Nejvýznamnější sakrální stavbou pravého vltavského břehu je bezesporu staroměstský kostel Matky Boží před Týnem, zvaný Týnský chrám.
Své jméno dostal podle otýněného čili ohrazeného místa, Týnského dvora, kterému se také říkalo Ungeld.
Tento dvůr sloužil od poloviny 13. století cizím kupcům, kteří sem přicházeli přenocovat a později platit clo.
Kostelík P. Marie je však starší, prvně je zmiňován zároveň se špitálem roku 1135.
Jeho tehdejší podobu zatím neznáme.
Během 13. století se stal farním kostelem a už na přelomu 13. a 14. století jej bylo nutno radikálně rozšířit.
Nový kostel byl trojlodní o třech klenebních polích s polygonálním závěrem, pod nímž byla krypta a s jednou západní věží, kde už roku 1310 visel zvon.
Také tento prostor ustoupil novostavbě dnešního kostela.
Dnešní velkolepé bazilikální trojlodí, vysoko přečnívající okolní zástavbu, se začalo stavět pravděpodobně v roce 1360.
Za dvacet let nato byl dostavěn chór a boční lodě.
Stavitel I. etapy kostela byl snad domácího původu, ovlivněný slezskou architekturou, ale také arrasovskou a parleřovskou hutí, které pracovaly na stavbě katedrály sv. Víta.
Ve II. etapě už stavbu vedl pravděpodobně umělec z okruhu Parléřovy huti a kameníci byli asi jejími členy.
Hlavní týnský farář býval zároveň universitním farářem.
Během husitských nepokojů a mnoho let po té se ve stavbě nepokračovalo.
V roce 1427 se stal týnským farářem Jan Rokycana, který byl roku 1435 zvolen pražským kališnickým arcibiskupem.
Týnská fara se stala "dolní konzistoří podobojí".
Teprve roku 1457 byl zhotoven krov kostela.
Západní štít byl dokončen v roce 1463, další tři roky trvala stavba severní věže.
Barokizace se vůbec nedotkla chrámového exteriéru.
V interiéru se projevila pouze postupným zřizováním černozlatých raně barokních oltářů z darů jednotlivých donátorů nebo cechů a obložením presbytáře umělým mramorem.
V roce 1679 vypukl v kostele požár způsobený bleskem.
Nejvýznamnějším týnským farářem byl významný historik a básník Jan Florián Hammerschmied, píšící česky a latinsky, který zde působil v letech 1710 - 1735.
Když došlo v roce 1784 ke sloučení čtyř pražských měst, stal se Týnský chrám prvním městským patronátním kostelem.
Roku 1819 zachvátil požár způsobený opět bleskem severní věž, kde roztavil zvon z roku 1585.
Oprava byla dokončena roku 1835.
Architektura
V letech 1876 - 1895 byl chrám puristicky renovován.
Došlo k chybnému stržení omítek a k odhalení opukového lomového zdiva a pískovcových opěrných pilířů.
Na počátku 20. století byla restaurována sakristie a v letech 1906 - 1908 severní portál.
K nové vleklé opravě kostela došlo v letech 1973 - 1995.
Kostel byl vystavěn jako trojlodní bazilika, každá loď má svůj polygonální závěr.
Stěny byly stavěny z opuky, části opěrných pilířů, oblouky arkád a některé další detaily z pískovce.
Na západní straně se tyčí charakteristické dvouvěží obehnané ochozem s balustrádou a zakončené zmnoženými jehlancovými střechami.
Ze vstupních portálů je bezesporu nejkrásnější severní portál, dílo parleřské huti, vznikající od 80. let 14. století do jeho konce.
Je velmi náročně komponován jako katedrální s otevřenou předsíní a vyzdoben baldachýny, které měly chránit sochařskou výzdobu.
Do tympanonu byly vloženy desky s reliéfní sochařskou výzdobou, která patří mezi vrcholná díla našeho středověkého sochařství.
Jsou zde znázorněny pašijové výjevy - Bičování, Korunování trním a Ukřižování.
Za autora bývá označován Mistr busty sv. Cyrila z horního triforia v katedrále sv. Víta nebo umělec z jeho okruhu.
Část reliéfu byla vyměněna za kopii v letech 1906 - 1908, roku 1998 byly osazeny kopie všech výjevů.
