Podobně jako v západních zemích zaznamenává katolická církev v České republice rostoucí podíl křtů dospělých z celkového počtu pokřtěných. V roce 2025 dosáhl 9 %, což je dosud nejvyšší hodnota v historii. V roce 2025 katolická církev evidovala celkem 13 622 křtů, přičemž 58 % z nich se uskutečnilo na Moravě. Křty dospělých se dlouhodobě pohybovaly na úrovni 5-6 % ze všech pokřtěných, avšak v posledních letech jejich podíl výrazně roste, stejně jako v dalších zemích západního světa. V roce 2025 přijalo křest 1 211 dospělých katechumenů, což představuje 8,9 % z celkového počtu křtů.
„Tento trend sledujeme již delší dobu v zemích západní Evropy a představuje pro nás velkou radost, ale i pastorační výzvu - jak tyto dospělé začlenit do společenství církve, aby vnímali, že jsou jeho plnohodnotnou součástí,“ říká. Od roku 2021 každý rok klesá počet narozených dětí - ze 111,8 tisíce v roce 2021 na 77,6 tisíce v roce 2025 (ČSÚ). Tento vývoj se promítá do celkového poklesu křtů novorozenců. Podíl pokřtěných dětí do jednoho roku věku na počtu narozených zůstal v roce 2025 stejný jako v předchozím roce (12,1 %).
Kategorie dětí školního věku a dospělých, které byly dříve okrajové, nabývají na významu. Cesta ke křtu má u dospělých často velmi osobní rozměr a bývá spojena s hlubokým životním hledáním i svědectvím. Své o tom ví i Lucie z pražské arcidiecéze, která křest přijala letos o Velikonocích poté, co se pro něj rozhodla během období vážné nemoci. „Odjakživa jsem cítila, že existuje něco, co nás přesahuje. Dlouho jsem hledala v různých směrech, jako například ezoterismus, ale během nemoci jsem si uvědomila, že nehledám ‚něco‘, ale konkrétnně Boha,“ popisuje svou zkušenost.
Křtu předcházela více než roční příprava, během níž ji podporovala její budoucí kmotra. „Nárůst křtů je pro nás znamením, že Boží cesty k lidským srdcím jsou vždy tajuplnější, než bychom mohli čekat - že Bůh je větší než lidské plánování. …
Struktura římskokatolické církve v Česku a vývoj počtu kněží
Římskokatolická církev je největší organizovanou náboženskou skupinou v Česku a působí v rámci 8 diecézí sdružených ve 2 církevní provincie. Česká církevní provincie zahrnuje arcidiecézi pražskou a diecéze českobudějovickou, královéhradeckou, litoměřickou a plzeňskou; Moravská církevní provincie zahrnuje arcidiecézi olomouckou a diecéze brněnskou a ostravsko-opavskou. Zvláštní status má vojenský vikariát.
Vzhledem ke svému masovému charakteru je církev v ČR jedinou církví, jejíž struktura pokrývá území celé země a provozuje komplexní systém škol, charitativních a zdravotnických zařízení. Česká katolická charita je největší charitativní organizací v zemi. Foundují se řady škol, teologických fakult a dalších zařízení. Základní jednotkou diecéze jsou farnosti; v Čechách se nazývají vikariáty, na Moravě děkanáty.
Počty kněží a řeholníků odrážejí historické výzvy: komunistický režim způsobil značnou sekularizaci a úbytek kněžstva. Proto došlo k připojování menších farností k větším a jejich slučování. Pomocné síly v podobě kaplanů mají jen velké farnosti. V době po roce 1989 došlo k návratu jisté části majetku a postupně k obnovám některých farností, ale financování a opravy památek zůstávají náročné.
Finanční situace a restituce
Současné příjmy katolické církve v ČR tvoří státní příspěvek na platy duchovních, státní příspěvky na opravu památek, dary od věřících a vlastní podnikání. Církev trpí nedostatkem financí a nerovnoměrností mezi diecézemi. Arcidiecéze olomoucká a diecéze brněnská těží z praktického pokrytí velkého podílu praktikujících věřících, zatímco jiné diecéze, zejména v ateistických oblastech, čelí větším finančním potížím. Některé diecéze začaly rozprodávat či pronajímat fary, aby zajistily údržbu a opravy, jelikož náklady na opravy kostelů jsou astronomické a často je stát nepřispívá dostatečně.
V značné míře se řeholní život potýká s nadměrným věkem stávajících členů, což zhoršuje kapacitu na službu. Ženy i muži řeholních řádů tvoří širokou síť a pomáhají ve školství, zdravotnictví a sociálních službách. Postupně se zlepšuje fungování mediálních projektů, které propojují katolickou komunitu s veřejností. Mezi významné mediální projekty patří TV Noe, Radio Proglas a další online platformy.
Návštěvnost bohoslužeb a regionalní rozdíly
Podíl katolíků na populaci podle sčítání lidu nebyl v posledních letech rovnoměrný. Regionálně se projevují rozdíly: Morava má silnější pozici katolické církve než Čechy. Podíl katolíků na Moravě je významně vyšší než v Čechách. Při sčítání lidu z roku 2011 činil podíl římskokatolické církve 10,37 % populace. Regionální rozdíly v návštěvnosti bohoslužeb většinou kopírují rozdíly v počtu lidí hlásících se k církvi ve sčítání lidu.
ČBK organizovala sčítání účasti na mších o první povelikonoční neděli, které ukázalo pokles návštěvnosti oproti minulým rokům. V roce 1999 navštívilo mši 414 539 věřících (bez litoměřické diecéze), v roce 2004 pak 405 446 (s litoměřickou diecézí).
V souhrnu lze říci, že katolická církev v Česku působí jako klíčový kulturní a sociální hráč s rozsáhlou sítí škol a charitativních institucí. Její postavení je ovlivněno historickým vývojem, demografií a regionálními rozdíly ve víře a praxi.
Léčba pro české pacienty za desítky milionů - studie napomáhají ke špičkové léčbě krevních nemocí
Krátký pohled na výviny v srovnání se zahraničím
Ve světě stojí katolická církev v čele s papežem a má kolem 1,4 miliardy pokřtěných. V zahraničí zaznamenávají některé země nárůst dospělých křtů na jaře 2025, například ve Francii, Belgii a Irsku. Kritické poznámky upozorňují, že opt-in průzkumy mohou nadhodnocovat aktivitu věřících a neodrážet skutečnou společenskou situaci.
V Česku se počet dospělých křtů vyvíjí podobně jako v dalších západoevropských zemích, a to navzdory odlišnostem historických a sociálních kontextů. Růst dospělých mezi křtěnými se proto vnímá i jako pastorační výzva pro začlenění dospělých do komunity církve a nabídnutí jejich plného zapojení.
- V roce 2025 dosáhlo podíl dospělých křtů 9 %.
- Celkový počet křtů byl 13 622.
- Křty dospělých představovaly 8,9 % z celkového počtu křtů.
- Podíl dospělých křtů byl vyšší v diecézích než na Moravě a ve Slezsku.