Tato webová stránka pro správné zobrazení obsahu používá technologie Cookies a JavaScript. Doporučujeme tyto technologie ve vašem prohlížeči aktivovat.
Stát Vatikán je sídlem Svatého stolce, centra římskokatolické církve a sídlem papeže, římského biskupa a hlavy katolické církve. Městský stát Vatikán (MSV) se nalézá na území Říma, na pravém břehu řeky Tibery. K Vatikánu patří některé budovy mimo vlastní území a letní sídlo papeže Castel Gandolfo. Vatikán má vlastní spoje (rozhlas, poštu), vydává deník L'Osservatore Romano.
Počet obyvatel a diplomatický charakter
Počet obyvatel : Počet osob trvale žijících na vatikánském území (vatikánští občané i občané jiných zemí) je 764 (k 6/2023), počet držitelů vatikánského pasu je 618 osob (k 2/2019), z nichž pouze 246 (včetně 104 příslušníků Švýcarské gardy) bydlí na území Vatikánského městského státu.
Zhruba polovina obyvatel tedy nežije na území státu, ale v jiných zemích, především z důvodu výkonu služby (hlavně diplomaté).
Politický a správní rámec
Politický systém Svatého stolce: Praktické řízení církevních, politických a hospodářských záležitostí papež deleguje na Římskou kurii. Vrcholným výkonným orgánem Svatého stolce je Státní sekretariát, další, převážně církevní agenda přísluší 16 dikastériím (ministerstvům), 3 soudům a dalším úřadům. Reprezentativní a pořádkovou funkci plní papežská Švýcarská garda. Papež je volen doživotně tajným hlasováním shromážděním (konkláve) kardinálů, kteří nepřesáhli věk 80 let. Státní tajemník (předseda vlády): J.E. kard. Tajemník pro styky se státy (ministr zahraničních věcí): J.E. Apoštolský nuncius v Praze : J.E. Mons. Velvyslanec ČR při Svatém stolci : J.E.
Navázání diplomatických vztahů : 1. 1. Vatikán - Templářský řád, jehož členové byli obviněni z kacířství a sexuálních přečinů, bude alespoň částečně rehabilitován. Vatikán dnes vydá dokumenty z procesu s templáři, které přísně střežil 700 let.
Templáři a nové dokumenty
Detailní popis soudního procesu s templáři „Processus Contra Templarios-Papal Inquiry into the Trial of the Templars“ (Proces proti templářům - papežské vyšetřování u templářského soudu) je neobyčejná kniha s cenou 5900 euro (162.000 korun). „Jde o milník, protože je to poprvé, co Vatikán tyto dokumenty uvolní, což celému projektu dodá autoritu,“ říká profesorka Barbara Fraleová, která pracuje v tajných archivech Vatikánu. „Před vznikem tohoto díla nic neposkytovalo vědcům původní dokumenty z procesu s templáři,“ dodává. Objemná kniha s dokumenty k templářskému procesu vyjde v jemném koženém pouzdře a bude obsahovat vědecký výklad problému, reprodukce originálních pergamenů v latině a kopie voskových pečetí, které inkvizitoři ve 14. století používali. Celkově bude vyrobeno 799 kopií. Jeden z pergamenů je široký půl metru a dlouhý celé dva metry.
Templářský řád, jehož přesný název zní Chudí rytíři Kristovi a Šalomounova chrámu (templu - odtud název templáři), byl založen v roce 1119. Rytíři, kteří jej zakládali, přísahali, že budou ochraňovat křesťanské poutníky směřující do Svaté země poté, co křižáci v roce 1099 dobyli Jeruzalém. Postupně shromáždili obrovský majetek a pomáhali financovat válečné výpravy některých evropských panovníků. Úpadek templářů následoval po znovudobytí Svaté země muslimy na konci 13. století. V roce 1307 je francouzský král Filip IV. Sličný obvinil z kacířství.
Nové dokumenty podle Fraleové odhalují, že pohled na Klementovu pozici v procesu musí být historiky opraven. Papež Klement V. byl přesvědčen, že templáři spáchali některé hříchy, nevěřil však, že jsou kacíři. Podle Fraleové byl papež po tvrdých střetech s francouzským králem řád v roce 1312 rozpustit. Proces s templáři v letech 1307-1312 byl politickým soubojem mezi Klementem a Filipem. Pověsti o tajných naukách a různém propojení na východní sekty jsou až pozdějšího data a jsou do značné míry nevěrohodné.
