Spasitelova smrt na kříži představuje ve výtvarném umění snad nejčastěji zobrazované téma křesťanské ikonografie. Jednoduše podaný přerovský výjev vychází z ustáleného středověkého podání, kdy Panna Marie zahalená v dlouhé roucho stojí pod křížem po Kristově pravici, sv. Jan Evangelista nalevo. Výjev je vizuálním vy expressionem pasáže z Janova evangelia (J 19, 26-27), v níž ještě živý Ježíš spatřil pod křížem svou zarmoucenou matku a slovně ji svěřil do ochrany svého oblíbeného učedníka - apoštola Jana.
Iniciály na tabulce nad Kristovou hlavou odkazují k označení Iesus Nazarenus Rex Iudaeorum (Ježíš Nazaretský, král židovský), jež nechal na na kříž připevnit Pilát Pontský. Na nároží kostela osazeno sousoší Ukřižovaného Krista s postavou Bolestné Panny Marie po jeho levé straně a evangelisty sv. Jana na straně pravé. Sokl pod sochou Ukřižovaného konvexně tvarovaný s okosenými hranami završený římsou. Podstavec shodného konvexního půdorysu s úzkými volutovými výdutěmi ve spodní části. Rovná horní část je završena vyloženou profilovanou římsou. Na přední straně podstavce sekaný rám s konkávně ujmutími rohy, v němž je majuskulní nápis: ET / AIT ILLI / SEGVERE / ME /MATTHAE / C. 9 V. V překladu: A řekl mu: „Pojď za mnou.“
Verš z Matoušova evangelia. V rozích podstavce datace římskými číslicemi MDCCLX (1760). Hladký kříž s rovným zakončením břevnen zasazen do rozšířené patky. Tělo Krista je zobrazeno v aktu s expresivně rozevlátou bederní rouškou s hluboce modelovanými mísovitými záhyby, převázanou na levém boku. Hlava s výraznými rysy vyjadřujícími utrpení je skloněna k pravému rameni. Na hlavě výrazně modelovaná trnová koruna. Ve vrcholu na břevně nápisová páska INRI akcentovaná přehnutým spodním rohem. Nohy přibyty dvěma hřeby. Tělem probíhá výrazný esovitý pohyb. Pohledově vlevo pod křížem postava Bolestné Panny Marie (Mater Dolorosa) osazená na hranolovém podstavci, který je v dolní části oblounovitě rozšířen. Ve střední části podstavce sekané rámy. Na přední straně v rámu majuskulní nápis: DOLORMEVS / IN / CONSPECTV / MEO. PSAL. 37.7. 18. Nápis ve volném překladu znamená: „Moje bolest v mém pohledu“. V sekaném rámu v horní části podstavce na čelní straně nápis: RENOVAT: 1937. Ve stejném orámování na vnější straně podstavce čtyři velká písmena: R. P. N. G., která znamenají: REVERENDUS PATER NICOMEDES GRÜNERT. Na podstavci hladký čtvercový plintus sochy Bolestné Panny Marie, zobrazené v expresivním postoji s výrazným prohnutím figury rozviřujícím draperii Mariina pláště, který vytváří nad pokrčeným kolenem expresivní mísovitý přehyb látky.
Marie je zobrazena v kontrapostu s uvolněnou pravou nohou, levá noha stojná. Její hlava zahalená do pláště je výrazně zvrácena dozadu s tváří směřovanou vzhůru, s pohledem na kříž. Hlavu má podepřenu levou rukou, která také přidržuje plášť vytvářející dynamicky spadající záhyby, pravá ruka položena na prsou. Stojící figura je zpracována ve zřetelně exaltovaném znázornění. Na pohledově pravé straně na podstavci shodného tvaru osazena socha sv. Jana Evangelisty. Nápis na čelní straně v horní části v obdélném rámu: IOANNES a ve středním poli: DISCIPVLVS / GVEM / DILIGEBAT IESVS, což v překladu znamená: Jan. Učedník, kterého Ježíš miloval. Vpravo na vnější straně opět čtyři velká písmena: R. P. N. G., která znamenají: REVERENDUS PATER NICOMEDES GRÜNERT. Vlevo nápis: RENOVAT / 1928 / 1938 /1955. Na soklu na čtvercové podnoži socha sv. Jana v životní velikosti v konstrapostu s výrazným rotačním pohybem těla s uvolněnou levou nohou, jejíž koleno je vysunuto dopředu. Stojná pravá noha je vytočena do boku. Světec oděn do šatu a pláště, přičemž oděv rotací figury rozehrává výrazné záhyby a sklady látky. Hlava se zvlněnými kadeřemi vlasů je pootočena směrem ke kříži, v mladistvé tváři výraz bolesti a utrpení. Tělem probíhá mírný esovitý pohyb.
