V následujícím textu se zaměřím na vybrané pasáže z Deuteronomia, které se dotýkají věrnosti Bohu, poslušnosti jeho přikázání a významu lásky k Bohu jako klíče k životu v souladu s Boží vůlí. Budu vycházet z veršů o zkouškách proroků, postupech při odvrácení od Hospodina a důrazu na vybraní lidu, který žije podle Božích pravidel a těší se z Boží pomoci. Přitom vyzdvihnu ústřední myšlenky: láska k Bohu, poslušnost, korekce prostřednictvím trestů i nástup nové éry po vstupu do zaslíbené země.
Diagnóza věrnosti a zkoušky víry
All | 2Kdyby povstal ve tvém středu prorok nebo někdo, kdo hádá ze snů, a nabídl ti znamení nebo zázrak, 3i kdyby se dostavilo to znamení nebo ten zázrak, o němž ti mluvil, když říkal: „Pojďme za jinými bohy,“ které jsi neznal, „a služme jim,“ 4neuposlechneš slov takového proroka nebo toho, kdo hádá ze snů. To vás zkouší Hospodin, váš Bůh, aby poznal, zda milujete Hospodina, svého Boha, celým svým srdcem a celou svou duší.
Immanuel: Hospodina, svého Boha, budete následovat a jeho se budete bát, budete dbát na jeho přikázání a poslouchat ho, jemu budete sloužit a k němu se přimknete. 5Hospodina, svého Boha, budete následovat a jeho se budete bát, budete dbát na jeho přikázání a poslouchat ho, jemu budete sloužit a k němu se přimknete.
Avšak takový prorok nebo ten, kdo hádá ze snů, bude usmrcen, protože přemlouval k odpadnutí od Hospodina, vašeho Boha, který vás vyvedl z egyptské země a vykoupil tě z domu otroctví. Chtěl tě svést z cesty, po které ti Hospodin, tvůj Bůh, přikázal chodit. I odstraníš zlo ze svého středu. 7Kdyby tě tvůj bratr, syn tvé matky, nebo tvůj syn nebo tvá dcera nebo tvá vlastní žena nebo tvůj nejmilejší přítel potají ponoukal: „Pojďme sloužit jiným bohům,“ které jsi neznal ty ani tvoji otcové, 8některým z bohů těch národů, které jsou kolem vás, ať blízko tebe nebo daleko od tebe, od jednoho konce země až k druhému konce země, 9nepřivolíš mu a neuposlechneš ho, nebudeš ho litovat ani s ním mít soucit ani ho krýt. 10Musíš ho zabít. Nejprve se proti němu pozdvihne tvoje ruka, aby ho usmrtila, potom ruce všeho lidu. 11Budeš ho kamenovat, dokud nezemře, protože tě usiloval odvést od Hospodina, tvého Boha, který tě vyvedl z egyptské země, z domu otroctví.
Hrozba a důraz na očištění komunity
12Celý Izrael ať o tom uslyší a ať se bojí. Nikdy ať se mezi vámi nestane něco tak zlého. 13Kdybys uslyšel o některém svém městě, které ti dává Hospodin, tvůj Bůh, aby ses v něm usadil, 14že z tvého středu vyšli muži ničemní a svádějí odcizené obyvatele města slovy: „Pojďme sloužit jiným bohům,“ které jste neznali, 15budeš pátrat a zkoumat a dobře se vyptávat; bude-li to jistá pravda, že se taková ohavnost ve tvém středu stala, 16úplně vybiješ obyvatele toho města ostřím meče, zničíš je ostřím meče jako klaté, i všechno, co je v něm, i jeho dobytek. 17Všechnu kořist z něho shromáždíš na jeho prostranství a město i všechnu kořist z něho spálíš jako celopal pro Hospodina, svého Boha. Zůstane navěky pahorkem sutin, nikdy nebude vystavěno. 18Ať ti neulpí na ruce nic z toho, co propadlo klatbě, aby se Hospodin od svého planoucího hněvu odvrátil a udělil ti slitování. Slituje se nad tebou a rozmnoží tě, jak přísahal tvým otcům, 19když budeš poslouchat Hospodina, svého Boha, dbát na všechny jeho příkazy, které ti dnes udílím, a dodržovat, co je správné v očích Hospodina, tvého Boha.