Originál byl předán Národní galerii.
Vrcholná díla gotického sochařství
Vnitřek chrámu působí dokonale vyváženým dojmem.
Vertikalita gotické architektury je dokonale skloubena s výzdobou, která postupně vznikala ve všech dalších slohových období.
Hlavní loď je zaklenuta raně barokní klenbou, na níž jsou namalovány velké erby.
Ze zachovaných středověkých detailů vynikají středověká sedilia v presbytářích obou bočních lodí.
Vytvořili je kameníci svatovítské parleřské huti.
Jižní sedilie je starší, pochází ze 70. let 14. století.
Jeho nejdůležitějším výzdobným prvkem jsou konzoly s bustami krále a královny, které bývají, asi mylně, označovány jako portréty Jana Lucemburského a Elišky Přemyslovny.
Severní sedilie bývá připisováno také Mistru busty sv. Cyrila.
Na konzolách je bezesporu zdoben Václav IV.
Dalšími unikáty jsou dvě monumentální řezbářská díla tzv. Mistra Týnského ukřižování.
Je to skupina Kalvarie v severním bočním závěru, původně do roku 1662 umístěná na břevně v triumfálním oblouku hlavní lodi.
Kristovo tělo, jeho rány a trpící tvář jsou znázorněny až s naturalistickým zaujetím, stejně tak jako zdrcené tváře P. Marie a sv. Jana pod křížem.
Originál figury sv. Jana je umístěn v Národní galerii.
Naproti tomu trůnící P. Maria s Ježíškem na klíně, jejíž definitivní umístění v kostele bude určeno po renovaci, hledí s náznakem úsměvu na svého synka.
Také ambona kazatelny je ještě dílem 15. století.
Schodiště a stříšku z roku 1847 vyzdobil malovanými postavami církevních učitelů Josef Hellich a řezbami českých patronů Eduard Veselý.
Unikátní prvky mobiliáře chrámu
Mimořádně pozdně gotickým dílem Matěje Rejska, bakaláře a rektora Týnské školy, je kamenný polychromovaný baldachýn při druhém pilíři v severní boční lodi nad hrobem biskupa Augustina Luciana z Mirandoly, který zemřel roku 1493.
Oltář sv. Jana Křtitele v jižní boční lodi je ojedinělým dílem podunajské řezbářské školy z let 1524 - 1525.
Slohovým rozborem byl připsán Mistrovi, který svá díla signoval monogramem IP.
Architektura křídlového oltáře, do něhož byly vloženy reliéfy, pochází z počátku 17. století.
Druhý největší zvon v Praze, Maria, je zavěšen v jižní lodi a pochází z roku 1553.
Byl ulit kovolijcem Tomášem Jarošem.
Z velkého množství renesančních a raně barokních náhrobníků v dlažbě se největší pozornosti těší náhrobek slavného rudofinského hvězdáře Tychona Brahe z roku 1601, který byl pohřben u prvního mezilodního pilíře vpravo.
Oltáře Týnského kostela jsou skvělou galerií našeho barokního malířství, sochařství a uměleckého řemesla.
Nejvíce je zde zastoupen Karel Škréta, náš vynikající malíř 17. století.
Jeho díla můžeme obdivovat na hlavním oltáři z roku 1649, který dala obec postavit na poděkování za osvobození Prahy od Švédů, na oltáři sv. Vojtěcha z roku 1648 s plastikami Jana Jiřího Bendla, na oltáři Zvěstování P. Marii z doby po roce 1660 taktéž doplněném Bendlovými sochami, na oltáři sv. Barbory z téže doby a na oltáři sv. Rodiny z roku 1664.
Dále jsou zde svými obrazy zastoupeni malíři Jan Jiří Heinisch na oltáři Kristova rodokmene z doby před rokem 1690, Antonín Stevens ze Steinfelsu na oltáři sv. Václava, datovaném rokem 1664, Michael Halbax na oltáři sv. Anny z roku 1706, František Xaver Palko na rokokovém oltáři sv. Expedita z roku 1760 a další.
V presbytáři proti sobě visí dvě nedatovaná plátna s náměty Navštívení P. Marie a Klanění pastýřů od významného italského umělce Girolama Romanina, který zemřel roku 1556.
Vynikající prací středověkého uměleckého řemesla je cínová křtitelnice od staroměstského konváře Mistra Václava z roku 1414.