„Přesná reprodukce pergamenů umožní vědcům je prostudovat, jako kdyby měli v ruce originál. Ještě lepší však je, že stav originálů se nebude zhoršovat tak rychle, jako v případě, že by je někdo neustále prohlížel,“ dodává Fraleová. Papežská hymna a symbolika vatikánských vyznamenání a pečeti souvisejí s tradicí a heraldikou, která se mění při volbách papeže. Vatikánský filatelistický úřad vydal nové známky k tématu míru, mezi nimiž je i motiv pojící se ke Švýcarské gardě, a je uvedeno, že známky jsou součástí série Europe 2023.
Státní znak, vlajka a symbolika
Státní znak Městského státu Vatikán je zvláštní tím, že se mění po papežské volbě. Znak zahrnuje dva zkřížené klíče sv. Petra a tiáru, s odlišnými barvami na klíčích a erbu. Nad nimi je tiára a celý znak bývá doplněn erbem papeže. Před změnou papeže se mění i státní znak a tiára bývá nahrazena mitrou. Po svatováclavské volbě je vlajka Vatikánu v historických barvách a symboly, které odrážejí duchovní moc papeže.
Historicky byla vlajka Papežského státu červená, později se objevovaly kombinace červenožluté, červenobílá a další varianty až k dnešnímu uspořádání. Před obnovením státu rozhodl o barvách vlajky 260. papež Pius XI. a ponechal barvy z 19. století. Klíče symbolizují duchovní moc a jejich barvy se liší mezi státními a papežskými symboly. Dále se uvádí, že Svatý Stolec je hlavní úřad Římské kurie a papeže pro katolíky latinského i východního ritu a že dokumenty Svatého Stolce jsou vydávány latinsky a stát Vatikán vydává dokumenty v italštině.
Historie a význam Svatého Stolce
Papežský úřad má podle Petrova sedadla oficiální název Sancta Sedes = Svatý Stolec. Svatý Stolec je subjektem mezinárodního práva a vydává diplomatické pasy. Znak Svatého Stolce bývá uváděn na červeném štítu s dvěma klíči a tiárou. Nejstarší papežský erb pochází z období 198. papá Benedikta XVI. a výše uvedený souhrn vyjadřuje historické vrstvy, které formovaly ikonografii a heraldiku Vatikánu, včetně postupného vývoje státní vlajky a symbolů po zvolení nového papeže.
Vatikán je teokratický stát a jeho panovníkem je doživotně zvolený římský biskup-papež. Hlava státu je zároveň reprezentantem více než miliardy věřících. Náměstí svatého Petra a bazilika spolu s Vestibulem, Sixtinskou kaplí a Vatikánskými muzei tvoří centrální část kulture a spirituality, kterou každoročně navštěvují miliony turistů. Papežové jako výsadní autority vyzdvihují témata míru, naslouchání a jednoty církve ve světě, jak ukazují i poslední projevy a vydané dokumenty Vaticana.
Naplánované Piazza di San Pietro, které bylo navrženo Berninim, má 240 m široké náměstí a slouží jako centrální komunikační bod mezi papežem a věřícími. V okolí náměstí stojí dvě fontány a 41 m vysoký egyptský obelisk, který byl převeden z Orientu do Říma.
V interiéru baziliky Vrcholu prohlídky tvoří Michelangelova Pieta, baldachýn nad hrobkou sv. Petra a další historické kompozice, které odrážejí bohaté sbírky Vatikánských muzeí. Sixtinská kaple s freskami Michelangela a dalšími uměleckými díly představuje klíčový bod kulturního dědictví.
Vatikánský palác a muzea skrývají rozsáhlé sbírky od antiky po moderní sakrální umění, včetně Raffaelových sálů. Návštěvníci mohou obdivovat mimo jiné i exponáty z Egypta a středověké díla, stejně jako unikátní relikvie baziliky a další památky.
Novinky a budoucnost
V pondělí 13. května 2023 vydal papež František Motu proprio, kterým upravil státní vlajku a státní pečeť Vatikánu. Papežská hymna a texty z českého kancionálu se mění podle potřeby při volbě nového pontifika.