Kaple sv. Rodiny na vrcholu kopce Paseka je centrální stavba, jejíž osmiboký plášť obepíná vnitřní ovál, zaklenutý kupolí nesenou pilastry s volutovými hlavicemi. Vnější fasádu člení pilastry s římsovými hlavicemi, nad vstupem je nápis v chronogramu s letopočtem 1726. V trojúhelníkovém štítě býval nápis LVX PERPETVA EIS - R. I. P. (Světlo věčně ať jim svítí - odpočiňte v pokoji).
Kaple byla postavena v r. 1726 nákladem černohorského duchovního Augustina Kavánka. Josef II. ji v roce 1782 zrušil a kaple zůstala opuštěna a pustla. Až v r. 1837 byla obnovena jako zámecká kaple. V r. 1859 získal černohorské panství rod Friesů. Následně byla zahájena rozsáhlá přestavba zámku a v r. 1864 na severovýchodním svahu Paseky postavena křížová cesta. V kapli byly poté konány pobožnosti křížové cesty.
V roce 1925 byly dle návrhu arch. de Wittena, příbuzného rodiny Friesů, ke kapli přistaveny po obou stranách dvoukřídlé ambity otevřené do vnitřního prostoru uzavřeného nízkou obvodovou zdí. Celý komplex byl po této úpravě přeměněn v pietní místo posledního odpočinku příslušníků rodu Friesů. Po zřízení Domova důchodců v černohorském zámku v r. 1950 zůstala kaple bez využití a chátrala. Až v r. 1990 byla provedena oprava střech a osazena hliníková krytina, díky čemuž byla kaple zachráněna. Po r. 2000 byly opraveny omítky a obvodová zeď.
Rekonstrukce kaple sv. Pravidelné bohoslužby v kapli se konají vždy první neděli v měsíci od 10:30 hod. Duchovní správu zajišťuje farář Martin Kopecký z dřevěného kostela v Blansku.
Umístění a architektonické zvláštnosti
KontextUmístění: Menu > Stránky > Kaple sv. Na zalesněném Zámeckém vrchu stojící kaple o půdorysu pravidelného osmiúhelníka s kratšími nárožními stranami, hlavní západní průčelí zvýrazňuje rizalit, završený trojúhelným štítem. Hladké fasády člení lizénové rámy, v průčelí ještě doplněné pilastry s římsovými hlavicemi. Boky prolamují oválná okna v lištových šambránách a se zvlněnými suprafenestrami.
V hlavním průčelí je pravoúhlý vstup s kamenným ostěním s uchy, v nadpraží kapitální nápis s chronogramem: GLORIA LAVS & HONOR / DICATVR / IESV MARIA & IOSEPH. // (1720). V rozeklaném segmentovém frontonu zasazen mladší erb rodu Friesů z Friesenbergu ve volutové kartuši s korunkou. Nad vstupem se nachází okno se segmentovým záklenkem v šambráně s uchy a klenákem, nad ním zvlněná suprafenestra.
Kapli završuje nízká jehlancová střecha s osmibokou lucernou s menším jehlancem, makovicí a křížem. Z obou stran se ke kapli přimykají (krytá směrem na západ) zalomená křídla ambitů, zakončená na západě slepými arkádami a trojúhelnými štíty. Ambity se do venkovního prostoru otevírají ve dvou dvojicích segmentově sklenutých oblouků. Završuje je sedlová střecha. Ambity klenou pruské placky mezi pasy, uvnitř stojí náhrobníky rodu Friesů. Z konců ambitů vybíhá nízká zídka, vymezující obdélnou plochu na kratších stranách, rozšířenou konvexními oblouky. Parapet kamenné zídky prolamují oválné otvory, tvořící aluzi na mohutnou balustrádu.
Interiéry a výzdoba
Interiérový prostor má tvar oválu zaklenutého kupolí, nesenou pilastry s volutovými hlavicemi. Stěny prolamují mělké širší a hlubší úzké niky. Hřbitovní kaple sv. Výstavba hřbitovní kaple sv. blízkosti tzv. „nového“, předměstského hřbitova. uvnitř hradeb v bezprostřední blízkosti farního kostela sv. Bartoloměje. 1570 při Horním předměstí zřízen „nový“ hřbitov. z nařízení císaře Josefa II. O možnosti vzniku sakrální stavby u „nového“ hřbitova se uvažovalo již ve 2. polovině 17. její realizaci však došlo až v letech 1718-1719 za faráře Jindřicha Aloise Prokopa. Nejstarší adaptace a opravy kaple lze datovat do poslední čtvrtiny 18. století.
Trámového stropu rákosem s vápennou omítkou a fabionem po obvodu. Na sucho provedených, zaprášených maleb. Podoby kaple, byla adaptace kaple na smuteční síň v roce 1985. Při poslední velké rekonstrukci hřbitovní kaple sv. barokní podobu. Obnova byla zahájena v létě 2015. Napadení dřevokaznými houbami a dřevokazným hmyzem. Jejich opracování. Břidlic, jež byla v novém provedení rovněž obnovena. Oltářů, jež byly po celoplošném odkryvu konzervovány a restaurovány Filipem Menzlem. Projektu, jenž původně počítal s otevřením prostoru s využitím krovové konstrukce. Restaurátoři Petr Stirber a Romana Balcarová. Objeku, staženém předepjatými lany. Pozitiv včetně původních, dodnes funkčních měchů. Díky uskutečněné obnově hřbitovní kaple sv. krása původní barokní výzdoby, jejíž existenci téměř nikdo nečekal. Za příkladnou obnovu získala hřbitovní kaple sv. Prohlídka je možná v otevírací době Muzea Oderska, popř. i mimo ni, po předchozí domluvě.