Andreas Schweigl - Sv. Jan Evangelista, 60. léta 18. Sv. Jan Evangelista patřil mezi Kristu nejbližší apoštoly. Při Ukřižování ho Ježíš pověřil, aby se do budoucna staral o Pannu Marii. Po Zmrtvýchvstání Ježíš Kristus pronesl výrok, který někteří raní křesťané interpretovali tak, že sv. Jan nezemře a zůstane na zemi až do druhého příchodu Spasitele. Tuto představu zastávají některé křesťanské církve (Církev svatých Ježíše Krista posledních dní).
Jako jediný z apoštolů nebyl sv. Jan umučen a Zlatá legenda Jacoba de Voragine líčí scénu, kdy sv. Jan odsloužil poslední mši, vykopal pro sebe v kostele hrob, který zalilo prudké světlo, a světec před očima věřících zmizel. Z knih Bible sv. Jan Evangelista napsal jedno evangelium, tři epištoly a Zjevení sv. Sv. Jan Evangelista bývá zobrazován s vousy a jako jediný z apoštolů i bezvousý. Absence vousů původně symbolizovala trvalé mládí a v přeneseném významu nesmrtelnost.
Mezi atributy sv. Jana patří kalich s hadem, který je připomínkou neúspěšné snahy pohanů světce otrávit. Méně častěji se objevuje kotel, který připomíná neúspěšný pokus císaře Domitiana uvařit apoštola v oleji, o němž pojednává Zlatá legenda. Obvyklým atributem sv. Jana je kniha, kterou drží Schweiglova socha v ruce. Kniha charakterizuje každého ze čtyř evangelistů. O jakého evangelistu se jedná, upřesňuje jedna ze čtyř okřídlených bytostí, o nichž mluví v Bibli prorok Ezechiel. Sv. Matouše doprovází anděl, sv. Marka okřídlený lev, sv. Lukáše okřídlený býk a sv. Jana orel.
Byl synem brněnského sochaře Antona Schweigla (1695 - 1761). Andreas Schweigl byl patrně nejvýznamnějším moravským barokním sochařem druhé poloviny 18. století. Vytvořil sochy pro přibližně stovku kostelů na Moravě, ale i v Rakousku, Polsku a Čechách a další díla pro interiéry zámků i venkovní prostranství. V 18. století se ve střední Evropě začínaly rozvíjet akademie výtvarných umění, které umělcům kromě řemeslného školení přinesly i vyšší umělecké vzdělání. Andreas Schweigl založil soukromou akademii. Brno se tak už v 18. století s vlastní výtvarnou akademií mohlo zařadit mezi města jako Vídeň, Mnichov, Praha. Existence brněnské akademie ale stála pouze na Schweiglově výjimečné osobnosti, a tak po jeho úmrtí zanikla a Brno si na svou vysokou výtvarnou školu muselo počkat až do založení Fakulty výtvarných umění v roce 1993.
Domu » Kázání » Ženy pod křížem (Kázání na V. 11. 4. Ženy pod křížem - kázání na V. 9. dubna 2004 - kaz. J. U Ježíšova kříže staly jeho matka a sestra jeho matky, Marie Kleofášova a Marie Magdalská. Potom řekl tomu učedníkovi: „Hle, tvá matka!“ V tu hodinu ji onen učedník přijal k sobě. AHOJAHOJ Milí bratří a milé sestry, milí přátelé. Uvědomujeme si, jak jeho odsouzení a smrt je jedinečná v dějinách lidstva. Je to zvláštní smrt. Někdo by mohl říci- a také to tak lidé říkají: Prosíme vás, co je na smrti Pána Ježíše tak zvláštní. Vždyť se podobá smrti tisíců jiných, kteří byli nespravedlivě popraveni. Vždyť každá smrt je těžká. Někdy se říká, že smrt nás všecky srovná. Ve smrti jsme si všichni rovní. Každý musí umřít. To ano. Ta smrt nebyla zvláštní ani tím, že to byla smrt na kříži. V té době umíralo mnoho lidí podobným způsobem. Zajatců, zločinců, odpůrců režimu.
