a do věží vedou schody a vstup není pro hendikepované přizpůsoben.
Toalety
Nejbližší veřejné toalety naleznete na Baštách.
Průchodem z areálu Petrova na Bašty (Kapucínské zahrady).
Suvenýry
Upomínkové předměty a devocionálie můžete zakoupit v prodejně DONUM, Petrov 9.