Má tvar převráceného zvonu a je postavena na třech lvích spárech, které zakončují polopostavy bradáčů.
Plášť zdobí mělké reliéfní arkády s hrotitými oblouky a kružbami, v nichž jsou znázorněni apoštolé.
Mimo arkády je výjev Smrti P. Marie a Ukřižování.
2000 PhDr. Modernizovaný bojový tank T-72M4 CZ je bojové, pancéřované, pásové obrněné vozidlo s vysokou manévrovací schopností v terénu.
Základní charakteristika vozidla: Tank je určen k ničení tanků a ostatních obrněných cílů, popř. i živé síly protivníka a proti nízkoletícím cílům.
Je vyzbrojen 125mm kanónem s hladkou hlavní, stabilizovaným ve dvou naváděcích rovinách s rychlostí střelby do 8 ran/min a automatickým nabíjecím zařízením.
Dále je vyzbrojen kulometem 7,62 mm PKT spřaženým s kanónem a 12,7mm protiletadlovým kulometem NSV.
Je možné použít i kulomet 7,62 mm vz. 95/98 s původním střelivem i se střelivem NATO.
Tank je vybaven zařízením chránícím tříčlennou osádku a vnitřní výstroj vozidla proti tlakové vlně, radiaci a chemickým látkám.
Tank má zařízení pro překonávání vodních toků jízdou pod vodou, zadýmovací zařízení k vytvoření dýmových clon pro maskování a hasící zařízení pro hašení požáru uvnitř vozidla.
Tank T-72M4 CZ je komplexní modernizace tanku T-72 na úroveň srovnatelnou s tanky 3.
Poznámka: Tato novinka byla původně publikována na staré verzi webových stránek.
Letos v dubnu představilo Tankové muzeum v Kubince zrenovovaný tank T-34 „Odstřelovač“ (Sniper).
Toto vozidlo bylo v zimě na přelomu let 1942/1943 utopeno v bažině v oblasti okolo města Pskov.
Pojmenování „Odstřelovač“ nebylo náhodné.
Hned po vyrobení se tank zařadil do kolony vozidel, ve které měl každý stroj svoje vlastní jméno.
Titul „Odstřelovač“ dostaly pouze ty tanky, jejichž osádky se s nimi vyznamenaly v bitvě a zničily spoustu nepřátelských vozidel.
Questo stroj byl kompletně zrestaurován - dostal nový motor, celá korba prošla renovací, a velké množství součástek bylo vyměněno.
Celý tank byl přemalován tak, aby vzhledem odpovídal tomu, jak vypadal v době 2. světové války.
Filmový štáb War Thunderu, který je strategickým partnerem Tankového musea v Kubince, připravil video o tom, jak probíhaly závěrečné práce na renovaci tohoto tanku.
Alespoň 80 % všech zásahů musí způsobit poškození nebo kritický zásah.
Celková přesnost musí být minimálně 85 %.
Způsobené poškození musí být vyšší než počet bodů výdrže hráčova tanku a musí to být alespoň 1 000 bodů.
Aby hráč toto ocenění získal, nesmí zasáhnout spojence žádným přímým zásahem.
Pokud dva nebo více hráčů způsobí poškození ve stejné výši, je ocenění uděleno hráči, který získal v bitvě více zkušeností, včetně dodatečných zkušeností udělovaných hráčům s prémiovým účtem.
Pokud je i poté množství zkušeností shodné, ocenění nebude uděleno.
Alespoň 80 % všech zásahů musí způsobit poškození nebo kritický zásah.
Celková přesnost musí být minimálně 85 %.
Způsobené poškození musí být vyšší než počet bodů výdrže hráčova tanku a musí to být alespoň 1 000 bodů.
Aby hráč toto ocenění získal, nesmí zasáhnout spojence žádným přímým zásahem.
Pokud dva nebo více hráčů způsobí poškození ve stejné výši, je ocenění uděleno hráči, který získal v bitvě více zkušeností, včetně dodatečných zkušeností udělovaných hráčům s prémiovým účtem.
Pokud je i poté množství zkušeností shodné, ocenění nebude uděleno.
War Thunder CZ #264 │ T-80UE-1 │ Zaměřovací systém Plisa
tags: #tynsky #chram #ostrelovac #tank