Všechny kláštery v České republice a jejich historické i současné období

Bylo do konce 12. století na území ČR alespoň 10 klášterů a odehrávala se komunikace v nich výhradně latinsky? Dobrý den, do roku 1200 bylo na území dnešní České republiky prokazatelně postaveno nejméně 13 klášterů: Počátkem 70. let 10. století byl na Pražském hradě u kostela sv. Jiří zřízen první klášter v českých zemích, a to pro benediktinky. Do konce 10. století (kolem roku 993) vznikl i první mužský benediktinský klášter v Břevnově. Následuje zakládání dalších klášterů, které se taktéž řídí řeholí svatého Benedikta: Ostrov u Davle (999), Sázava (1032), Rajhrad (1048), Hradisko u Olomouce (1078), Opatovice (1086 až 1087), Třebíč (1101 až 1104), Kladruby (1115), Postoloprty (1119 až 1121), Vilémov (snad 1131), Podlažice, Teplice (1160 až 1167), (...).

Ve výčtu pod heslem „Klášter“ na Wikipedii chybí klášter Hradiště, postavený mezi lety 1145 až 1184. Způsobem komunikace v klášterech se zabývá historička Radka Těšínská Lomičková v disertační práci „Znaková řeč v cisterciáckých a benediktinských kláštech ve středověku“ (Těšínská Lomičková, 2014). Řeholní řády kladly značný důraz na mlčenlivost a pro komunikaci mezi mnichy byla vyvinuta znaková řeč. Neoficiální komunikace mezi jednotlivými členy řeholních řádů mohla probíhat i v češtině a němčině, ačkoli preferovaným jazykem byla latina. Určitou nedůslednost řeholníků v tomto ohledu ilustrují zachované prameny (Lomičková, 2007), nabádající k častějšímu používání latiny i v běžné konverzaci, které ve své disertační práci cituje Těšínská Lomičková: „Například v klášteře v Hradišti plaský vizitátor nařídil, aby mladší bratři byli v rozhovorech povinni hovořit vzdělaně a v latině, a aby každý z nich byl povinen uvádět jednotlivé citáty z Písma svatého.“

Kláštery jako historické a kulturní platformy prošly v průběhu staletí změnami. Staré texty připomínají, že klášterům se do současnosti podařilo znovu ožít nejen jako místa modlitby, ale i jako centra vzdělávání, kultury a cestovního ruchu. Některé kláštery zůstávají aktivními areály s bohatými prohlídkami, kavárnami, galeriemi či ubytováním, zatímco jiné přešly do role muzeí a vyhledávaných památek. Obnova klášterů po roce 1989 vedla k jejich návratu církevním správám a k zapojení měst, obcí, neziskovek a univerzit do jejich dalšího využití.

Univerzity a vzdělávání: Kláštery byly vždy domovem knih a vědění, a někde se k tomu zase vracejí. Příkladem jsou budovy několika klášterů v Olomouci, propojené s Univerzitou Palackého. Muzea, galerie a kulturní centra: Klášterní zdi jsou ideální kulisou pro výstavy i festivaly. A když začne z křížové chodby znít jazz, víte, že se to povedlo. Takhle žije například Broumovský klášter, multižánrový prostor s koncerty, přednáškami, kavárnou a klášterní zahradou, kde si můžete třeba zahrát šachy.

Hotely, penziony a svatební místa: Nocleh s atmosférou středověku? Proč ne. Klášterní prostory lákají turisty, svatebčany i ty, co chtějí spát jako mniši - ale s Wi-Fi. Prohlídky, ale i stylové ubytování s výhledem na prelaturu a ticho s ozvěnou minulosti nabízí třeba Klášter Teplá anebo klášter Želiv. Kavárny, bistra a místa setkávání: Kdysi tichý klášerní režim, dnes šustí denní tisk a voní latté. Útulnou kavárnu najdete v areálu Kláštera Milevsko. V klášteře se už nepostí, ale servíruje. Oblíbeným místem setkávání je i Emauzský klášter v Praze, který kromě prohlídek nabízí výstavní síň i prostor pro workshopy.