Vdiaspora a úloha pokání
Deuteronomium 12Deuteronomium 14 I v diaspoře je třeba si tyto věci pravidelně připomínat. Ty dobré a hrozné věci, o kterých jsme četli, totiž nejsou definitivní odměnou nebo trestem. Daří se mi dobře - aha, to bude tím, že jsem srdcem blízko Bohu. Daří se mi abnormálně zle: Aha, dělám něco špatně, za tím bude Boží ruka. Zvláště by to mělo dojít lidu, který bude v důsledku trestu ve vyhnanství v cizině. Židovský národ strávil ve vyhnanství, v diaspoře dva tisíce let. Mělo jim to ukázat, že něco není v pořádku?
Někteří by mohli namítnout, že současný stát Izrael je lidským dílem a ne Božím naplněním. S výhradou, ale i o tom - sionistické hnutí nebylo čistě náboženské, bylo ovlivněno různými proudy. Celkově se mi to ale nezdá pravděpodobné: Vznik státu Izrael v r. 1948 byl příliš nepravděpodobný a zázračný na to, aby šlo jen o lidský výtvor. A následovalo po těžkém boji a pronásledování Židů. Protože Boží plány a načasování bývají tajemné i pro nás samotné.
Podstata pokání a obnova víry
5 Hospodin, tvůj Bůh, tě přivede do země, kterou obsadili tvoji otcové, a obsadíš ji. Před rokem 1948 částečně „volná“ byla - osídlení nebylo nikterak zásadní. Po pokání a návratu k Bohu neexistují žádné dozvuky ve smyslu - odpustil jsem ti, ale už to mezi námi nikdy nebude jako dřív. Pokání zcela mění situaci - Bůh se z nepřítele stává přítelem. 6 Hospodin, tvůj Bůh, obřeže tvé srdce a srdce tvého potomstva, abys miloval Hospodina, svého Boha, celým svým srdcem a celou svou duší a byl živ. Tím, že se Bohu vydáme, mu zároveň dáváme právo, aby nám „hrábnul do mozku“ (do srdce), aby nás začal měnit zevnitř.
Co jiného je obřízka srdce. A Bůh je tuto práci v nás schopen dělat generačně, zahrnout do ní i potomky věřících. A teprve tato totální láska k Bohu dává život (budeš živ): zde i na věčnosti. Těch prokletí v 28. kapitole bylo extrémním množství. Magnet se přepóluje - po tvém hříchu měli volnou ruku tvoji nepřátelé, mohli si na tebe vyskakovat, někdy dokonce byli nástrojem Božích trestů. Je to kruh - Boží přízeň prohlubuje tvou lásku k Němu, ta působí větší ochotu poslouchat a tvá poslušnost působí další Boží přízeň. Je to kruh (spirála, orbita) života.
Vztah mezi láskou, poslušností a pravdou
Jde o spirálu života a její opora je láska k Božímu slovu. Samotná poslušnost bez hluboké lásky není dostačující a naopak láska bez poslušnosti zůstává neúplná. V dlouhých pasážích se opakuje požadavek, aby Boží zákony nebyly zapomenuty, aby se o nich přemítalo a aby se jimi žilo ve všech aspektech života. Tímto způsobem má člověk jistotu, že jeho život odpovídá Božímu plánu a že Boží slitování a milost se projevují v každodenní realitě.
Shoda s existenci života v Božím plánu
“Miluj Hospodina, svého Boha, chod po jeho cestách a zachovávej jeho příkazy, ustanovení a nařízení. Stojíme před vstupem do zaslíbené země.” Tato věta shrnuje mysl pasáže: loving God, following his ways, and keeping his commandments are the core for life in the land and in trust of divine guidance. Když miluješ, „není co řešit“ - když miluješ, jdeš po Božích cestách a zachováváš Boží ustanovení. V zemi, do které jdeš, abys ji obsadil, je třeba být připraven na specifika prostředí, ale s pevným závazkem k Bohu.