3/ Vzájemné poselství: Pán Ježíš svým označením pod křížem :“ ženo a synu…dává najevo, že svou obětí zde na kříži vznikne pod křížem nová rodina. Rodina Božích dětí. On už to naznačil dříve. Základem této nové Kristovy rodiny už není krev, pokrevní příbuznost. Ale příbuznost v Duchu svatém, příbuznost podle krve Ježíšovy, která byla vylita pro naší spásu. Je to naplnění slova Božího z prologu evangelia Janova: „Těm pak, kteří ho přijali a věří v jeho jméno, dal moc stát se Božími dětmi.“ A tyto nové děti Boží tvoří také novou rodinu. Řekněme si, že tvoří církev PJK. 2 Kor 5,14.
V církvi Páně by měly jít stranou všechny osobní sympatie či antipatie. Můj bratr nebo sestra jsou dětmi Božími, jsou členy nové Boží rodiny a já je proto chci milovat a být vděčný za ně. On nás jednoho druhému svěřil, abychom si vzájemně pomáhali a také se jeden za druhého modlili. Pán Ježíš také pověděl: „Podle toho všichni poznají, že jste moji učedníci, budete-li mít lásku jedni k druhým.“
II. Svědectví Písma: Když vojáci Ježíše ukřižovali, vzali jeho šaty a rozdělili je na čtyři díly, každému vojákovi díl; zbýval ještě spodní šat. Ten byl beze švů, od shora vcelku utkaný. Řekli mezi sebou: „Netrhejme jej, ale losujme, čí bude.“ To proto, aby se naplnilo Písmo: ‚Rozdělili si mé oděv a o oděv můj losili.‘ To tedy vojáci provedli. Ježíši nezůstalo vůbec nic. (J 19,23-24)
III. Svědectví žen: U Ježíšova kříže stály ženy, které Ježíše následovaly, a které se o něj staraly. Stála zde také Ježíšova matka, a byla zde i matka synů Zebedeových (sestra Ježíšovy matky). Spolu s nimi tu stál také milovaný učedník - Jan. Byli zde i ostatní učedníci a Ježíšovi přátelé - Lukáš nám říká, že stáli opodál a sledovali, co se děje (Lk 23,49). Ježíš je na konci svého pozemského života. Je na kříži a ve velkých bolestech. Ale všimněme si toho, co dělá. Nyní je tady chvíle, kdy by měl právo soustředit se jenom na sebe, myslet na své utrpení a bolest. Ale On se stará o druhé - svou matku svěřuje do péče Jana. Až do konce svého života se soustředí na péči o druhé lidi.
IV. Svědectví konce: Ježíš věděl, že vše je již dokonáno; a proto, aby se až do konce naplnilo Písmo, řekl: „Žízním.“ Stála tam nádoba plná octa; namočili tedy houbu do octa a na yzopu mu ji podali k ústům. Když Ježíš okusil octa, řekl: „Dokonáno jest.“ A nakloniv hlavu, skonal. (J 19,28-30) Ježíš dokončil své dílo. Je hotovo. Přemýšlejte nad tím, co to znamená. Ježíšovo dílo je dokončené, nelze k němu nic přidat. Nedá se nijak nahradit nebo udělat něco jiného. Ježíš kompletně zajistil naše spasení. Proto můžeme vyznávat spolu s apoštolem, že „každý, kdo vzývá jméno Páně, bude spasen“ (Ř 10,13).
Umučení našeho Pána Ježíše Krista | Evangelium podle svatého Jana | Velký pátek | 20 mistrovských děl umění
V. Svědectví vojáků: Poněvadž byl den přípravy a těla nesměla zůstat přes sobotu - vojáci lámali kosti odsouzeným a poraněné tělo Ježíšovo zanechali, aby neumřel rychleji. Kopím byl bok probodnut a okamžitě vyšla krev a voda. (J 19,31-34) Vojáci potvrdili Ježíšovu smrt. Byli to profesionálové - z komanda smrti. Jejich zřízení a rány naplnily Písmo a svědčily o pravdě příběhu ukřižování, i když nemuseli znát Písmo.
VI. Závěr: Pán Ježíš svým utrpením a smrtí otevřel cestu do nové Boží rodiny, do církve Páně. Záznamy o Janovi a jeho spojení s Marií a ostatními apoštoly ukazují, že křesťanská víra je založená na historickém a duchovním kontextu, který začal pod křížem a pokračuje v životě církve. Janova osobní oddanost a úcta k Maria pod křížem ilustruje, jak víra proplouvá mezi rodinou a společenstvím víry, a jak církev jako Boží rodina vzniká skrze oběť a vzájemnou službu.
tags: #ukrizovani #sv #jan #pod #krizem