Do budoucna je možné sledovat rozmanité formy využití klášterů: Duchovní centra, kulturní festivaly, koncerty, workshopy, výstavy či klidové pobyty. V blízkosti existují moderní kavárny a integrační prostory pro návštěvníky všech věkových kategorií. Prohlídky jednotlivých klášterů často zahrnují historické interiéry, knihovny, kaple a klášterní zahrady.

Co se týká jednotlivých řádů a jejich charakteristik, zde jsou přehledy: Benediktinské řády - klasička „modli se a pracuj“. Cisterciácké kláštery - důraz na skromnost a kámen; kláštery bývaly na okraji světa. Augustiniáni - spojení učenců a správců, komunitní duše. Premonstráti - aktivní a praktičtí. Dominicané - kazatelé a intelektuálové. Jezuité - jiná liga. A dále kapucíni, piaristé, bosé karmelitky, servité, pauláni… Česká klášterní scéna byla pestřejší, než se dnes zdá.

Dobové konflikty a proměna: Císař Josef II. zrušil 12. ledna 1782 stovky klášterů a řeholních domů. Jen v českých zemích tehdy bylo zrušeno 130 mužských a 20 ženských klášterů. Peníze získané prodejem klášterních majetků putovaly do nově založených náboženských fondů. S následky cello se potýkáme dodnes: mniši odešli, ale impozantní areály stojí. Josefinské reformy postihly kláštery Chotěšov, Sázavský klášter, Zbraslavský klášter i Sedlec v Kutné Hoře. Budovy se proměnily v kasárna, obytné domy nebo manufaktury; některé zanikly, jiné přežily a nacházejí novou roli. Někde se obnovil duchovní život, jinde byla potřeba nový plán.

Na závěr: Objevte nové využití českých a moravských klášterů - kavárny, koncerty, svatby, wellness i klidové pobyty. Ano, například Duchovní centrum sv. Klášter Osek po rekonstrukci opět vítá návštěvníky. Klášter patří do Kongregace Nejčistšího srdce Panny Marie, v jejímž čele stojí cisterciácký klášter Sostrup v Dánsku. Benediktinští mniši působili jako věrozvěstové v českých zemích dříve, než tu vznikly první kláštery. Právě řádu svatého Benedikta, nejstaršímu mnišskému řádu západního křesťanství, také náleel náš nejstarší klášter: ženský klášter svatého Jiří na Pražském hradě.

Nejznámější klášterní celky a jejich současné využití: Emauzy - Praha, Strahov - premonstrátský klášter, Broumov - barokně přestavěný komplex s kopiemi, Rajhrad - starobylé impartáře a kulturní centrum, Plasy - baroko a technické prohlídky vodního systému, Zlatá Koruna - gotické dveře a originál Zlatokorunské madony, Vyšší Brod - jediný fungující mužský cisterciácký klášter v ČR, Sázava - kapitulní síň s gotickými freskami.

Mapa českých a moravských klášterů (přehledná geografická mizířka)

Z Čech do České republiky | Celá historie

Kláštěry a jejich historické poslání

Klášterní řády a jejich hlavní charakteristiky: Řád benediktinů - „klasika všech klasik. Modli se a pracuj.“ Řád cisterciáků - skromnost, kámen a kláštery na konci světa. Řád augustiniánů - trochu učenci, trochu správci, trochu komunitní duše. Řád premonstrátů - aktivní a praktičtí. Řád dominikánů - kazatelé a intelektuálové. Řád jezuitů - trochu jiná liga. A dále kapucíni, piaristé, bosé karmelitky, servité, pauláni…

Mezi nejvýznamnější klášterní komplexy patří Strahov, Emauzy, Rajhrad, Broumov, Teplá, Vyšší Brod, Sázava, Plasy, Zlatá Koruna, Osek, Želiv, Kladruby a další. Každý z nich přináší specifické architektonické a kulturní dědictví, a zároveň svědčí o proměnách, které kláštery prožily od středověku až po dnešek.

tags: #vsechny #klastery #v #ceske #republice