Kaple Božího těla je nenápadný jednopodlažní objekt, který se nachází v těsné blízkosti katedrály Sv. Barbory. Vznikl však pravděpodobně o něco dříve a v polovině 80. let 14. století se začalo se stavbou dvoupodlažní hřbitovní kaple s kostnicí - pravděpodobně proto, že kutnohorští měšťané se chtěli vymanit ze závislosti na Sedleckém klášteře s kostnicí.
Hřbitov byl zřízen kvůli ukládání kostí zemřelých a kaple sloužila pro mše a pobožnosti za zemřelé; spodní prostor kaple zůstal jedním z mála dochovaných prostor vrcholné gotiky, zaklenutým devíti poli křížové žebrové klenby na čtyřech mohutných válcových sloupech. Kaple je osvětlena třemi okny od východu, původně se do ní vstupovalo od západu a jihu vestavěnými schodišťovými rampami. Jezuité do Kutné Hory přišli v roce 1626 a hřbitov byl zrušen; zanikl i jižní vchod do kaple a schodiště z údolí říčky Vrchlice. Kostnicová výzdoba kaple byla zakonzervována a kaple byla proměněna v modlitebnu. Po zrušení řádu v roce 1773 nebyla kaple opět využívána, a v roce 1797 byla prodána manželům Snižkovým.
Posledním majitelem kaple byl od roku 1886 Jan Tuček, který zde zřídil varhanářskou dílnu. Ve 20. století se veřejnost snažila kapli zachránit, ale bez úspěchu; v 90. letech byla kaple zařazena na seznam 100 nejohroženějších památek světa. V letech 1997-2000 prošla náročnou rekonstrukcí za 20 mil. Kč díky spojenému úsilí města Kutná Hora a ministerstva kultury. Dnes se v areálu kaple konají výstavy keramiky a prohlídky nejsou časově náročné. Kaple Božího těla je výrazným příkladem vrcholně gotické architektury a její interiér si zachoval výrazné prvky kleneb a výzdoby.
Souvislosti s Chrámem sv. Barbory a vývoj opevněného komplexu
Stavba kaple Božího těla je úzce spojena se snahou kutnohorských měšťanů vymanit se ze závislosti na Sedleckém klášteře, který ovládal církevní správu v oblasti Kutné Hory. Na skále nad řekou Vrchlicí stála kolem roku 1300 dřevěná kaplička zasvěcená svaté Barboře a v jejím blízkém okolí vznikl v 80. letech 14. století dvoupodlažní hřbitovní karner s kostnicí. Pozemky k výstavbě byly získány od pražské kapituly a formálně spadaly pod farní kostel sv. Václava v Pněvicích. Interiér kaple je vzácným příkladem krásného slohu z vrcholněGotického období, který se dochoval v původní podobě, včetně klenby a zbytků dekoru na svornících.
V sousedství chrámu a kaple stojí dvoupatrová barokní stavba ve tvaru obráceného „F“, kterou vystavěl Giovanni Domenico Orsi roku 1667; její zvláštní tvar je důsledkem nedokončené stavby. Kolej byla původně spojena krytou galerií s Chrámem sv. Barbory, a před kolejí se nachází zeď zdobená sochami světců. Po zrušení jezuitského řádu sloužila kolej k vojenským účelům, dnes probíhá rekonstrukce pro Centrum umění Kutná Hora Českého muzea výtvarných umění v Praze.
Chrám sv. Barbory, jehož stavba započala v roce 1338 a byl dokončen postupně až do roku 1905, patří k nejvýznamnějším gotickým dílům v Česku; od roku 1995 je národní kulturní památkou a zapsán na seznam UNESCO. Pětilitý chrám s pozůstatky středověké architektury a bohatou freskovou výzdobou zahrnuje uvnitř i pozdně gotické pastoforium od Matyáše Rejska, a v některých kaplích se dochovaly fresky s báňskou tematikou. Kaple Hašplířská ukazuje malby s tématy liturgických nástrojů a mincovní kaple zobrazuje středověkou ražbu mincí. Moderní rekonstrukce Kostelu sv. Barbory byla provedena v 19.-20. století, včetně znovu vybudování oken a vitráží, a v 20. století pokračovala regotizace, která dále formovala současný vzhled chrámu.
Vlašský dvůr dnes: Mincovna, muzea a trasy pro návštěvníky
V současné době je Vlašský dvůr významnou národní kulturní památkou, která kombinuje bývalé královské mincovny s radnicí a expozicemi. Královskou mincovnu založil král Václav II.; v rámci expozice lze navštívit mincovnu, prohlédnout si historickou i současnou ražbu, a zakoupit mince i suvenýry v pokladně. Součástí je Letem kutnohorským světem, expozice v Hrádku a Kamenném domě, které představují měšťanský život a historii Kutné Hory, a rovněž rodný dům J. K. Tyla. Návštěvníci mohou v Vlašském dvoře obdivovat i keramiku a sklo s tematickými motivy Kutné Hory a použít služby informačního centra.
Ve Vlašském dvoře se konají hudební koncerty pro svou výjimečnou akustiku, svět je využíván i pro svatební obřady a filmová natáčení. Kromě prohlídek královské mincovny lze vyzkoušet i historický proces ražby v pregéřském šatě a získat certifikát o vlastnoručně raženém groši. Pro návštěvníky jsou připraveny speciální prohlídky, jako Historické programy a prohlídky města s průvodcem, které začínají na nádvoří Vlašského dvora a zahrnují i návštěvy Kaple Božího těla v některých programech. Pro skupiny je nutná rezervace, a trasa se může lišit podle programu průvodce a aktuálního záměru. Trasa není bezbariérová a je vhodná pro všechny věkové kategorie.
Další zajímavosti a okolí Kutné Hory
Kutná Hora nabízí mnoho dalších památek - Chrám sv. Barbory, Kostel sv. Dominika, Hrádek a staré i nové expozice. Z míst v okolí stojí za návštěvu Kačina, zámek Žleby a pivovar Kácov, stejně jako města Kolín a Čáslav pro příznivce historie a architektury. Kaple Božího těla a další objekty tvoří bohatý mikrosvět středověké Kutné Hory, kde se prolínají gotika, baroko a následná novodobá obnova.
Bývalý cisterciácký klášter v Kutné Hoře - Sedlec ze dne 26. 7. 2025.
Kaple Božího těla a Vlašský dvůr dnes představují unikátní koncentrovaný soubor středověkého a raně novověkého dědictví, které přibližuje bohaté období kutnohorského stříbra a měšťanské autonomie.