Bohemia cantat festival vznikl v Havlíčkově Brodě v roce 1989 jako nekonkurtní sborový festival, který nabídne šest studií různých hudebních orientací. Matkou festivalu byla Alena Veselá - později Konrádová, duchovní otec a spoludramaturg Jan Novotný a organizační rodina se skládala z Havlíčkobrodského smíšeného sboru Jasoň s Alenkou u kormidla. Prvních deset let se dělo v Havlíčkově Brodě, a po třech ročních přestávkách se desátý ročník konal v roce 2001. Poté následovala další ročníková pauza a Jan Staněk - také člen dramaturgické rady - převzal péči o tuto desetiletou (do roku třinácti let) „drobečinku“ a přemístil ji do Liberce.
Čísla a ročníky festivalu se opakují v chronologii od čtvrtka 21. do neděle 24. 8. 30. ročník, od čtvrtka 22. 8. do neděle 25. 8. 29. ročník, 24. - 27. 8. 28. ročník, od čtvrtka 25. 8. do neděle 28. 8. 27. ročník, od čtvrtka 20. 8. do neděle 23. 8. 26. ročník, od čtvrtka 19. 8. do neděle 22. 8. 25. ročník, od čtvrtka 23. 8. do neděle 26. 8. 24. ročník, 25. - 28. 8. 23. ročník, 20. - 23. 8. 22. ročník, 21. - 24. 8. 21. ročník, 22. - 25. 8. 20. 19. 18. ročník, čtvrtek 26. - neděle 29. 8. 17. ročník, čtvrtek 27. - neděle 30. 8. 16. ročník, čtvrtek 21. - neděle 24. 8. 15. ročník, čtvrtek 23. - neděle 26. 8. 14. ročník, čtvrtek 24. - neděle 27. 8. 13. ročník, čtvrtek 25. - neděle 28. 8. 12. ročník, pátek 27. - neděle 29. 8. 11. ročník, pátek 29. - neděle 31. 8. 10. ročník a další data.
Souvislost vyznění festivalu se odráží v učivé a historické části. Výuka muzeologie a historického semináře pro bakalářské a magisterské studium kulturně historické regionalistiky a historie na Katedře historie Filozofické fakulty Univerzity Jana Evangelisty Purkyně v Ústí nad Labem představuje rámec pro teoretické a kurátorské aspekty kulturního dědictví. Zde se vykládají také kurzy dějiny sociální demokracie, informační zdroje kulturního dědictví, dějiny Ruska a dějiny Ústecka. Přednáší se v rámci kurzu „Paměť většiny a paměti menšin ve střední Evropě“ - Visegrad Memory or Visegrad Memories?
Historie a významná spojení s uměním a historií
Autor stálých expozic zahrnuje Ústecká strašidla (Muzeum města Ústí n.L. 2000-2005), Zapomenutí hrdinové (Muzeum města Ústí n.L. - putovní expozice), Bitva u Chlumce v roce 1813 (Muzeum města Ústí n.L. 1993-2005) a další. Výstavy a projekty se dotýkají gotického sochařství na Ústecku a života umělců v regionu. Jako kurátor připravil autorská výstavní díla či autor stálých expozic: Dělnictvo na Ústecku (Ústí n.L. 1988) a Zdeněk Seydl - kresby z let 1939-1945 (Ústí n.L. 1990).
V rámci výstav a muzeí se hodně pracovalo s regionální historií: Trmice na starých fotografiích (Trmice 1992), Bitva u Chlumce 1813 (Ústí n.L. 2013) a další projekty. Krom toho byl významný projekt Collegium Bohemicum jako součást péče o kulturní dědictví Němců v Českých zemích a další aktivity v letech 2004 a 2011-2015.
Klíčové projekty a díla
Projekt „Společenské, kulturní a ideové transfery v historii příhraničního regionu severozápadních a severních Čech a jejich role pro jeho udržitelnost“ zajišťuje Filozofická fakulta UJEP jako hlavního řešitele. Dále projekt „Příběhy míst“ a kniha „120 let muzea Ústí nad Labem“ (1996) se stala významnou publikací, vyhodnocenou na Tourpropagu 1997.
Slavná díla a kurátorské iniciativy zahrnují například výstavy „Zapomenutí hrdinové“ (putovní), „Ústecká NEJ“ (2006-2008) a další výstavy po regionu. Publikace a výstavy se zaměřují na proměny regiónu, dějiny Němců v Čechách a kulturní dědictví, zahrnují široké spektrum témat od historických po současné momenty.
- Dlouhodobé expozice a kurátorství různých témat v Ústí nad Labem.
- Kooperace s mezinárodními institucemi a regionálními muzei.
- Publikace a memoárové projekty o historických a kulturních tématech.
Vysoce obrazová a sbírková část
Obrazová publikace Viléma Heckela s názvem „Obrazy a vzpomínky“ dokumentuje českou fotografii a vizuální kulturu 20. století, zejména velehor a horolezecké činnosti. Publikace vychází u příležitosti výstavy v Komorní galerii fotografie J. Sudka v Praze a obsahuje více než 150 černobílých fotografií. Texty doprovodné texty jsou v češtině, ruštině, němčině a angličtině.
Další sběratelské a výstavní projekty se zaměřují na cestopisy a horolezectví, včetně „Národní a kulturní identita“ a dalších projektů podpořených Ministerstvem kultury ČR.
Osobní reminiscence a portréty významných osobností
Vilém Heckel je jedním z klíčových představitelů české fotografické tvorby, jehož práce se vyznačuje jedinečným pohledem na svět a propojením estetiky a techniky. Publikace „Království slunce a ledu - Naši horolezci na Kavkaze“ a „Na Korsice a výstupu na nejvyšší horu ostrova“ ukazují, jak autor spojoval zážitky z expedic s výtvarnou kompozicí a dokumentární hodnotou.
V souvislostech s regionálním dějepisem a muzeologie se popisují zejména projekty o trpaslících, zapomenutých hrdinech a gotickém umění na severozápadě Čech, které odkazují na komplexní výstavy a katalogy.
V rámci kulturního dědictví se objevují i další práce a publikace, zaměřené na regionální historii a identitu, včetně takových projektů, které doplňují historické povědomí o Ústí nad Labem a okolí.
Další kapitoly zahrnují kurátorské aktivity a publikace spojené s NĚMECKÝMI muzejnictví a výstavnictvím v Čechách a s dalšími oblastmi regionálního vývoje.