Tento text vychází z dlouhé tradice a bohaté historie gotického chrámu, který je symbolem českého státu a jedním z nejvýznamnějších architektonických děl v Evropě. Z historických i výtvarných hledisek ukazuje, jak se v průběhu staletí měnily nejen stavební postupy, ale i umělecké projevy malířů, sochařů a řemeslníků, kteří na chrámu pracovali.
Historie a význam katedrály
Gotická katedrála, duchovní symbol českého státu, byla založena r. 1344 na místě původní románské rotundy. Stavba trvala téměř 600 let, definitivně byla dokončena až v r. 1929. Po založení rotundy a následné nástavbě baziliky vznikla prostorová koncepce katedrály s výraznými rozdíly mezi východní a západní částí. Katedrála se skládá ze dvou částí: východní část s chórem a zvonovou věží, a západní část s příčnou lodí a průčelím s věžemi. První stavitel byl Matyáš z Arrasu, po něm přišel Petr Parléř, který řídil stavbu i výzdobu do své smrti v r. 1399. Stavba pokračovala pod rukama dalších mistrů, až byla v 19. století dokončena podle projektu Josefa Mockera a Kamila Hilberta.
Architektura Parléřova období představuje vrchol gotické dílny: trojlodní katedrála s chórem na východě, sítěrová klenba a vzácné boční kaple. Svatováclavská kaple byla postavena nad Václavovým hrobem a ztvárněna hvězdovou klenbou. Zajímavé jsou také bronzová vrata podle reliéfů Otakara Španiela a průčelí s 14 sochami světců a Karla IV. a arcibiskupa Arnošta z Pardubic. V kapli sv. Václava jsou drahé kameny a malby, které dodnes uchovávají původní výzdobu ze 14. století.
Průběh dostavby a klíčoví stavitelé
Po husitských válkách byl návrh na dostavbu chrámu několikrát přepracován. V 60. letech 19. století vedl obnovení Josef Kranner, a roku 1873 byl položen základ novostavby podle Josefa Mockera. Mocker prosadil západní průčelí s dvěma věžemi jako protiklad velkolepému chóru, a zároveň chtěl odstranit renesanční a barokní prvky, které nepasovaly do jeho pojetí gotické čistoty. Přístup přísného historismu postupně ustupoval a památkáři začali respektovat hodnoty všech období. Dostavba byla dokončena roku 1929 a chrám byl slavnostně vysvěcen při příležitosti tisíciletého výročí Václavova mučednictví.
V průběhu 19. a 20. století se do výzdoby zapojila řada významných českých a slovenských umělců, včetně Františka Kysely, Maxe Švabinského, Alfonsa Muchy a Karla Svolinského. V nové části chrámu se nachází i královská oratoř a krypta, kde jsou uloženy korunovační klenoty a ostatky panovníků. Na virtuálním i fyzickém prostranství chrámu se rovněž objevují busty 21 stavitelů, biskupů a panovníků, které Parléřova dílna vytvořila v triforiu.
Architektura a výzdoba
Hlavní loď je klenutá síťovou klenbou, která měla pro Evropu v té době zvláštní význam. Bocní lodě uzavírá věnec 19 kaplí a trojlodní prostor je obklopen arkádovým ochozem, triforiem a bohatými kaplemi. Dveře do chrámu a průčelí jsou zdobeny reliéfy Karla Dvořáka a bronzovými vraty s litými reliéfami Otakara Španiela. Růžicové okno o průměru 10 m pochází z kartonů Františka Kysely na téma Stvoření světa. Svatováclavská kaple je považována za nejvzácnější prostor chrámu; uvnitř je gotický náhrobek sv. Václava a stěny kaple zdobí nástěnné malby a drahé kameny.
V západní části chrámu se nachází Velká jižní věž s renesančním ochozem a barokní báni, a v dolní části věže je umístěna pamětní deska z roku 1394. Zvon Zikmund (1549) a další zvony z dílny Dytrychových doplňují zvonový soubor; několik z nich bylo v roce 2012 nahrazeno novými zvony Dominik, Maria a Ježíš. Hlavní chrámová svatováclavská kaple s bohatou výzdobou a vzácnými nástěnnými malbami z 14. století tvoří ústřední bod chrámu.
Korunovy klenoty, krypta a mauzolea
U koruny a královských klenotů se uvádí, že jsou uloženy v kapli sv. Kříže a královské komory, kde najdeme také korunovační klenoty, jichž bylo po válkách uloženo více a následně obnovených. Pod hlavním oltářem se nachází bílé mramorové královské mauzoleum a pod ním krypta, kde jsou uloženy ostatky českých králů a jejich příbuzných. Novodobá hrobka sv. Vojtěcha byla doplněna roku 1997, aby připomněla tisícileté od tohoto svatce. Zvonění zůstává tradičním a některé zvony jsou pravidelně, kromě výjimek, doprovázeny věčným srcem chrámu.
Návštěva a praktické informace
Návštěvní doba katedrály je upravena provozními podmínkami a bohoslužbami. Vstup do chrámu je zdarma během mší a v novogotické části je možné nahlédnout zdarma do přístupných prostor. Prohlídky včetně hlavní lodě a korunní komory lze absolvovat po zakoupení vstupenky. Velká jižní věž nabízí vyhlídky z výšky 56 m a vede na ni 287 schodů. Otevírací doba se liší podle ročního období: leden-březen, duben-říjen, listopad-prosinec; mimořádné akce a bohoslužby mohou provoz ovlivnit a je proto vhodné sledovat oficiální stránky.
Václav Neckář - Svatovítský chrám (oficiální video)
Současnost a kulturní význam
Chrám svatého Víta, Václava a Vojtěcha je největším a nejvýznamnějším pražským chrámem a centrem duchovního i kulturního života země. Je místem korunovac českých králů, hrobkou panovníků a arcibiskupů, a zároveň pokladnicí koruna českého státu. V průběhu let se v jeho zdech usadily stopy různých architektonických stylů a řemesel, které dohromady vytvářejí dílo, jenž překračuje svou dobu a zůstává symbolem české identity. Výzdoba a architektonické prvky, které vznikaly v epoše gotiky až po novogotiku, odrážejí proměny společenského a náboženského života země. V dnešní době probíhají restaurátorské práce a moderní úpravy, které chrámu umožňují fungovat jako kulturní i duchovní centrum i pro současné generace.
Veřejnost má možnost navštívit chrám během otevřených dnů a při mších; prohlídky se zajišťují Správou Pražského hradu. Katedrála je spojena s metropolitní kapitulou a zajišťuje provoz i s bohatou historií, která ji činí jedním z nejcennějších pokladů českého dědictví.
tags: #vrata #svatovitskeho #chramu